Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (253)

movie 

všechny recenze uživatele

Friedkinova verze, kterou jsem viděl první, zůstáva nepřekonaná. MZDA STRACHU je pro mě, stejně jako spousta filmů natočená do 60tých let, velmi tendenční. Prvky napětí na mě vůbec nefungovaly a nehty jsem si strachy rozhodně neukousával. V tomhle Friedkin zašel mnohem dál. Clouzotova verze mě zaujala hlavně dobrým vykreslením postav a několika skutečně silnými visuálními momenty (výbuch prvního náklaďáku, který Clouzot znázorní jen tlakovou vlnou, která Joovi sfoukne tabák z cigaretového papírku anebo scéna brození se v kaluži ropy), úplný závěr filmu mi přišel zase až příliš obrazný, ale budiž: myšlenka byla doručena. ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Ani byste nevěřili, jak moc rád bych dal Clouzotově Mzdě plný počet. Není to totiž ani tak filmový thriller, jako spíš esence čirého napětí a všudypřítomného strachu. K tomu dokazuje, že krev může tuhnout v divákových žilách i bez přítomnosti galonů krve. Ale kvůli první zbytečně utahané cca třičtvrtěhodince (zatím) prostě nemohu. (Viděna původní čb verze o 156 minutách.) ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Remake od Friedkina jsem zatím neviděl, čili srovnání si nechám až na potom.  Viděl jsem ale naprosto perfektní a až téměř  do konce skvěle vybalancovaný akční dobrodružný napínák. První představovací hodinka zajímavá a z mého pohledu i naprosto nezbytná.  Každý člověk má totiž několikero různých masek, ale jen jednu tvář. A bez znalosti masky nemá odhalená tvář ten správný účinek.   Coby psychologická studie tedy rovněž skvělé.  A pak přijde to nejlepší,  cesta s nitroglycerinem. Dvě různorodé osádky a postupné strhávání masek a nervy drásající napětí. Fandil jsem oběma vozům, ale paradoxně víc Luigimu se Skopčákem.   Povahový veletoč Joa byl očekávaný, ale i Mario mi byl v závěru svým přístupem téměř odporný, nicméně pořád jsem byl ochoten všemu věřit.  Závěr mi ale přišel dost na sílu. Chápu, co tím zřejmě chtěli páni tvůrci říct, ale ten způsob provedení zdál se mi poněkud podivným. A jen díky tomu si nechám otevřená vrátka do zhlédnutí remaku, jdeme do čtyř. ()

Pedestrian 

všechny recenze uživatele

Drsní chlapi za volanty náklaďáků až po okraj naložených nitroglycerinem na cestě plné nejrůznějších překážek k ropné věži č. 16. Po technické stránce bezchybné. Krásný výběr lokací a exteriérů. Sexy servírka Linda myjící podlahu. Náročná a frustrující jízda Až na krev. Postupné odkrývání charakterů a jejich strachu. Balvan uprostřed cesty. Naftové pole. O takovémhle filmu jsem vždycky snil. 90 % ()

Nin 

všechny recenze uživatele

Více než hodinu jsem se řádně nudil. Hodně pomalý rozjezd, kde se nedozvídáme o postavách prakticky nic, jen můžeme vidět, jak se poflakují v tom svým městečku, handrkují se a celkově se chovaj jako pitomci. Zatímco v druhé polovině přichází ta šílená cesta s nitroglycerinem a to už je jiné kafe. Opravdu napínavé až nervy drásající scény, hutná atmosféra a interakce mezi postavama... Ale přesto, na začátku jsem asi dvakrát málem usnul. Proto (6/10) ()

Galerie (43)

Zajímavosti (18)

  • Ve Spojených státech amerických se filmu dostalo nařčení z antiamerikanismu. To mělo za následek, že američtí cenzoři poupravili či rovnou vystříhali mnoho klíčových scén snímku. (DaViD´82)
  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
  • Film se měl původně natáčet ve Španělsku. Ovšem Yves Montand (Mario Livi) tam odmítl natáčet, dokud byl u moci diktátor Francisco Franco. Nakonec se tedy natáčelo na jihu Francie. Přesto šlo ze strany Montanda o odvážný požadavek, jelikož do té doby byl hercem malých rolí a nemohl si moc „vyskakovat“. Hvězdu francouzské kinematografie z něj udělala právě až Mzda strachu. (DaViD´82)

Reklama

Reklama