Příběh Marie

Družka mi říkala, že prý všechny filmy nemusí být jenom o emzácích, zombiích, mutantech, šílených androidech, sadistických kanibalech nebo třeba křížencích žraloků a chobotnic. To jsem nevěděl, tak jsme si tedy pustili na zkoušku tenhle. No a moc se mi to líbilo. Pamatuju, že když jsem se už coby dítě doslechl o hluchoslepých, ta představa mi způsobila takovou malou dětskou existenciální depku. Ale dostal jsem se z toho (snad bez následků) a tenhle film je navíc spíš takový sluníčkový a hřejivý, než depresivní. No a pro šťouraly - ve skutečnosti to všechno bylo přeci jenom malinko jinak. (14.01.2024)

O moci slova, někdy vyřčeného, někdy znakového, někdy v hlubinách nitra ukrytého, někdy ve stromě nalezeného, někdy tvrdého, ale přesto chápavého a laskavého, vždy však láskou překypujícího. A také Slova, a to vůbec ne na posledním místě, pro nás vtěleného. Ani bych nevěřil, že takový film lze ve Francii roku 2014 natočit. Velká škoda, že hvězdiček nejde přidělit jednou tolik. (21.01.2015)

Silný příběh, dobře zpracovaný. U mne byl vážným kandidátem na 5*, ale po velkém očekávání, jsem jím tak trochu zklamaná. Něco totiž tvůrci vůbec nezvládli: Tohle že bylo klášterní prostředí v závěru 19. století? Směšné! Mně to připomínalo spíš nějakou současnou charitativní organizaci, která nemá s katolickou církví nic společného! Že by se inspirovali v dnešních liberalismem prolezlých klášterech? - - - Více o skutečné Marii Heurtinové a o vzniku filmu zde: http://www.invarena.cz/?p=19051 Podle mého názoru film s podobnou tématikou http://www.csfd.cz/film/7199-divotvurkyne/prehled/ z roku 1962 vychází ze srovnání o dost lépe! (27.02.2016)

Tu kocúr, tu kocúr! Na mňa to nezabralo! Ďalší film pre ženy o láske a empatii. No dyť jó, když to divačky chtějí a výrobci papírovejch kapesníku sponzorují, tak ať se to promítá. Teraz vážne: Ak vynechám silný emocionálny drive, ktorý to síce malo, ale ktorý išiel mimo mňa, tak je to priemerný film so zaujímavým námetom. (26.04.2015)

Pribeh Marie je vyborny ve sve urputnosti, ve vyvazovani detailu, ale predevsim v tom, co na takhle klasicky vypadajici story dokaze odvypravet. Kolikrat jsme uz videli nekoho, kdo tvrde bojuje s handicapem sveho sverence. Tady ale k jeho prekonani nedojde zazrakem, ale poctivou a tvrdou praci a trpelivosti. Tim, jak je prekonavana izolace hluchoslepe divky a jejiho okoli se zaroven otevira pro Amerise moznost ukazovat, co je vlastne rec, co je clovek a hloubeji se ptat po rodicovske roli a nakonec i transcendentnu a schopnosti se vyrovnavat se smrti. V nekterych momentech neni Pribeh Marie az tak prekvapivy, jak by mohl byt, ale na druhou stranu nekresli zadne cernobile charaktery, jak by jiste udelal Hollwood. I diky tomu jsou zaverecne emoce tak silne... (12.12.2014)