Pirko

No jo, takhle to dopadá, když se ženete z domova hned za tím, co se vám zalíbí. Na československé poměry je to víc než dobrý film. Krásně ukazuje realitu blbých holek, co si za to můžou samy. Některé záběry byly tak pěkně detailní, že si mě film hnedka získal. Vytvářelo to skvělou atmosféru. Klidně bych tohle začal pravidelně pouštět mladším divákům, někteří lidi by si z toho mohli brát fakt dobrý příklad. Akorát podle názvu jsem čekal o něco víc drog, než jenom cigára a alkohol. A závěr? Nejsem zklamaný jako ostatní. Čekal jsem sice něco jiného, ale takhle to taky není vůbec špatné, možná ba naopak. (10.07.2018)

Před nedávnem jsem v některém komentáři napsal několik kritických slov o české a slovenské kinematografii. V tomto případě to ale určitě neplatí. Abych se přiznal, tak jsem takovou smršť, která se prohnala přes mé (po)city, nečekal. Film dle obsahu končí dobře, ale tady záleží asi na tom, kdo a z jaké pozice se na film dívá. Jako normální rodič bych si zcela určitě nepřál, aby má dcera skončila takto a pokud by takto skončila, tak bych to dozajista nepovažoval za dobrý konec. Avšak z pozice člověka na úplném dně (životním, sociálním, profesním apod.) to vypadá určitě jinak. Při pohledu na film je totiž zapotřebí zahodit pýchu a dosavadní životní zkušenosti, protože to, co se odehraje v nám známých reáliích, je skutečně hnusný prožitek. Neodpustím si jízlivou poznámku (ne k autorům), mrazivě na mne zpětně zapůsobil i ten slavný plakát na horním konci Václavského náměstí, který můj prožitek z filmu doopravdy podtrhl tlustou čarou, neboť hodnota lidského života jest v novodobé historii naší společnosti asi opravdu jen tržním pojmem a lidský život stojí jen "pár peněz". Ale zpět k filmu, opravdový mrazivý zážitek, až se mi na to nechtělo chvílemi dívat. Nemohu si pomoci, ale i vzhledem k tomu, že se jedná o produkt téměř domácí (SR), musím nasolit vysoké procento, proto dávám 87%. (16.11.2017)

Kdoví, proč se film jmenuje právě Pirko, každopádně pokud čtete tuto stať a zrovinka se chystáte vypadnout z děcáku, tak vás definitivně zapřísahám, abyste se nevydali směr Praha, kde vás tu někdo zneužije či tu okrade o peníze na chleba s laciným margarínem. Pak byste totiž nemuseli skončit jen v blázinci, nýbrž i na jednotce intenzivní péče z důvodu přesycení těla levnou drogou zakoupenou na kdesi v temné uličce na Žižkově. 72 % (23.10.2019)

Škoda toho rádoby happy endu. Věděl jsem, že nějakou jiskřičku naděje v tom smutku a depresi musí tvůrci zažehnout, ale takhle jsem si to nepředstavoval. Jinak ovšem velká síla! Syrová výpověď, jak by to mohlo dopadnout s člověkem (lidmi), který je vychován v dětském domově a o skutečném životě nic neví. Stačí se zaplést s nesprávnými lidmi a radost z nabyté svobody se může změnit v noční můru! Jestliže jsem chválil Špinu a litoval představitelku hlavní role, pak musím pochválit (až na ten konec) i Pirko a ještě více litovat stejnou herečku v hlavní roli! Děsivě dobré! (19.01.2018)

Aneb když jeden odchod z dětského domova a několik naivních rozhodnutí rozjedou koloběh fatálních událostí. Brzy plnoletá Martina nejprve tančí svým „kamarádům“ z domova kdesi na východním Slovensku, aby brzy vyrazila vstříc životu za svým chalanem do Prahy, protože „otec neznámy, matka nikdy neprejavila záujem.“ Jenže chalan má momentálně úplně jiné starosti, s pouličními živly by to zrovna tak vyhrála. A naneštěstí feťácký přítel potřebuje prachy, takže láska neláska, dívka se ocitá v bytě hrůzy plném násilí a zneužívání. Ano, možná mícháme žánry, mícháme pocity, jenže asi něco bude na tom, že veliké procento dětí z domovů končí na drogách nebo coby prostitutky. A tomu, že děvčata vycházejí z domovů s obálkami nepřipravené na život, věřím. Názory „nejpovolanějších“, že je to nesourodé, neberu. Je to autentické, je to depresivní, je to pestré, je to výborně zahrané. Prakticky od všech!! Což je v domácí tvorbě jedno velké umění. Ano, lze mít problém s tím, že k dívce si kvůli jejímu chování hůř budujeme vztah, lze komplikovaněji přijmout, že z lokací zase vyskakuje socialistická šeď, špína a všudypřítomná beznaděj, jenže Praha není jen Karlův most a nákupní domy. Pokud něco dokáže naštvat, tak závěr, který mi také úplně nesedl. Jinak ale tvůrci předkládají několik momentů, které vizuálně přenášejí bolest hlavní hrdinky na diváka, volí netypické sekvence, dlouhé kamerové jízdy, statické záběry, jsou pestří, zajímaví. Pokud někdo hovoří, že leccos je samoúčelné, ukázali by vševypovídající scénu ve sprše. Odvážná Dominika Morávková-Zeleníková hraje na jedničku. Chyby byly, ale za mě hodně depresivní vstupenka do života. Pouštěl bych ji tabletářům a fejsbukářům v devítce na základní škole. I proto, že jde o debut, tak ty čtyři hvězdy střelím. PS: Skladba zesnulého otce-skladatele puštěná v autě je milým pomrknutím. (12.11.2017)