Green Room

Celkem fajnové gore efekty a celkem sympatické scény nepřeváží to, že vůbec nechápete, co se vlastně na plátně děje. Někdo tam něco vaří? Nebo co? Proč je tam vrchí kápo Picard, o co mu jde? Postavy postupně odpadávají (no vlastně po určité fázi odpadnou až na hlavní dvojici úplně všichni během asi pěti minut), ale vy si k nim vůbec nevypěstujete žádný vztah, protože i když se tak film o to trochu snaží, pak to prostě zabije. Pochválim snad jen toho vycvičenýho pejsana, co si šel lehnout umřít k mrtvýmu páneškovi. 35% (07.05.2023)

Punk’s Not Dead? Někteří ze zdejších pankáčů by s tímhle tvrzením dozajista nesouhlasili, protože se konce filmu jednoduše nedožijou. A ani někteří z herců na tom s tím žitím poslední dobou nejsou zrovna dvakrát slavně. Parádní minimalistická jednohubka, které chvilku trvá, než se rozjede (ale do té doby nám jako podkres pouští říznou punkovou a metalovou hudbu, takže není problém expozici přečkat), ale jakmile se tak stane, tak nepustí nohu z plynu až do konce. Jistě, jak už to tak u podobných filmů bývá, chování postav je místy poněkud podivné a jejich dovednosti pak rovnou za vlasy přitažené, ale jako celek to zafungovalo a na ploše slabých devadesáti minut mě Green Room neměl šanci nudit. 75% (28.06.2016)

Za svého dosti bujarého mládí jsem měl pár známých jak mezi příznivci punku, tak i „anarchisty“ či skinheady. Já se nikdy do žádné sorty neškatulkoval, ale poslouchal jsem jak Sex Pistols, tak rockovou i metalovou hudbu, nebo třeba i Orlík. Ale raději se půjdu věnovat samotnému filmu. Green Room má dosti vlažný začátek, u kterého jsem si málem ohryzal všechny nehty na rukou. Postavy mi moc sympatické nebyly a ani ty kecy kolem. Ovšem jen do chvíle, kdy se přichomýtnuly k vraždě neznámé dívky, no a bylo jasné, že se z náckovského baru se zdravou kůží nedostanou. Z nudných žvástů se přešlo k násilné akci, no a bylo ve vzduchu cítit i příchod houstnoucí atmosféry. Špinavost a brutalita na sebe nenechaly dlouho čekat a na řadu přišlo i několik oku lahodících „gore“ scén. Prokousnutí hrdla bojovým psem – to byla třešnička na dortu. Krev stříkala ovšem i následkem střelných, sečných a bodných zbraní a divák nemůže říci, že by se tu na mrtvolách šetřilo. Ztráty byly na obou stranách, ale jedinou větší kaňkou na kráse bylo několik do očí bijících debilních rozhodnutí některých postav. Jasně tvůrci se snažili ke všemu přistupovat reálně, ale někteří z nácků se vážně chovali jak totálně vypatlaní retardi (možná i díky účinkům těch drog…za mého mládí by se holé lebky drog nedotkly, ale je už jiná doba…). Nešlo si ovšem nevšimnout, že v určitých chvílích se dobře rozjetá akce jaksi zaskřípla a byla vystřídána opět nudnější pětiminutovkou a to se několikrát opakovalo. Což dost škodilo rozjetému tempu. Tento thriller si tak ode mě vyslouží slušný lepší průměr. Bavil jsem se u něj, ale ten začátek byl útrpný. 60% (22.07.2019)

Na jednu stranu řada nadějných nápadů, které film jako slasher obohacují (hnusné prostředí a celá komunita vyholených magorů, vražedná jatka jako prostředek pro zbavení se svědků, izolace v podobě titulní místnosti), na stranu druhou naprosto lajdácký přístup k většině postav, které nás nezajímají, nepříliš zajímavá režie a nic moc scénář - líbil se mi počáteční psychologický nátlak a nepředvídatelnost, škoda že se proměnil v mechanicky repetitivní dobývání klaďasů v uzavřené budově, nad nímž chvílemi zůstával rozum stát. Pořád jsem se ale dobře bavil, násilí působilo sugestivně, tempo zůstávalo na slušné úrovni a samozřejmě potěšil Patrick Stewart v netradiční záporné úloze, kterou si náležitě vychutnal. Neurážlivě koukatelné, nic víc, nic míň. (18.09.2018)

Povedený thriller/slasher z neokoukaného punk+nazi prostředí jako variantou pro hixploitation. Zatraceně dobrá filmařina se dala detekovat již v předchozím filmu tohoto talentovaného pána, ale Green Room je výrazně učesanější a mnohem zábavnější. Skvělé tempo, absence hluchých scén, parádní gore efekty a fajnové obsazení (a to nejen páni ze Star Treku). 9/10 (29.06.2016)