Jak nezískat Pulitzera

Proklamované novinářské drama se pozvolna změní v celkem zajímavou studii patologicky ambiciózního člověka, který je schopen pro úspěch a obdiv udělat doslova cokoliv, potud v pořádku, problém je snad jen v celkovém ,,televizním" vyznění filmu. (Kdybych chtěl být vysloveně nekorektní, použil bych možná i často omílaný stereotyp Američanů mluvě o ,,kanadskosti" tohoto snímku... :-)) Billy Ray není zjevně nijak výjimečný režisér, jeho film není ničím objevný a zjevně nemá žádné monstrózní ambice, každopádně svým tématem a jakousi uměřeností si mne nakonec coby diváka přece jen získal. Ona skromnost a poctivost se vyplatí nejen v novinařině... (28.11.2011)

Ač si myslím, že Hayden Christensen je velmi talentovaný (jeho přeměna v Darth Vadera byla nadlidsky dobrá a i ve filmu Awake ukázal svůj um), v tomto filmu jakoby ztrácí dech. Hlavní role je sice svěřena do jeho rukou, ale více upoutal mou pozornost Peter Sarsgaard a domnívám se, že dokonce Haydena zastínil. Co se týče námětu atp, hodilo by se to spíše do televizních luhů a hájů. (29.05.2010)

Malý, nenápadný film přibližující dusnou atmosféru několika květnových dní roku 1998 v redakci snobského časopisu The New Republic, který se pyšní tím, že ho čtou důležití lidé, včetně samotné hlavy státu. Přesto se v magazínu dopustí fatální chyby, když otisknou sérii článků od Stephena Glasse - na první pohled roztomilého losera, který se neustále podceňuje (jeho věčné "Are you mad at me?" leze očividně všem krkem) a v redakci se těší nebývalé popularitě, neboť si pamatuje, kdo kdy slaví narozeniny a kdo nerad zteplalou kolu. Za brýlemi a imagí šedé myšky se však skrývá prohnaný lhář, který si své články vycucává z prstu - zda tak činí kvůli kariéře, nebo jde jenom o snahu získat respekt rodičů, pro které povolání novinářské není dost prestižní, toť otázka. Na Christensenově výkonu nevidím nic tragického, naopak. Je to on, díky komu nakonec Glasse nezavrhnete, spíš vám ho bude líto, i když víte, že lhát se nemá. Peter Sarsgaard Haydenovi zdatně sekunduje a navíc mu to sekne i v outfitu z devadesátek;-) Shattered Glass si užijete, i když vám novinařina nic neříká. Je to totiž jedinečná sonda do duše lháře, díky níž si uvědomíte, že někteří z nás dokážou bezostyšně lhát přímo do očí, aniž by se začervenali. Naštěstí se tu však potvrzuje i stará pravda, totiž že lež má krátké nohy. Ale, sakriš, když já si tak přála, aby Stephenovi křivdili...:-) (27.10.2008)

Zákulisí americké novinařiny. 1) Novinářské drama o vlezlém notorickém lháři (velmi nesympatický 22letý Hayden Christensen) a jeho šéfovi (velmi sympatický 32letý Peter Sarsgaard). Oba hlavní hráči to zahráli na jedničku. 2) Zákulisí amerického žurnalismu už tedy známe. Jakpak to asi vypadá v tom českém? (12.09.2011)

Důmyslná sonda do duše, chování a "morálních" hodnot člověka, který se rozhodl nerespektovat nejen pravidla žurnalistiky, ale téměř žádná pravidla a vydal se na scestí čisté, ikdyž důmyslné fikce a lží, do kterých se postupně zaplétal až nebylo důstojné cesty zpět. Pan Glass vypadal na první pohled velmi bezúhonně a byl velmi vtipný a oblíbený a nakonec se z něj vyklubal velmi slizký člověk/na mne budil tento dojem již od začátku - což bude asi dílem přesvědčivosti Haydena Christensena/ budící spíše lítost a opovržení tím, že si vybudoval svoje image na lži a potom logicky po velmi trapném a útrpném prozrazení následoval tvrdý pád na tvrdou zem. (03.04.2012)