Barva vítězství

Najlepsi na celom filme je dvojzmyselny nazov. He, he. Ale dobre, aj film je v pohode. Na to, ze ma cez dve hodiny, tak som sa nenudil. Ale najviac ma bavila linia zaoberajuca sa Jesseho zivotnym pribehom, sukromim atd. Dokonca tu ani nebolo tak otravne blahorecenie negrov a vsetci belosi neboli totalne rasisticke svine. Len zakulisie olympiady ma dvakrat nebralo. To ma prilis nezaujimalo a vdaka tomu si druhakrat film nepozriem. Ale nelutujem, za som to raz videl. Davam tomu silne 3*. 6/10. (02.01.2019)

Příběh nepříliš známého amerického hrdiny, který nakopal zadek Hitlerovi ještě před druhou světovou válkou, je rozhodně zajímavou podívanou, která srovnává americké a nacistické předsudky vůči "nižším" rasám. Samozřejmě se jedná o klasický biografický film, kde můžete sledovat typické scény, kdy hrdina odmítá jít kupředu či bojuje s obyčejnými problémy života. Když to celé však zabalíte do třicátých let, vznikne z toho pěkná podívaná, která člověku ukáže, že Olympiáda nemusí být jenom o soupeření mezi národy, ale také vzájemném přátelství mezi sportovci z různých zemí. 80% (22.04.2018)

Na tak dlouhý film to odsejpalo celkem rychle. Takže to je hlavní plus. Zajímavý příběh a připomínka toho, jaká byla Amerika rasistická země. Samozřejmě Německu v tomhle nešahala ani po kotníky. Ale tenkrát ještě nemohli vědět jak je Německo k lidem kruté a stejně se snažili bojkotovat účast na Olympiádě, ač se sami chovali k černochům jako největšímu póvlu. Nehledě na to, že nedokázali ocenit takovou osobnost, jakou byl Jesse Owens. (27.05.2016)

Sportovní filmy, které se váží k Berlínu 1936, jsou pro mě naprosto zásadní téma. A do této podskupiny patří obrovská množina životopisů, dokumentů, polemik a dalších materiálů, protože právě tylo letní olympijské hry ovlivnily život nespočetných osobností té doby a staly se tématem analytického výzkumu odborníků napříč mnoha obory. Tentokrát tu máme životopis Jesseho Owense (1913-1980), toho legendárního Afroameričana, který to neměl snadné doma v USA (mějme na paměti, že ještě jeho prarodiče byli otroci) a ve Třetí říši o něj také nebyl zájem. Přesto zvítězil. Což je materiál na skvělé drama samo o sobě. Přesto Stephen Hopkins nešel po povrchu a nenatočil líbivý kýč ani agitku, ale naopak šel po hranách tématu. A tak tu máme kromě příběhu Owensovy kariéry v podání výtečného Stephana Jamese, také geniální zobrazení Leni Riefenstahl, kterou Carice van Houten zahrála poprvé jako skutečného člověka, který si našel cestu ke svému filmu navzdory věčným půtkám s nacistickou elitou. A v neposlední řadě je tu luxusní výkon Jeremyho Ironse, který hraje Averyho Brundage, což byla opět nesnadná postava člena Mezinárodního olympijského výboru, který nahradil Ernesta Lee Jahncke (odpůrce proti konání her ve Třetí říši). (10.07.2024)

Fascinující příběh natočený pietně a s úctou, která nedovoluje vybočit ze zavedených mantinelů tohoto typu filmu. Každopádně ale závěrečná scéna, kde Jesseho Owense vítají v New Yorku jásající miliony lidí a on pak musí na večeři na svou počest uspořádanou v luxusním hotelu vejít ostudně vchodem pro služebnictvo, zapůsobí velice emotivně. Škoda, že se někdy nerozhodnou natočit příběh hrdinů i poté, co už zažili své hrdinské chvíle. Osud Jesse Owense se po vítězství na Olympiádě ubíral hodně křivolakými cestičkami a bylo by zajímavé sledovat hrdinu i v nehrdinském/běžném životě. (03.07.2017)