Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Manuel Alberto ClaroHudba:
Víctor ReyesHrají:
Matt Dillon, Bruno Ganz, Uma Thurman, Siobhan Fallon Hogan, Sofie Gråbøl, Riley Keough, Jeremy Davies, Jack McKenzie, Mathias Hjelm, Ed Speleers (více)Obsahy(2)
Pro sériového vraha Jacka je každé zabití uměleckým dílem. Své temné mistrovství se snaží během let vybrousit k dokonalosti. I přes jeho vysokou inteligenci se policie pomalu přibližuje, zatímco Jack víc a víc riskuje na cestě k dokonalé vraždě. Ponurý, chytrý i groteskně humorný snímek nás zavádí do USA 70. let. Kontroverzní génius Lars von Trier jej poprvé představil na festivalu v Cannes. (Aerofilms)
(více)Videa (5)
Recenze (527)
"Myslivec na posedu, cílí na neposedu. Vystrč růžky, Triere... art film se ti posere!" Myšlenky hluboké, na pasece "vysoká", ale výsledek plytký. PEKLO JE KDYŽ... Jack marně staví dům a Trier se (vymazleně, ale otravně) urve z art řetězu. Škoda, že můj oblíbený psychopatický režisér a současně i neoblíbený, přehnaně zamilovaný peklomilec Trier tentokrát ztratil, kromě soudnosti, i střihačské nůžky. Mohlo to být za tři až čtyři hvězdy, pokud by film skončil včas. Přesně v tom okamžiku, kdy Jack konečně našel ten správný materiál a konečně postavil dům svých snů. A... střih! ()
«Od dánskeho provokatéra Larsa von Triera môžem už asi očakávať úplne čokoľvek... ? » Určite, áno, a nijak inak ! »『 Vskutku som strašne znepokojene sledoval čudesného jedinca Jacka, ktorý má veľkú záľubu vo vraždení ľudí, a k tomu taktiež trademark - chorobné upratovanie po spomínanom akte chladnokrvného zabitia, a to ešte nie je zďaleka všetko, čo miluje, a čomu sa i venuje ! Nazýva sa ako : „Pán Rafinovaný” . Špecializuje sa predovšetkým na ženy, ale nerobí mu žiadny problém- zastreliť dieťa, ako škodnú zver. _ Je to zvrátené, je to nechutné, je to brutálne-kontroverzné ( u neho si skrátka toto čarovné slovíčko nemôžem nikdy odpustiť ! ), je to surové a beštiálne, bude tam samotné p-e-k-l-o, trvá to viac než dve hodiny- je to extrémne nebezpečné pre labilnejšie povahy, ktoré by mohli mať z videných obrazov možnú doživotnú traumu na duši, a preto tento film by som dal najradšej pod akýsi zámok, ktorý bude v konečnom dôsledku stále niekoho pokúšať myslieť si, že má na to pevné nervy, silný žalúdok, a tak sa vždy niekto nájde, kto dostane chuť na „zakázané ovocie” ? _ Hlavnej úlohy sa zhostil Matt Dillon, ktorý musí mať poriadny k-u-s odvahy, aby to takto presvedčivo zahral, klobúk dolu pred jeho odvážnym herectvom, keď si nedokážem predstaviť vhodnejšieho náhradníka na jeho nemilú postavu. Zároveň je aj rozprávačom spolu s Brunom Ganzom. Určitým spôsobom musí mať von Trier narušenú osobnosť, kedy ho vnímam, že je taký režisérsky „ANTI-krist” , s dostatočným zaujatím a vyjadrením sa, čo ho zaujíma i trápi. A pre mňa sa stáva pozeranie jeho filmov veľmi ťažkým, až odporným sústom, no, niečo ma na tom aj tak fascinuje... 』 ()
Stand by Lars. Manifest misogynie, autorské úzkosti, provokatérství i sebe-obhajoby. Terapeutický hapening, který na příkladu vraždící lidské karikatury demonstruje, jaké to je, když se filmař ocitne v osobním očistci a jediná cesta vede do pekla. Neiritovalo mě ani tak to, že Lars hranice překračuje a vysmívá se tabu (skoro každou takto narušenou hranici totiž hájí a relativizuje ve voice overu sám Jack). Spíš mi vadilo, že se mnou film skutečně neotřásl a nemanipuloval s tradiční trierovskou neomaleností. Ale čím víc času uplynulo od projekce, tím víc musím uznat určitou formu očisty a neodolatelné kompulzivnosti, kterou Jackův dům přináší. A při střihových scénách se Speerem a Hitlerem jsem ryčel smíchy. To je fakt mimo dobro a zlo. Tam mám odulého dánského trosečníka nejradši. BTW nenechte se zmást atraktivními titulky. Přijetí v Cannes bylo celkem vřelé. Asi i proto, že většina haters opustila sál v průběhu dětského halali. ()
Silně doporučuju obléci své děti jakékoliv věkové kategorie, ovšem čím mladší, tím lepší, popadnout svoji empatickou ženušku, která si prochází nějakým citlivějším obdobím, ideálně těhotenstvím, a v kombinaci s jejím akutním PMS a útlocitnou povahou Matky Terezy vyrazit do kina na príma nedělní rodinný film o strejdu Jackovi, který staví domeček. V podstatě jde o takovou milou variaci na pohádku Tři prasátka a domeček, jen s rozdílem, že tady máme prasátko jedno a domeček nebouráme, nýbrž budujeme, milí tatínkové. Ručím vám, že vaše ratolesti budou nadšením běhat po kinosále a manželka samou radostí potratí. Po projekci je můžete vzít na procházku k mysliveckému posedu a povyprávět jim veselou bajku o laňce a koloušcích. Samotného mě mrzí, že žádnou rodinu nemám, vědět o tomhle filmu o pár let dřív, klidně přeříznu na hajzlech nějakou random šlapku, vychovám s ní budoucího hlídače parkovišť a pak je jako milující otec přesně na tohle vezmu do kina. Za tu prdel by to stálo. Nemám co vytknout, ještě teď z toho mám erekci. Trier se mi výjimečně strefil do vkusu na sto procent. ()
Zas a znovu u Triera nezvyklý způsob vyprávění vybízí k hledání modelů, ke kterým by mohl být připodobněn. Tentokrát je na základě Jackova proslovu strukturu filmu možné uchopit jako průchod gotickou katedrálou, která je metaforou neklidného image režiséra a světů, jež se svými snímky stvořil. V rozlehlých prostorách je pak možné nacházet viditelné i skryté odkazy. Nabízející se interpretace, která provokativně dělá z masového vraha alter ego Triera, má ale trhliny. Ačkoli se to tak na první pohled nemusí zdát, Jackovo snažení není primárně poháněno snahou narušovat společenskou morálku, jak to dlouhodobě činí režisér, který v extrémních zkušenostech nachází odpovědi k lidskému soužení. Jack se na základě dialogů s Vergem staví spíše do pospolitosti těch renesančních umělců, kteří svá díla věnovali Bohu a hledali dokonalost formy. Morbidní teorii, která s lidskými těly zachází jako s materiálem, se také Trier nebojí několikrát vysmát. _____ Podstatné je, že se nejedná o neuspořádanou skrumáž z režisérovy paměti. Odkazy mají ve vyprávění promyšlené místo, ať už jako vyznání režiséra, či ilustrace k idejím hlavní postavy. Jednotlivé scény vražd, kolem nichž se kapitoly soustředí, jsou poté černohumornou hrou se známými filmovými situacemi, kdy vrah obvykle udeří. Podobně režisér zacházel se scénkami pornofilmů v Nymfomance. Lze jistě namítat, že celá tato strategie, třebaže hodně promyšlená, za 155 minut stopáže poněkud vyčpí. Ohledávání inspirací a nápadů, z kterých Trier Jackovi postavil dům, není po dvou hodinách tak zábavné jako na počátku. Na základě ohlasů navíc mnozí kategoricky odmítnou filmu jen trochu naslouchat. Uspokojit by je mělo alespoň to, že Trier nemá pochyb o tom, v jakém kruhu pekla jeho protagonista skončí. Být u toho a nacházet klady se nerovná spoluúčasti. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (16)
- Ku skutočnému týraniu zvierat nedošlo. Scéna s káčatkom bola natočená pomocou silikónu a "filmovej mágie". Po premiére sa voči režisérovi ohradila aj PETA, svoje stanovisko však neskôr zmenila, keďže všetko bolo nakoniec v poriadku. [Zdroj: The Telegraph] (Dr.Cilka)
- Pohled ze začátku jedné kapitoly na „zamyšlené“ vodní chaluhy, kolébající se v proudu vody, je odkazem na zásadní ekvivalentní záběr v Solarisu (1972) – Tarkovského je totiž Trier obdivovatelem. (AlDelon)
- Natáčelo se v Dánsku, Švédsku a Itálii. (Varan)
Reklama