Pirko

Děj se dá shrnout naivka prodaná pasákům. Sociálně kritická obžaloba s urputným naturalismem ji shazuje. Nejen diváky „do patnácti let“ totiž dokáže znechutit takřka čtvrthodinovou pasáží názorného brutálního. Hrdinka za sebou v dětském domově nechává typické holčičí důvěrnosti jako z internátních Housat, před sebou má vidinu sladkého života se svým milým ve stylu Lásek jedné plavovlásky. Ovšem svého vyvoleného najde ve špinavém pražském pelechu mezi bandou feťáků. Což dohromady s epizodním výletem za ztrhanou matkou vytvoří takřka hodinový prolog oddalující okamžik, kdy dvojici dojdou princ svou lásku prodá k prostituci. Ne že by Pírko bylo natočeno špatně, ostatně kameraman Asen Šopov dovede z mála udělat podívanou, ale obrazy všeobecného zmaru, zaplivaných hospod, mrazivých brlohů a odpudivých zoufalců bez perspektivy neobsahují nic nového, objevného ani provokativního. Vyskytují se napříč nezávislou scénou ve stereotypní podobě, která už přestává účinkovat, včetně žoviálních gangsterských týpků s cizím přízvukem, kteří do svých záludných sítí stahují ubohé nevědomé bludičky velkoměsta. Tak si tvůrci sdělení Pírka zřejmě představovali. Ovšem navzdory hereččině přirozenému projevu a pochopitelné zaslepenosti její zamilované hrdinky nelze uvěřit zrovna chovance ústavu naivitu školačky, s níž se vydává do velkého světa. Jestliže dívka veškeré varovné znaky kolem sebe přehlíží, ba dokonce se mezi vyděděnci docela baví, zbavuje se dávky divácké příchylnosti, jejíž zbytek pak spláchne mohutná vlna nejhrubšího sexu, znásilňování, bití, trýznění. V doslovné bezúčelné surovosti si Pírko vyloženě libuje, nadto se ještě pokouší ji prokládat blouznivými přeludy a výtvarnými symboly, jako by „umělecké“ ornamenty měly nekonečnou přehlídku bezvýchodného hnusu ospravedlnit. Epizodní postava Bolka Polívky tu působí dost nahodile, a třebaže v nahých výjevech ze sprchy spotřebovala produkce hektolitry očistné vody, skutečná katarze se nedostavuje. Závěr je ale skutečně nevšední až bizarní. (10.04.2020)

Opravdu silný film! Filmařsky sice poněkud sterilní a chladný, ale co se tématu, příběhu a v druhé polovině budovaného vyznění týče, je silný jako málokterý jiný. Film, který se mnou coby divákem otřásl... Naturalistický, syrový, špinavě reálný...scenáristicky je to sice docela chabé, ale možná je to na druhou stranu výhoda, o to víc se pak mohou v druhé půli utahovat šrouby... Zajímavé je, že představitelka hlavní hrdinky Dominika Morávková-Zeleníková dostala prakticky totožnou roli i v dalším tematicky hodně podobném slovenském filmu Špina... (04.12.2017)

Nic, co bych neviděl jinde, jen tady je to v Česku, což značně ztrácí na atraktivitě. Buchta si nechá dělat měsíc nedobrovolnej rape a pak si v klidu ve slabé chvilce sleze z okna a řekne si Fuck it, nějak to doklepu na striptérku, abych se měla dobře. Dvě hvězdy za syrovější rape, jinak nuda. 2* a.k.a 30% (29.05.2020)

Velice drsný exemplární případ tragického osudu naivního dítěte, které má být, dle zákona, již dospělé a samostatné. Velmi slušná režie, nicméně s neskutečně odfláknutým, až absurdním závěrem. Přitom prostředí, jak feťácké, tak odporný pasácký byt, ve kterém se krásný andílek mění v bezmocnou figurku, sloužící k ukojení potřeb úchylných jedinců, je povedeně autentické, stejně tak herectví. Opravdu škoda, že děj filmu nakonec vše nadprůměrné pohřbí. (11.11.2017)

Před nedávnem jsem v některém komentáři napsal několik kritických slov o české a slovenské kinematografii. V tomto případě to ale určitě neplatí. Abych se přiznal, tak jsem takovou smršť, která se prohnala přes mé (po)city, nečekal. Film dle obsahu končí dobře, ale tady záleží asi na tom, kdo a z jaké pozice se na film dívá. Jako normální rodič bych si zcela určitě nepřál, aby má dcera skončila takto a pokud by takto skončila, tak bych to dozajista nepovažoval za dobrý konec. Avšak z pozice člověka na úplném dně (životním, sociálním, profesním apod.) to vypadá určitě jinak. Při pohledu na film je totiž zapotřebí zahodit pýchu a dosavadní životní zkušenosti, protože to, co se odehraje v nám známých reáliích, je skutečně hnusný prožitek. Neodpustím si jízlivou poznámku (ne k autorům), mrazivě na mne zpětně zapůsobil i ten slavný plakát na horním konci Václavského náměstí, který můj prožitek z filmu doopravdy podtrhl tlustou čarou, neboť hodnota lidského života jest v novodobé historii naší společnosti asi opravdu jen tržním pojmem a lidský život stojí jen "pár peněz". Ale zpět k filmu, opravdový mrazivý zážitek, až se mi na to nechtělo chvílemi dívat. Nemohu si pomoci, ale i vzhledem k tomu, že se jedná o produkt téměř domácí (SR), musím nasolit vysoké procento, proto dávám 87%. (16.11.2017)