Demolice

Film so zaujimavou myslienkou ale trochu nudnym spracovanim. Teda pokial je pointou iba to, ze hlavny hrdina svoju zenu naozaj miloval, tak mu trva prilis dlho kym na to pride a divakovi je to jasne od zaciatku napriek tomu, ze neustale tvrdi opak. A ta jeho cesta, kym na to pride je dost monotonna destrukcia vztahov, kariery, veci, proste vsetkeho. Takze ma paradoxne viac zaujal vedlajsi pribeh mladeho gaya. No a zaver je plny symboliky, takze ho mozno vsetci nepochopia a kazdy si ho môze vylozit ako chce. A mozno, ze som tento film uplne nepobral ani ja a tak nejak mi to je jedno. Pre vela ludi to bude feel good movie. Pre mna to bohuzial bol feel boring movie 5/10. (09.07.2016)

Kdo někdy neměl chuť všechno kolem sebe rozštípat? Nehlaste se. Já mám od toho každý podzim fůru dřeva u babiny, ale co má dělat investiční bankéř z města, že jo? Utáhnout kšandy a hurá na to. Jake mě svým herectvím už nějakou tu dobu dost baví, zároveň ale úplně nevím, jestli bych ho potřeboval potkat. Pokud si opravdu herci odnáší něco z každé role, tak to potom potěš koště... (24.03.2017)

Příjemné drama v čele s mými oblíbenci o tom, že všechno je v životě pomíjivé a bohatství, manželství a moc vám ne vždy přinese pocit plnohodnotného života a radosti a někdy je potřeba upustit úzdu a dělat co nás zrovna napadne a vyhnout se tak společenským konvencím. Potěšil i dětský herec, se kterým jsem soucítila a získal si moje sympatie. Příběh není zrovna vyloženě vynalézavý a asi se mi v hlavě moc dlouho neudrží, ale pro jednorázové zamyšlení Demolition poslouží. (09.02.2017)

Zajímalo by mě, jestli si Jake Gyllenhaal takové typy rolí vybírá schválně, protože jsou tak odlišné od ostatních a možná je to tak, chce se prostě lišit od jiných herců. Jeho role mi přišla zvláštní, nemohla jsem si k němu za celý film najít tu cestu, abych si oblíbila, takže mi to bylo malinko nepříjemné. Vlastně celý film je velmi zvláštní a asi to není úplně můj šálek čaje. Je to zajímavý snímek, ale ne pro mě. (05.12.2017)

Jake Gyllenhaal si před pár lety začal vybírat zatraceně zajímavé projekty a zatím ho to naštěstí neopustilo. Pochopit lidskou duši, ať už se nachází v jakémkoliv rozpoložení, je vždy sakra těžké. Post-traumatické drama od kanadského tvůrce Klubu poslední naděje startuje hned v první scéně tragickou událostí. Mladý finančník, kterého na solidní flek dostal tchán, přijde při autonehodě o manželku. V nemocnici mu navíc automat na cukrovinky nevydá bonbony. Na hovno den. Jenže truchlit mu nejde. A divák neví, zda se smát nebo brečet. Smutný feel good movie o vnitřní demolici jednoho mladíka, který po ztrátě manželky volí několik netradičních řešení a ke svému okolí začne být zatraceně upřímný. A postupně si přiznává, že ani neví, co byla jeho manželka zač. Do toho navíc poznává Naomi Watts a jejího svérázného synka. Samozřejmě se bude zase hlavně mluvit o Gyllenhaalovi, neb jeho výkon je uhrančivý a strhující. A i přes všechny jeho „přešlapy“ k němu divák cítí nemalé sympatie. Za mě spokojenost a fajn soundtrack. (07.07.2016)