Malevil

Absolutně nechápu, kde vůbec autoři filmovýho zpracování vzali tu drzost vzít si název knižní předlohy, kterou touhle splácanou blbostí absolutně znehodnotili. Film se jí drží asi prvních 10 minut a v celku jen v tý nejzákladnější dějový linii - jaderná katastrofa, pár přeživších na hradě, zlej pan Fulbert. Jinak si s příběhem autoři filmu dělali co chtěli, vznikla z toho skoro dvouhodinová nuda, krom jinýho završená nesmyslnym koncem. Nezbejvá než doufat, že se filmem nenechá moc lidí odradit od výborný stejnojmenný knihy od Roberta Merle. Tu můžu narozdíl od filmu doporučit všema deseti. (23.08.2014)

Zápis z mého filmového deníku ze dne 10. 10. 1996: Opticky nezajímavý film a mne dost zklamal. Od knižní předlohy se dosti lišil a rozhodně mu chyběly prvky překvapení, které v knize jsou. Výbuch 10, ale jen světla ve sklepě. Krajina po udělaná slušně. Mírně podprůměrný film. (11517) +++++++++++++++++++++++ Na konci jsem z toho měl dost guláš, velitel, ředitel, zbytečně to domotali. V každém případě musím snímku něco přece jen přiznat a svůj názor, starý jednadvacet let tak v podstatě jen potvrdit. 20171230 11241/11425 **/4 s.u. title (01.03.2018)

Tento film vychází z neskutečně úžasné knižní předlohy, kde hrstka šťastlivců přežije jaderný útok a postupně se snaží všemožně přežít v krajině, která je spálená a neúrodná. Zázemí jim poskytuje strategicky umístěný hrad Malevil. Bohužel jsem jedním z čtenářů tohoto skvělého díla a musím říct, že zfilmování se vůbec nepovedlo. Vím, že vykreslit vše alespoň podobně, jak bylo popsáno v knize, skoro není možné, ale i tak si myslím, že Malevil se mohl dočkat lepšího zpracování. Herecké výkony nelze skoro vůbec komentovat, jelikož děj tu neubíhá. Je to jen sled obrazů, které jsou chronologicky seřazeny za sebe, ale vesměs nedávají žádný smysl, nenavazují. Jsou chladné, prázdné a nic neříkající. Z tohoto filmového díla jsem měl hodně špatný pocit a bylo mi až smutno, jak moc se dá zfilmování knihy (omluvte ten výraz) posrat. Rozhodně doporučuji knihu a odrazuji od tohoto přehmatu francouzské kinematografie, která zničí veškeré očekávání diváka během první půl hodiny. 15% (04.01.2014)

Po docela slibnym začátku, kdy několik osob je náhodou zrovna ve sklepě a díky tomu přežijou výbuch atomový bomby, se z filmu stane poměrně nudná záležitost, která nabídne akorát spoustu záběrů na krajinu a sem tam nějaký prázdný kecy. Asi tak prvních 30 minut vypadalo opravdu docela nadějně a atmosféra byla hodně depresivní, ale ten zbytek mě vůbec nezaujal a měl jsem spíš pocit, že se tvůrci snažili diváka unudit k smrti. Na první polovinu filmu se ještě docela dalo koukat, ale zhruba tak od tý půlky jsem se už jenom těšil, až bude konec a doufal jsem, že konec přinese třeba nějaký zajímavý rozuzlení. To jsem ovšem doufal marně, protože konec je přesně v duchu druhý poloviny, takže úplně o ničem. Jinak jsem se teda domníval, že po výbuchu atomový bomby toho, kdo přežije, začne zabijet následná radiace. Ale ve filmu všichni žijou dál a žerou ozářený potraviny a zdá se, že to nikomu nevadí... Zkuste radši třeba Threads. (10.01.2007)

Postapokalyptické putování hrstky přeživších postav krajinou po výbuchu nepostrádá ve výsledku jistou osobitost, ale na můj vkus postrádalo hutnější atmosféru. Veškeré reálie na zemské pevnině, které mají znázorňovat krajinu po katastrofě, působí maximálně věrohodně, navzdory velmi pomalému tempu mě dokázaly ve vybraných pasážích pohltit a upoutat pozornost, ale současně to pohlcení provázel i nezájem o další osudy postav. Jakoby tvůrci spoléhali výhradně na námět a neřešili, jak dál onu divočinu nasnímat, aby ještě lépe na diváka zapůsobila, vtáhla ho plně do dění a nezůstalo pak jen u pouhého nahlížení do příběhu z dálky. Velmi povrchní zůstala psychologie postav, ty mi zůstávaly bez výjimky lhostejné a nepomohlo ani, že v jedné z hlavních rolí hrál můj oblíbenec Michel Serrault a že i zbytek obsazení je napráskán zvučnými jmény, dokonce i s československým hercem Eduardem Linkersem... jenže k čemu to vlastně? Nečekaná účast Roberta Dhéryho coby výhradně autorského komika, který se tímhle v poslední fázy kariéry vrátil po 7 letech pauzy(!) na plátna kin, zůstává jen dovršením bizarního charakteru celého počinu. Když pak po dvou hodinách přiletěly záchranné helikoptéry, pocítil jsem v první řadě vysvobození nikoliv pro utrápené postavy, jako především pro mě a radoval se z konce zcela jinak, než možná tvůrci původně zamýšleli... „Podařilo se nám přežít. Toť vše.“ 45% (17.10.2020)