Mzda strachu

Ja som taktiež váhal, v čom je tento film taký úžasný, keďže všetci vieme, že hlavný hrdina musí prežiť minimálne do poslednej päťminútovky a z čoho má potom prameniť ono napätie. Začalo naplno fungovať tak v tretej scéne, čiže asi neskôr, ako Clouzot zamýšlal, ale tento film je hlavne o sile priateľstva, o neľudskosti pracovných podmienok, čiže o tom, že mašinéria obrovského priemyslu musí ísť aj cez "priateľove nohy", nielen cez mŕtvoly. Úžasná atmosféra strednej Ameriky vyžaduje veľké plátno, alebo aspoň blue ray disk, ja som sa bohužial uskromnil s menej kvalitným formátom a urobil som veľkú chybu. Pokiaľ si dobre pamätám Friedkinov remake, ten bol akýsi subtilnejší a uzavretejší, možno aj lepší, ale to by som ho musel vidieť znova a mám na to po tomto filme veľkú chuť. Takýto poriadny chlapský film padne v dnešnej hipster dobe, keď nedokážete odhadnúť sexuálnu orientáciu mužov, neuveriteľne vhod. Preto dávam plný počet, inak asi za štyri. (12.06.2013)

Studie charakterů jednotlivých aktérů trochu podmíněná dobou vzniku, naivita a hloupé činy zvláště jedné z hlavních postav jsou úsměvné, nicméně film, který si právem zaslouží být na hvězdném piedestálu, je dobrou hrou plnou nervy drásajících scén, kdy může nebezpečný náklad kdykoliv spustit lavinu smrti a akčním dobrodružstvím dobře technicky zvládnutým před i za kamerou. (10.07.2011)

Drsný, špinavý a zpocený film. Někomu by se mohlo zdát, že půlhodinový úvod věnovaný představování postav a následující půlhodina, po níž se konečně první náklaďák vydá na cestu, budou děj zdržovat. Ale vůbec ne, ke Mzdě strachu prostě patří. O to víc totiž později vynikne zběsilá a nervydrásající túra džunglí a horami, při níž se z odvážlivců stávají zbabělci, nervy hrají, každý otřes může být osudný a strach se rovná opatrnosti, což se někdy vážně vyplácí. Postava Yvese Montanda rozhodně nepatří k největším sympaťákům filmového plátna, ale stejně mu fandíte. Takový druh filmu to je. Ze všech těch nezapomenutelných scén bych vyzdvihl hlavně jezero surové nafty. (09.07.2016)

Je to sice dobře natočené, atmosféra a napětí při jízdě s nitrákem je tu také, jenže Salaire de la peur trpí jedním z nejhorších chování postav, k nimž jsem si žádný vztah ani nemohl vytvořit a tudíž mi bylo jedno jak to dopadne s jejich osudem. Duševní sebezničení v této oportunistické korporaci, jenž bylo motivem snímku, scénář neumocňuje na síle, jak bylo v plánu ze strany tvůrců, tudíž nemají právo žádat o schovívavost ze strany diváka. Takže zklamání a snímek založený právě na tom si tím podráží nohy. [5,5/10] (CICC, Filmsonor, Fono, Vera) (Čb. /// Produkce: Charles Borderie, Henri-Georges Clouzot, Louis Wipf /// Scénář: Henri-Georges Clouzot, Jérôme Géronimi podle románu Georgese Arnauda /// Kamera: Armand Thirard /// Hudba: Georges Auric /// MFF v Berlíně: Henri-Georges Clouzot (Velká cena festivalu), Charles Vanel (Zvláštní uznání)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (11.03.2010)

Dve a pol hodiny sú aj napriek tomu, že som sa ani minútu nenudil možno veľa ale všetko to napätie a "chlapáckosť" filmu to vynahrádzajú . Vynikajúca atmosféra "bomby pod sedadlom", parádny herci ale aj záverečná minúta, ktorá mi takmer úplne zničila dojem z filmu.Klubový diváci si nad finále určite budú pohonkávať pretože je to určite celé nejaká veľká metafora na zlý kapitalizmus, kolečká osudu, predzvesť príchodu Roberta Fica do politiky alebo podobnú hovadinu ale obyčajného človeka to musí zákonite nasrať pretože sa cíti podvedený. Stále tvrdím, že francúzska kinematografia nenávidí divákov a tento film mi dáva za pravdu. 5* s tým, že si odmyslím koniec pretože inak je to úplná pecka (10.05.2015)