Nelly a pan Arnaud

Veškerá síla tohoto filmu tkví ve dvojce Serrault a Béart. Ten jejich vztah neměl obdoby a celé se to točilo ohledně toho, jak šarmantně se oba k sobě chovají. Od toho se odvíjí i veškeré pozitivní nálady a pocity, který tento film přináší. Hra očima je tady dost zřejmá. Poctivá Francie, u mě ale s problémem, že jsem se nedokázal přenést přes tu filmově až moc poklidnou atmosféru. (13.04.2014)

Oba hlavní představitelé působí poněkud chladně a odměřeně, z věkem unaveného pana Arnauda jde však cítit větší jiskru než z mladší, jakoby znuděně životem se plácající Nelly. Je to hlavně Arnaud, kdo udává tón jejich společných pracovních setkání, při kterých oni dva dohromady rezonují velice dobře. Sledovat je spolu je zábavné a čas s nimi strávený rychle uteče. (12.11.2019)

Můj pátý Sautetův snímek a tentokrát s pěti hvězdičkami váhat nebudu. Zatím jsem si říkal, že tomu stále malinko chybí, ale v tom to právě bylo! Sautet je geniální svojí obyčejností - ovšem tou nejkrásnější možnou. Tato "komedie nejistoty", jak jí sám Sautet nazval, je ale skutečnou perlou. Setkání kultivovaného, starého, dobře situovaného staršího pána (Michel Serrault) s mladou ženou (Emmanuelle Béart), pokořovanou lhostejností svého muže i finančními starostmi. Ona mu přepisuje na počítači jeho rukopis a při tom se vytvoří neskutečná blízkost - trochu rozmarná hra, spřízněnost duší. Vrcholem je scéna, kdy si Arnaud prohlíží spící Nelly. Nic se nestane, ale je v tom úplně všechno!! Žádná láska - neříkám, že se mi nelíbí nejrůznější filmová zpodobnění lásky - sám Sautet je v tomto oboru mistr nad mistry. Ale tady je to něco víc - absolutní DŮVĚRA, ta nejkrásnější, nejčistší důvěra, která i mně vhání slzy do očí. Důvěra, která je ovšem tak hluboká, že vlastně nemůže mezi lidmi fungovat a musí vztah ukončit. Sautet jako nejlidštější režisér a Emmanuelle Béart jako ta nejhlubší a nejsilnější (o jejím něžném půvabu a kultivovanosti není pochyb) žena současného filmu. (28.07.2005)

Prekvapujúco sympatický film s jednoduchým dejom, uveriteľnými obyčajnými dialógmi a dobre obsadenou Emmanuelle Béart v hlavnej úlohe. Uvedomujem si, že nejde o žiadne prelomové dielo, ale rovnako si uvedomujem, že filmov, ktoré ma neohromia, "iba" mi poskytnú poldruhej hodiny príjemného zážitku nie je nadbytok. (29.11.2014)

"Trápiš sa? *Hrozne! *Konečne ťa to postihlo...*Som asi trošku oneskorený." Veľmi trefná konverzácia vystihujúca mnohé v tomto filme, čo zostáva nevypovedané. Film som si pôvodne vybrala kvôli jeho sympatickému názvu. Hlavná hrdinka sa totiž volá rovnako ako moja dcéra. Vôbec však túto voľbu neľutujem. Tento typ filmov mám rada. Príbeh starého pána a jeho mladej "zapisovateľky" Nelly je kľudný a pomalý napriek tomu je plný života a emócii. Jednoducho správna voľba. Videné v rámci Season Challenge Tour. (08.09.2015)