Sittafordská záhada (S02E04)

Slabší než obvykle: překombinovaná zápletka, moc náhod naráz, nelogické chování lidí. A to, zda to má nebo nemá s předlohou něco společného je mi jedno. Přesto nadprůměrná televizní zábava. Tohle by totiž u nás nikdo nezvládl natočit. Není to trochu ostuda? EDIT: Po druhém shlédnutí už mnohem lepší dojem. Celé to mělo šmrnc, překombinovanost mi přestala vadit, cítil jsem z toho, jakoby si vlastně tvůrci dělali trochu šprťouchlata sami ze sebe, postup vyprávění byl modernější než mnohé jiné Marplové, ale nebyl špatný. Velmi dobře jsem se bavil a odpočinul si. EDIT2: Po třetím shlédnutí opět ubírám. Kdyby v tomto dílu byly jinde obvyklé krásné exteriéry a interiéry, asi bych u 4 hvězd zůstal, ale Sittafordská záhada byla situována (díky předloze) převážně v ulepeném venkovském hotýlku a ponurém a studeném Sittaford House. Takže sorry, ale tentokrát jen za 3. (24.10.2009)

Tohle mělo být jako co? Parodie, nebo ukázka unikátního filmu, natočeného nevidomým režisérem a napsaného negramotným scénáristou? Docela jsem měl chuť po shlédnutí této "adaptace" přepadnout oba hlavní tvůrce v noci v posteli, pořádně je zmlátit, částečně jim zdemolovat byt a zanechat tam lísteček: Byla tu Agatha Christie! Každý soud by mě musel osvobodit. (26.10.2019)

S02E04. Po lehce halloweenskem a carodejnickem dilu "Cukani v palci" (S02E03) dostavame tentokrat trosku duchariny. Opet se jedna o zapletku z minulosti, jejiz dusledky ovlivnuji soucasne zivoty postav. Tentokrat je v popredi kandidat na premiera, kapitan Trevelyan. A jak se ukaze, politici jsou vsude stejni, vsichni maji nejake ty krivdy nebo kostlivce ve skrini :) To, ze pribeh pry nema s puv. knihou od Agathy nic spolecneho, mne osobne nyni nevadi - necetl jsem ji. Podle me to bylo vymysleno vkusne a cele se to navic odehrava v hezke, snehem zapadene atmosfere, v malem hotylku, kde skoro nic nefunguje a navic se zde sejde parta ruznorodych lidi. Problem mam s tim, ze jak postupne zjistuju, skoro kazda druha Marplova v teto serii ma velmi vratkou detektivni linku. Ano, vsechno do sebe krasne zapada, Marplova uvazuje logicky a nemyli se. Ale vsechno je to jen jeji tvrzeni. Spousta veci by nesla asi dokazat, a tak to autori resi bud tim, ze vrah provede nejaky kiks, diky kteremu ho dopadnou nebo je potrestan, anebo se sam prizna. Tady je to kus od obojiho. Bohuzel nabyvam dojmu, ze to je zamer. Chybi mi v tom zkratka vic dukazu. Navic kdyz jsme u dukazu....tohle se myslim odehrava cca v r. 1951, cili uz v dobe celkem rozvinute kriminalistiky. No a i kdyz chapu, ze je tu to omezeni "odriznuteho hotylku", neni tu policie ani dostupna technika, tak - "Pane rezisere!!!" - vrah saha na zapalovac, na nuz, na sosku skorpiona...div jim neudelal jeste otisk palce na sklo.... Mozna uz nevedeli, jestli dukazni a laborantskou praci maji nejak zaclenit do deje nebo autori predpokladaji, ze by se to pri dalsim vysetrovani samozrejme udelalo, ale ja jako divak koukam na detektivku, kde se vpodstate kasle na daktyloskopii ad. metody. Nasi tvurci "Dobrodruzstvi kriminalistiky" by jim asi rekli svoje :) Presto se mi na to velmi dobre divalo. Necham tedy asi lepsi hodnoceni, nez se z me recenze muze zdat. (20.10.2016)

Spolu s Mrtvolou v knihovně asi nejhorší z dosavadních dílů (jsem v jejich polovině), který jsem viděla. A to "Body in the library" aspoň mělo zajímavý závěr, i když jinak nudilo naprosto stejně, citelně znát byla absence nějakého hezkého a sympatického chlapa (ne, Timothy Dalton se mi opravdu nelíbí, už od doby, kdy si "střihnul" Caesara v Kleopatře) a cokoliv dalšího bych napsala by byl spoiler. Snad jen, že knihu jsem nečetla, a tak nemám s čím porovnávat, ale ani tak mě to vůbec nenadchlo... (29.04.2013)

Tento díl sice nemá s předlohou od Agathy Christie mnoho společného, ale kdo to neví nebo kdo předlohu nečetl, tak nepozná nic, protože zápletka je zamotaná stejně tak, jako od Agathy. Začátek je sice trochu pomalejší, ale atmosféra zapadlého hotýlku a Sittafordkého sídla spolu se sněhovou bouří mě pohltila a dá se říct, že na konci jsem byl i nadšený. Na tomto dílu je patřičně znát rukopis režiséra Paula Unwina, jehož předností je vynikající kamera. Diváka tedy čeká podobné kouzlo kamery, které nabízela již epizoda s Herculem Poirotem: Pět malých prasátek. Scénář nabízí napětí, mnoho postav a jmen, i několik kouzelných dialogů (např. mezi Emily Trefusisovou ležící ve vaně a Charlesem Burnabym) a také několik vtipných míst. S upravováním knižních předloh mám většinou problém, ale v tomto případě to filmu neuškodilo a celkový výsledek hodnotím pozitivně. Také je na místě pochválit povedené české znění. (09.07.2009)