Muž a žena

Pastva pro oči a útok na mozkové buňky. Rozplýval jsem se nad mlhou a pěnícím mořem a pěnil nad banalitou příběhu, jenž by se dal shrnout do pěti holých vět. Z krásy některých záběrů - rozostřených, zpomalených, melancholickou hudbou doprovázených - člověka až mrazí, ale ta sentimentální love story je vposledku tak magazínově bídná, že se mi na patro dere slovo kýč. (19.06.2009)

...........Na svoji dobu moderní a originální melodrama. I po 30 letech po zhlédnutí se mi stále vybavují střídavě černobílé a barevné flashbacky, které jakoby nahrazují vypravěče. Ve skutečnosti snímek, který pojednává pouze o muži a ženě, s postupujícím časem a výběrem atraktivního prostředí nabývá na sytosti, celistvosti, děj je mistrně sešněrován, aby divákovi prožitky byly opravdu silné a intenzivní.......... (24.04.2005)

Pro mě je nejdůležitější součástí tohoto filmu ona slavná ústřední melodie. To se povede málokdy, aby se hudba do filmu takhle dokonale hodila. Napadá mě možná foukací harmonika z Půlnočního kovboje, možná to párkrát dokázal Vangelis... I kdyby ten film byl sebevětší kravina, tak kvůli tý melodii a několika hezkejm záběrům to pro mě stálo za vidění. Z mýho pohledu ten film funguje spíš tak, že je to asi podobný, jako kdybych někde našel 55 let starý album s fotkama a začal si ho prohlížet. A na to asi člověk musí mít i náladu. Já tu náladu zrovna měl, takže budu hodnotit vysoko. Ale troufám si říct, že na druhý zhlédnutí už by mě to asi nebavilo. (06.02.2021)

Krása jásá! Ano romantické melodrama, které někteří neváhají přirovnat k červené knihovně. Jenže ten film je pořád moderní svými postupy. Vynikající kamera, kompozice scén, klipové sekvence, hravost, přechody mezi žánry, náladami, silné herecké obsazení Jean Luis Trintignant a hlavně osudová Anouk Aimée, to vše podtrhuje hudba, která do toho skvěle pasuje. Velmi silný zážitek, který prostě jen tak něco nepřekoná. Všichni by si měli uvědomit, že to co Lelouch použil, z toho žije žánr dodnes! (a nemyslím tím jen tvůrce z Evropy a USA, ale zejména Asie - Wong Kar Wai a Jae-young Kwak by jistě mohli vyprávět...) Film, který podle mě nezestárl ani trochu. (17.03.2011)

Intimní melodrama, ve kterém Lelouch přenese diváka přímo doprostřed snímku - na pobřeží Deauville, do auta, ve kterém se Anouk Aimée a Jean - Louis Trintignant zrovna seznamují... To vše díky citlivé kameře, jež střídá pomalé střihy exteriérů (přístav, pláž, závodní dráha) a rychlé střihy interiérů (rozhovory v autě, postel, restaurace), barvy (černobílá vs. barevná) a celkouvým citem Leloucha. V podstatě se sice jedná o jednoduchý příběh, ukazující seznámení muže a ženy, který je však zobrazen s neskutečným citem a až neuvěřitelně přesně interpretuje pocity, které v jednotlivých momentech lidká osoba prožívá. Scény jako sesznamování se autě a nesmělé pohledy obou postav, sex a Anniny myšlenky, popřípadě příjezd vlaku jsou prostě klasikou. (28.03.2010)