Já, Mattoni

Možná by se části daly použít do cimrmanovské hry: Otec dvou téměř dospělých chlapců, kteří odmala vyrůstají v Karlových Varech, se jim po dvaceti letech rozhodne představit význačné osobnosti města - vyjde před dům a deklamuje: Támhle jede pan Becher, ten vyrábí kořalku, ááá za ním jede pan Pupp, majitel hotelu... To je přece bomba! A ještě větší pecka je, když se ta samá scéna opakuje za 10 minut znovu. Zbytek není použitelný nikam. Herci nemají co hrát a u neherců to je jedno. Dialogy tak ploché, že už by byla lepší metoda improvizace na místě. O pazvucích místo hudby už se tu někdo zmínil. Po 40 minutách jsme to vypnuli. P. S. Zajímavé je, že špatná věc se často pozná už od prvního okamžiku. Tady dlouhý tmavý pokřivený záběr na dům. Myslím, že značka Mattoni by se měla proti tomu bránit. Když jistá paní Filipová dosáhla toho, že postava v seriálu Návštěvníci, která připomínala jejího manžela "akademika Filipa", se musela přejmenovat a herci pak dodabovávali jiné jméno, tady by měla slavná minerálka požadovat něco podobného. Hlavní postava by se tu mohla jmenovat třeba Najbrt :-) (08.09.2016)

Nejdražší seriál v české historii a takový blábol. Vůbec se nemůže měřit s takovým Kamenným řádem nebo se Sňatky z rozumu. Jakákoli "socialistická" myšlenka je zde zcela potlačena. Například nějakou konfrontaci s krajním individualismem hlavního antihrdiny, chvílemi by se mohlo zdát, že to je příklad hodný následování. Seriál se zmůže akorát nato, že vypráví o tom, kterak chytrý hoch ke majetku a postavení přišel, kochání se vlastními úspěchy a výčet Mattoniho milenek, prohánění sukní a hledání "jeho" vody. (15.10.2020)

Životní příběh Heinricha Mattoniho jako páteční televizní ukolébavka. První díl nastavil pravidla, představil postavy a ukázal nám, že ta hlavní se vůbec nezmění, ať už se stane cokoliv. Pokud bylo něco nevysvětleného mezi Mattonim a jeho manželkou Mínou, stačilo počkat na díl druhý. Pak už se vlastně nestalo nic. Scenárista si sice pomohl seškrtáním Mattoniho skutečné rodiny na minimum, ale i tak to nemělo žádný efekt. Mlácení prázdné slámy pak bylo dokonáno ledabylou kamerou a špatným vedením herců (bylo utrpení sledovat třeba Tatianu Vilhelmovou, jak se trápí, ale viditelně jí nikdo nepomohl). Komentář vypravěče jsem začal nesnášet vzápětí, jeden z nemnoha hudebních motivů až po pár dílech... Ale viděl jsem i horší věci, tak přimhouřím oči, a zaokrouhlím hvězdičky nahoru. :( (18.11.2016)

Životní osudy tohoto muže mě příliš nezajímají, vlastně ho ani neznám. Ze zvědavosti jsem dala tomuto seriálu šanci, protože ho částečně natáčeli i v našem městě a zahradách. Zatím nevybočil z průměru a to ani herecky, ani příběhem. Historickou věrohodnost nemohu posoudit. Tvůrci se zřejmě inspirovali úspěšným britským seriálem Pan Selfridge. Kladně lze hodnotit výpravu a dobové kostýmy, slabší jsou herecké výkony. Ve Sňatcích z rozumu herci osudy svých postav prožívali, v tomto seriálu je jenom hrají a to je rozdíl. Přece je to ale o něco lepší než různé Ordinace ,Ulice a Přístavy. (20.09.2016)

Jsem Varák, rozený a hrdý. Ani to mě ale bohužel nepřiměje k lepšímu hodnocení tohoto nudného zdlouhavého seriálu. Nic moc herecké výkony, slabý scénář a jen málo propojení s mým milovaným městem. Doplňuji a měním hodnocení po druhé půlce. Docela se do tohoto seriálu nakonec dalo zakoukat, druhá půlka mi přijde i významěji lepší. Sláva. (16.10.2016)