Schmitke

Jedno velké mysteriózní wtf, které je ale v mnoha aspektech příjemným zjevením naší současné kinematografie (to bude tou německou koprodukcí). Můj pocit ze Schmitkeho se dá přirovnat k pocitům běžného diváka sledujícího běžný film od Lynche: "Nepochopil jsem to, ale bylo to super." Slušně fungující atmosféra, dobří herci a především mimořádně nadprůměrná práce se zvukem a hudbou. 7/10 (06.10.2015)

50% - Z filmu jsem trochu rozpačitý. Je pravda, že má výbornou atmosféru a ještě lepší zvuk. Ten je opravdu libový a „hraje s sebou“. To klepání, šumění a ostatní zvuky lesa, to vrzání špatného schodu, chrastění ventilátorů a pak samozřejmě nádherně odporný zvuk vrzající vrtule staré větrné elektrárny. To vše se mi líbilo, dalo by se říci, že mě to uchvátilo. Podobně jako záběry na lesy, ve kterých se válí mlha. Stejně tak se mi líbila určitá bizarnost místní společnosti. Ačkoliv tady už se dostávám k té druhé stránce mince a tou je vlastní příběh. Celou dobu jsem čekal, co se z toho nakonec vyklube a jak autor příběh „rozetne“, takže skutečná „pointa“ ve stylu otevřeného konce mě poněkud zklamala. Nejde o to, že by ve filmu mělo být všechno nakonec polopaticky vysvětleno (jako třeba v Líbánkách), ale podle mě by mělo být v základních kategoriích příběhu jasno. A to nebylo. Já sám jsem identifikoval tři různé možnosti, jak příběh vlastně skončil. A myslím, že těch nedotažeností tam bylo dost. Třeba ta linie se Schmitkeho dcerou, která byla sice vtipná, ale tak nějak zbytečná, s výjimkou čepice, která ale hrála roli míň významnou, než jsem původně očekával. A i ta zmiňovaná místní bizarní společnost byla spíše panoptikální, než že by nějak hlouběji zasáhla do příběhu. Takže na prvotinu slibné, ale víc jak na tři hvězdičky to nevidím. (14.08.2015)

Muchomůrky bílé budu sbírat v lese... Zpočátku nijak výjimečný příběh se promění v momentě, kdy se hlavní postava přesune se svým kolegou do Čech. Tajemné Krušné hory, tajuplný les a mlha, v níž se může leccos ukrývat i se ztratit. Setkání s místními obyvateli připomene Kafkovy příběhy, především Zámek. „Máte problémy. Tady má každý své problémy." „Nechcete přidat pepř?" „Ne, takhle je to dobré." „Tak vidíte." Černé siluety stromů, zlatý východ slunce. Tekuté zlato stéká s oblohy a kruh se uzavírá. Vítr v tomhle kraji vane stále... (22.06.2020)

Podobně jako u Nár. třídy bych dal možná "jen" čtyři hvězdy, ale pořád nějak nemůžu uvěřit, že se tu rýsuje filmařská osobnost typu Š. Altrichtera. Někdo, kdo není ignorant a zjevně se odmítá uzavřít v jakékoli sociální bublině. Je to jeden z mála lidí, s nimiž bych rád zašel na pivo a určitě bych se nenudil. Jinak pro méně chápavé - pointu film samozřejmě má, dokonce zazní doslova: "Je to dobré tak, jak to je..."; a o tom je v podstatě celý film;) (28.04.2021)

Na otázku, o čem to jako bylo, bych sice nedokázal tak úplně odpovědět, ale u Schmitkeho asi není děj až tak důležitý, protože tady jde hlavně a především o formu. Vedle místy až hypnotické atmosféry krušnohorských lesů mě bavila i srážka dua německých údržbářů s českou postsocialistickou vesnicí. Hospoda U Bobra byla jedním slovem boží, stejně jako tamní osazenstvo či Peter Kurth v hlavní roli. Nemám rád divné filmy o ničem, ale tohle se mi líbilo. 75% (29.01.2016)