Ave, Caesar!

Parodická pocta Hollywoodu 50. let, který si ještě své pozlátko pečlivě hladil a hlídal. Jednotlivé scény ujdou, odkazy na tehdejší aféry, herce a celkovou atmosféru jsou mile doslovné, leč hlavní postava producenta řešícího problémy je bezkrevná a nesmyslná. Do komediálního zaměření filmu (byť je umírněné) nezapadá hluboce věřící muž, který se však v souladu s vírou téměř nechová a nijak ani očividně netrpí povrchností světa, v němž se pohybuje. Takový charakter není ani uvěřitelný a je nezáživný. Mám z filmu pocit, jakoby ho špatně promíchali a nedali do něj správné koření. SHRNUTÍ: Jednohubka pro milovníky starých filmů. (01.03.2021)

Bratři Coenové si v případě Ave, Caesara vybrali svou slabší chvilku. Ač je někdy těžké se na jejich styl naladit, tak zde to bylo i přes velká jména a zajímavé prostředí ještě obtížnější, pro některé spíše nemožné. Najde se sice pár kvalitních i vtipných scén, ale slabý scénář a nekonstantnost film strhávají do nízkého hodnocení. Záchrana přichází v podobě skvělé kamery Rogera Deakinse, pěkné výpravy a úžasné Tildy Swinton. [50%] | Kino - Prom. (17.03.2016)

-"Would that it were so simple." Po určité době kontemplování a srovnávání s obdobně zaměřenými filmy jsem dospěla k rozhodnutí: Je to opět mistrkus. A jako že jsem zprvu měla problém pochopit, co má co přesně znamenat, tak postupně mi to všechno docvaklo. Nic tam není navíc, jak jsem se mylně domnívala. Mladý kovboj do každého filmu. (29.02.2016)

Nepodceňovanější film roku 2016. Přitom je to místy až anarchisticky zábavná coenovská bláznivina, která zvysoka kašle na příběh, ironicky tepe do současného i minulého Hollywoodu a vzdává hold 50. letům. Dvacet čtyři hodin ze života Eddieho Mannixe, který řeší problémy - a že se jich najde. Spousta skvělých herců (nejzajímavější je mladík Ehrenreich), suchého humoru, který nejede na první dobrou, ale je za ním mnohem víc. Já na coenovskou hru přistoupil a válel se smíchy po celou dobu stopáže. Podvratné vtipy ovšem vyvažuje zobrazení mého milovaného Hollywoodu z 50. let. Jasně, ne všechny Mannixovy případy byly tak zajímavé, bez dějová linka se Scarlett Johanssonovou a Jonahem Hillem bych se zcela obešel,ovšem všechny ostatní to bohatě vyvažovaly. Pásová výroba dementních westernů, nesmyslné společenské filmy, opulentní biblické velkofilmy, přiteplené muzikály a úplně vypatlané filmové hvězdy. A do toho banda komoušů a spousta narážek, odkazů a skrytých vtipů. Prostě paráda. A pokud si tu někdo stěžuje, že to nepochopil, protože nemá nakoukáno, tak je chyba u něj, ne u Coenů. (27.05.2018)

Je to vlastně další celovečerní židovská anekdota od bratří Coenů, tentokrát na téma víry v leccos (v boha, stranu, sebe, Hollywood...) a toho, čím vším a hlavně proč ji lze popírat až popřít. Ovšem na rozdíl (třeba) od Seriózního muže bych řekl, že to je anekdota mnohem přístupnější, v níž se vtipy suché tak, že se z nich málem práší, střídají s těmi, jež vyvolávají neuvěřitelné výbuchy smíchu. Líbilo se mi to moc a ta dobová atmosféra vydatně podpořená krásnou Deakinsovou kamerou i Burwellovou snadno rozpoznatelnou hudbou byla přímo kouzelná. "Hobie Doyle? Vy jste také komunista?" (08.03.2016)