Svět podle Lelanda

Ďalší z rady filmov o problémoch americkej mládeže a jej kolísania na hranici zdravého rozumu. Bohužiaľ Lelandovská verzia ma príliš neoslovila, filozofické otázky filmu boli mnohokrát rozobraté a ak aj nie, rozoberá si ich každý sám inak. Nebolo to len poobedným útlmom, že som pri tejto psycho limonáde zaspávala. Ani jedna postava mi nebola vyložene sympatická a ani jedna vyslovene negatívna. Nemastný-neslaný odvar módnej vlny posledných rokov, ktorú asi naštartovala zatiaľ neprekonaná Americká krása. (30.04.2006)

Čakal som príbeh s hlbším významom pretavený aj do emotívnej stránky, ale dostal som len pár psychologicko-filozofických úvah ako vystrihnutých z učebnice psychológie určenej pre účastníkov didaktického kurzu. Jediné výraznejšie pozitívum vidím v mladučkom R. Goslingovi, ktorému postavy rôznych podivínov a citovo neprístupných týpkov idú veľmi dobre a ako vidno, už od útleho veku. 60/100 (15.05.2015)

Zajímavý film, i když Kevin Spacey už jsem objevil v lepším světě a to podle Prota, navíc tady má miniroličku. Ale Ryan Gosling mě baví i jako teenager přemítající nad otázkami na které nejsou jednoduché odpovědi, jsou-li nějaké. Zdatně mu sekunduje i jeho učitel Don Cheadle. Film, který přináší velký prostor k zamyšlení a kolik takových je? (12.06.2013)

I přes vynikající výkon Goslinga a účast mého oblíbeného Spaceyho, bylo pro mne uchopení tématu zavraždění retardovaného chlapce chlapcem taktéž trošku zvláštním, poněkud nedostačující. Nevadily mě skoky v ději, vadila mi plošnost ostatních postav a to, jak jsou prakticky všichni v klidu a já naslouchám jen vyprávěným pocitům. Sice někdy zajímavým, ale velmi subjektivním. Bohužel. (02.07.2014)

Já jsem prostě ty věčné žvásty o životních cestách, osudech, chybách, otázkách a dalších hovnech prostě nebaštil. Pokud by je film dávkoval v alespoň částečně stravitelné formě, mohla by být řeč o lepším hodnocení. Takhle nám rejža naservíroval jen do prdele volající NUDU, která totálně pohřbívá snahu získat si divákovu pozornost a pochopit motiv hlavní postavy. Poselství filmu jsem pochopil následovně. Školák, jenž bezostyšně několikrát zapíchne kudlu do hrudníku souseda/kamaráda, který je navíc postižený, je vlastně taky jen člověk ba vlastně skoro obětí svého vlastního trestného činu a tím pádem se zas tak nic hrozného nestalo, protože vězeňský učitel si v něm našel zalíbení a má nezlomnou touhu napsat o svém oblíbeném delikventovi knihu. Tím jsem shrnul dějství i myšlenku této ujeté zhovadilosti, která se snaží být ultra hlubokým dílem, čímž vskutku není. Ale kripl jsem já, neboť to vypadá, že tento "film" někomu změnil život... (13.09.2020)