Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Videa (1)
Recenze (253)
Chvílemi příjemná a poctivá dobrodružná podívaná, které nechybí napětí, psychologie postav, vzájemné vztahy a dávka akce. Tak nějak mi ovšem připadal snímek patřičně ohlodaný zubem času se spoustou (ne)logických chyb. Nedostatky: 1) Železnou tyčí vydolovat 60cm hlubokou díru v kameni? To určitě. 2) Když se spolujezdec druhého kamionu holí v kabině náklaďáku (už ke konci filmu), v každém záběru má jinak mýdlo na tvářích. ()
Tak tohle je ten biják, který učinil z Yvese Montanda hvězdu první kategorie. Viděl jsem ho sice už před lety, ale dodnes si pamatuji díky úžasné sugestivnosti většinu scén - třeba jak auto naložené hypersenzitivní tekutinou vjíždí na hrbolatou silnici a za žádnou cenu nesmí zpomalit pod padesátku. Nebo jak starší z řidičů přijde o nohu a pomaluju umírá v naftě. A pak samozřejmě tu naprosto poslední scénu s jízdou po serpentinách, která připomene staré úsloví, že nikdy nebylo tak špatně, any nemohlo být ještě hůř. :o) Je to nádherný film. ()
Ukázkový thriller. Štěstí, že jsem Friedkinův remake viděl dřív (přiznejme si to, je sice výborný, ale na tuhle perlu kinematografie nemá), protože tahle jízda je... no jízda. Skvělá představovačka, doslova přecpaná hláškami (dabéři jsou bezvadně vybraní) a pak nervydrásající cesta náklaďáky s nitrákem, plná překážek. Žádná z nich sice nedosahuje kvalit Friedkinova přejezdu mostu, ale hravě ho překonává v postavách. Herci v čele Yvesem Montandem a Charlesem Vanelem do rolí skvěle padnou a hlavně Montadův Mario je bezvadná svině. "Chlastá jen vodu a bude mi poroučet jako kdoví jakej pán. Rózo, přines vodu panstvo má žízeň." ()
Na svoju dobu neskutočná pecka, kniha musí byť skvelá. S odstupom rokov sú niektoré časti trošku úsmevné, ale to napätie, ako chlapi sadnú za volant je skutočne husté. Nevadila mi ani tá dlhšia predstavovacia fáza, pretože v rámci psychológie postáv mala svoju rolu (najmä u Joa). Určite chcem vidieť aj americký remake... ()
Kdyby nebyla první hodina tak neskonale prodlužovaná nuda, byl by to výborný snímek. Od poloviny se film stává skutečně vynikající, cesta má napětí, dobře vykreslenou psychologii postav i adekvátní atmosféru. První polovinu jako kdyby natočil zcela jiný štáb, je založena na jednoduchém scénáři a nevýrazných hereckých výkonech. A najednou se všechno změní k dobrému. ()
Galerie (43)
Photo © Cinédis
Zajímavosti (18)
- Film se měl původně natáčet ve Španělsku. Ovšem Yves Montand (Mario Livi) tam odmítl natáčet, dokud byl u moci diktátor Francisco Franco. Nakonec se tedy natáčelo na jihu Francie. Přesto šlo ze strany Montanda o odvážný požadavek, jelikož do té doby byl hercem malých rolí a nemohl si moc „vyskakovat“. Hvězdu francouzské kinematografie z něj udělala právě až Mzda strachu. (DaViD´82)
- Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
- Jedna ze scén se odehrává v momentě, kdy náklaďák uvízne v kráteru, do kterého vytéká nezpracovaná nafta. Při natáčení této scény byla použita skutečná syrová nafta. Yves Montand (Mario Livi) a Charles Vanel (M. Jo) tak byli při natáčení vystaveni jejím chemickým výparům a oba kvůli tomu dostali vážný zánět spojivek. (DaViD´82)
Reklama