Barva vítězství

Přišlo mi to hodně jakože "velkolepé" - snažili se z toho udělat něco, co se mi ale moc nelíbilo a rozhodně se mi nelíbil ten "styl", jak se snažili klást důraz na to - černoch - nacisti - Goebbels a přísný výraz. Je to jako ve výsledku dobré téma - určitým způsobem v tu dobu pro nacisty dost potupné, ale styl, jakým to bylo natočené mi prostě nevyhovoval. Překvapil mě Sudeikis, který mi připomínal Kevina Costnera a jednoho, u kterého si teď už hodinu nemůžu vzpomenout na jméno :D :D Ale prostě mě to překvapilo v tom, že mi Sudeikis přišel takový "dospělý" a působil na mě hodně vyzrále :) :) :) Ale jinak to bylo takovéto, co si pustíte o víkendu na ČT1 či ČT2 a příjemně si u toho odpočinete...:) Nic víc :) (24.03.2017)

Vždy jsem míval slabost pro sportovní filmy dle skutečných událostí a na tom se ani po letech nic nemění. Jednou za čas se vždycky rád podívám na příběh nějaké slavné osobnosti z minulosti, který se vzepřela osudu a soupeřům. Nejinak je tomu u příběhu amerického atleta Jesseho Owense, který si pro sebe ukradl Olympijské hry v Berlíně. Silný příběh, který by zasloužil možná trochu ikoničtější zpracování, ale i tak je všechno na svém místě. Přesně tam, kde byste to čekali. Bez velkých hvězd a filmových osobností. Ani víc, ani míǹ. Čtvrtou hvězdu přidávám diky svým osobním sympatiím k těmto filmům. (03.12.2018)

Race je filmom, ktorý dovolím si smelo tvrdiť ma milo prekvapil. Napriek tomu, že životopisné príbehy mám veľmi rada, narážam na ne vo väčšine prípadov na rovnaký problém, ktorý som už vo svojich komentároch niekoľkokrát spomínala. Životný príbeh Jesseho Owensa a jeho spracovanie v tomto filme je tiež typickým príkladom vypreparovaného príbehu (rozumej: na povrchu pôvodný vo vnútri však prázdny a bez života). To čo tento film v mojich očiach dvíha z fádnej priemernosti, je všetko to ostatné okolo Jesseho príbehu. Veľmi kvalitné vykreslenie vtedajšej politickej situácie. A to nielen čachrov vo vnútri amerického olympijského výboru, ale aj na strane nacistického Nemecka. Vidno, že film nie je americkým produktom vlastenectva. Vo výsledku teda veľmi zaujímavý pohľad na Olympijské hry v Berlíne 1936. (26.05.2016)

Ano, nejlepší scénáře píše život. Tady si paní Vodnídomová ale připsala tolik nezajímavé vomáčky, až by jí člověk do ruky péro už nikdy nedal. Nebo klávesnici, to je fuk. Kromě hlavní role se ani casting moc nepovedl. Sudeikis je komik a vážná role mu absolutně nesedne. Gébls je zde jak figurka z Monopolů, u van Houtenové si přejete, aby natočila úplně jiný typ filmu a ostatní jen přicmrndávají. Vlastně Irons je standardně ok, málem bych zapomněl. Olympiáda má naštěstí slušné tempo, ale samotné závody jsou bez šťávy. Režisér asi nikdy žádné závody neviděl. Všem naštěstí kryje záda příběh samotný a otevřená kritika pokrytectví USA národu. (12.02.2017)

Rasa nebo Závod, pokud za celý film Carice van Houten neukáže ani jednou kozy, český distributor to může pojmenovat jak chce a stejně to nepomůže. Takřka evropský film o americkém černošském atletovi, který se snaží ukázat hrůznost nacismu a především jeho nestoudnou propagandu, což OH v roce 36 především byla. Zároveň ovšem ukazuje i paradoxní situaci, kdy Američané měli na oko problém s nacistickou ideologií o nadřazenosti vybájené a neexistující árijské rasy a zároveň si u nich doma "negr" nemohl umýt ruce ve stejném umyvadle jako běloch ještě dlouho po skončení druhé světové. Ta kritika na americkou rasovou segregaci je v celém filmu patrná a dá se říci, že hraje prim. Nacismus se pak bere pouze za extrémní měřítko toho samého přístupu a tím dělá z Američanů té doby regulérní imbecilní pokrytce. Problém filmu spočíval v tom, že byl celý protkán lacinými CGI efekty, závody byly zachycené totálně nepřehledně, většinu děje tvořil balast o osobním a rodinném životě Owense, chyběl sebemenší náznak po masovějším komparzu u papírově masovějších scén a především dobové záběry, kdy jsem měl chuť vidět jak to ve skutečnosti bylo a nikdo mi to neukázal ani v závěrečných titulcích. Nacistické figurky jako Goebbels, který zde vypadá jako model předvádějící XS velikosti po konci kariéry a Riefenstahlová, dvorní režisérka nacistické propagandy, která je zde zase sexy liberální milfka, rovněž nevylepšují dojem. Vraždená stopáž pak ten dojem ubíjí úplně a typický nalinkovaný děj ohledně sportovních dramat jakbysmet, ovšem s tím rozdílem, že Owens si to vodí od začátku filmu až do jeho konce, takže zde chybí ten typický zábavný dril a postupné zlepšování se za prolínajících krátkých záběrů znázorňující velké časové období a enormní úsilí v něm vynaložené.60% (05.06.2016)