Reklama

Reklama

Muž, který poznal nekonečno

  • Velká Británie The Man Who Knew Infinity (více)
Trailer 3

Pravdivý příběh o přátelství, které navždy změnilo matematiku. V roce 1913 přicestuje indický matematik-samouk Srinivasa Ramanujan (Dev Patel) do Cambridge na pozvání svého mentora, excentrického profesora G.H. Hardyho (Jeremy Irons). Tady se však setkává nejen s přísným akademickým světem, nepřejícím jeho intuitivním matematickým teoriím, ale i se společenskými předsudky. Spolu s Hardym budou muset bojovat, aby ukázali Ramanujanův geniální matematický talent celému světu. (Magic Box)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (107)

BMW12 

všechny recenze uživatele

Hned od úvodu je poznat, že se jedná o velice kvalitní snímek. Ono podobné filmy si možná někdo ani nechce pustit, protože ho obsahem či trailerem nezaujmou, ovšem to je chyba. Tyhle filmy jsou velice zajímavé a kvalitní. Mně se příběh Ramanujana a profesora Hardyho velmi líbil. Ramanujan byl matematický génius, ovšem pocházel z chudé Indie a nikdo mu nevěřil. Až právě profesor Hardy mu dal příležitost. A ještě, že to udělal, protože společně dokázali geniální věci, způsobili revoluci v matematice. Tohle je jeden z pozitivních konců tohoto příběhu. Příběh však má i negativní konec, bohužel. ()

Hvězdář 

všechny recenze uživatele

Materiál, se kterým film pracuje je skutečně výborný. Na druhou stranu, je těžké prezentovat hrdinu, který se proslavil tím, že uměl geniálně počítat. Nabízí se srovnání s jinými filmy, kde se to zdařilo, jako je např. Čistá duše. Problém je, že takové filmy jsou často chytlavé na úkor přílišného zjednodušení a značného deformování reálného příběhu ve prospěch emocí, případně pikantní pointy. A to může u životopisného zpracování být také ke škodě. Avšak i zde bylo značně zjednodušováno, přitom však film nenabídl ani příliš ničeho, čím by si diváka získal. Celou dobu jsem se těšil, že film nabídne průhled do problematiky a tajů matematiky, i když jen samozřejmě jednodiše, popularizačně, ani to se však, až na jednu drobnou výjimku, nekoná.Válečné období se sem nakonec také nijak zvláštně nepromítne, a dále už zbývá jen samotná osobnost a duše hlavních aktérů - ovšem podaná s určitými rozpaky. A to dělá film bohužel poměrně nudným. ()

Reklama

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Nebyl jsem tak naivní, abych očekával stejnou senzaci jako v případě Willa Huntinga či Čisté duše. Nicméně, tak odfláknuté to rovněž být nemuselo. Příběh je mdlý, bez emocí a charakter postavy načtrnut podle tisickrát omletých klišé. Rámanudžan si rozhodně zasloužil lepší poctu. Pokud by byl autor stejný režisér, jako Šrínivása matematik, upadla by akadamie do euforického komatu. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Má dříve fotografická paměť si s matikou nikdy netykala. Tam to chtělo logiku a ne ukládání dat po paměti nebo slovíček či letopočtů. A tak zatímco jsem dějepis a literaturu i nějaký ten jazyk zvládal hladce, matika byl krutý boj. Vždycky jsem obdivoval blázny co si večer sednou a jen tak si něco počítají. Můj táta byl také takový. Náhledem přes rameno jste zjistili, že je baví jen tak něco, co by jste nespočítali ani z donucení  u závěrečné zkoušky na vejšce i kdyby jste museli. A nebo by jste to dali, ale dřeli by jste na to jako koně půl roku. A oni si sednou místo k telce v noční ztichlé kuchyni kde ruší jen hrčení lednice, vezmou bloček, starou propisku a jedou...  Stránku za stránkou. A ještě si libují jaká je v té matice krása. Je smutným znakem lidstva, že své geniální potomky většinou dokáže ocenit až po jejich smrti a mnohdy i až několik set let poté. Ti mají mezitím často hrob neznámo kde.  Často zašli v bídě dost šílenou smrtí, nemici či dokonce smrt hladem nevyjímaje. Ramanujan je další z té řady geniálních  nešťastníků. Dnes by jej v Anglii asi vítali, ale přijet do impéria před první světovou válkou si jistě koledovalo o nejeden ústrk a rasistickou poznámku. Bohužel Britové se takto nadřazeně chovali ještě dlouho poté a ač Indy a Pakistánce nakonec vzali na milost, Poláci a Češi (ano my co jsme jim pomohli zachránit Albion před Luftwaffe v časech nejtěžších) jsme dnes pro ně póvl z východu. Smutné. Já mám tyhle filmy obzvláště z Indie moc rád. Dnes jsem to měl skoro 4D. Venku indické vedro a u sledování mne ovíval větrák. Chlazená limonáda na stole a venku už chybělo jen troubení slonů, nebo řev tygra. Bohužel se v Indii film odehrává jen krátce a zbytek děje divák stráví s hrdiny v poněkud sterilním a až zapšklým prostředí univerzity v Cambridge. Je zajímavé, že J. Irons byl svému protějšku docela podobný i bez většího líčení. Patela mám rád ač ač se to nezdá :-) je Angličan jak poleno. Pro tyhle filmy je ale jako stvořený. Samotný příběh má jednu velkou vadu a tou je naprostá absence emocí i napětí. Hardy Ramanujana tak tvrdě drtí žádostmi o důkazy bez špetky jakéhokoliv citu, že se to přenáší filmem i na diváka. Závěrečný proslov na univerzitní půdě s tím už nezvládne zhola nic udělat. Je dobře, že se točí tyto filmy. Člověk se zase něco dozví a pro Indii je to myslím velmi důležité. A v časech Srinivasova života to musel být po návratu ještě před nezávislostí Indie národní hrdina. Příjemná byla i hudba ve filmu. Ale v součtu je to jen za tři prvočísla. * * * ()

RomaS 

všechny recenze uživatele

Zajímavý a pomalu vyprávěný příběh geniálního matematika, kterého pravděpodobně zná jen člověk ze stejného oboru. Vyprávění trochu sráží téměř nulový tah na branku. Je to takové unilé bez kouska nádechu dramatičnosti nebo tajemna. Je ale úžasné sledovat, jak asi myslel člověk pro kterého řeč čísel znamenala něco tak pro nás jednoduchého jako rozpoznání barev. Jenže to, že tento skutečný příběh zobrazuje člověka tak mimořádného nestačí jako jediné k dobrému zážitku. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (2)

  • Na přípravě filmu se podíleli skuteční matematici a vědecká obec po jeho premiéře ocenila vysokou míru autenticity, se kterou jsou vyobrazeni hrdinové i jejich řešení matematických operací. (raininface)
  • Celosvětová premiéra proběhla 17. září 2015 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)

Reklama

Reklama