Dům tisíce mrtvol

Zombie má 70-ky poctivě nakoukáno a mimo trend jednolitých slasherů poslední doby dává přednost neurvalému exploitation, v němž má navrch solidní psycho atmosféra amerického zapadákova ztělesněná rodinou Fireflyových. Závěr je absolutní peklo, které vám klidný spánek rozhodně nedopřeje. Pravda, kdybych Zombieho muzikou v poslední době neměl napěchovaný krom WinAmpu i mp3 přehrávač a neměl z žánru něco málo za sebou, asi bych si to tak dobře neužil. Chce to hold kousek zvrácenosti a kus benevolence. Horor jak lusk, u kterého prvotní pohnutky studia Universal docela chápu. 4 ½. (02.12.2007)

Snímek, který bez nadsázky působí jako kdyby se během jeho natáčení sjížděl komplet celý štáb. Režijní i scénáristický debut heavymetalového zpěváka a hlavně totálního provokatéra Roba Zombieho je krvavou masturbací nejhrubšího zrna. Tentokrát není scénář ani tak hloupý jako v případě pokračování (jiní a dle mého soudu lepší Vyvrženci pekla začínají úprkem povedené rodinky před bandou po zuby ozbrojených policajtů – jeden z nic je bratr jedné z obětí právě prvního dílu), opět jsou tu výborné rodinné hádky, velmi odlehčený humor a hlavně bezuzdná jízda, ve které je pro Zombieho lidské tělo jen kusem masa. Film i přes diskutabilní obsah (co se asi režisérovi musí honit v hlavě) má šmrnc i vytříbený vizuál. Dům tisíce mrtvol začíná jako typický slasher, kdy se čtveřice teenagerů setká s rodinkou pošahaných masových vrahů. Nejprve je to jen takové oťukávání, vzápětí ale Zombie rozpoutá karnevalovou projížďku bez hranic. A zřejmě na drogách.. Horor, který lze těžko objektivně hodnotit, se zapsal do podvědomí diváků ještě před svým uvedením – tři roky totiž horko těžko hledal úchyla, který by měl odvahu jej pustit do filmového světa. Podařilo se a tahle osekaná verze je stylovou poctou exploatačním filmům sedmdesátých let. S chutí do ní.. (02.06.2010)

Tak tohle byl slusnej masakr. Diky Zombieho stylu to ale neni ani tak moc horor, jako zatracene cool pocta a to zvlast Texaskymu masakru. Misty tu bylo precejen moc zaberu na televizi, ale spolu s vynikajicima scena masakrovani to dalo vybornou atmosferu. Navic tu jsou vynikajici postavy a i kdyz to jsou nejvetsi uchylaci, jaky si dovedete predstavit, porad jsou sympaticky. Nejvic se mi asi libil Sid Haig a Bill Moseley, ale precejen Bill tu jeste nedostal tolik prostoru. Pribeh je sice ke konci uz krapet preplacanej a misty uz to je docela fantasmagorie, ale po celou dobu jsem se skvele bavil. (02.12.2006)

Těla přicházejí a zase odcházejí, ale krev zůstává. Dům tisíce mrtvol je jeden z nejzábavnějších filmů, který jsem kdy viděl. Splatter komedií není nikdy dost (zařazení mezi horory jsem opravdu nepochopil). Podle reakcí jsem čekal, že to bude mnohem drsnější jízda, ale bohužel jsem se místy nudil a mučeníčko nebylo ani zdaleka tak drsný a nechutný jak jsem čekal, takže plný počet nebude. Každopádně děj nemá chybu, atmosféra úžasná, '70 like feeling, masky, barevný filtry, hudba… Rob se musel pěkně vyřádit :-) Oproti některým lidem mi rozhodně nebyl lhostejný osud obětí a bylo mi strašně líto králíčka, kterej skapal strašně normální a rychlou smrtí. Co k tomu ještě dodat? Od doby, co jsem začal poslouchat Insane Clown Posse, chci být klaun a Rob mě v tom jen utvrdil. Běž králíčku, běž! (22.12.2008)

Místy je to velmi vtipné, místy dokonale zvrácené, a místy dokonale nudné. Shodou okolností místa třetího typu zde výrazně převládají. Skupinka vraždících magorů mi přijde jako skupinka nedostatečně zmagořená. Jako horor film rozhodně nepůsobí, ale odvážím se hádat, že je tomu tak trošku záměrně. Rozhodně je to film, který posunul hranice béčkového hororu až daleko za písmeno C. Film má naprosto šílený směr a tempo a snad i Rob Zombie má určitě mnoho našňupáno a ještě více napícháno, protože jinak není naprosto možné, aby dovolil vznik něčemu takovému. Hvězdičku dávám jenom za ten humor, protože to mnou zmíněné násilí mi přišlo násilím dosti odfláknutým. (12.01.2012)