Love

Pseudo-art v krystalické podobě posouvající hranici až k pornografii. Kdepak pane Noé je to druhé setkání a zatím jste mě vůbec nepřesvědčil o svých kvalitách, které by měli z vašich filmů prohlubovat prožitek. Zatím jsem měl jen možnost spatřit ono vyprázdněné NIC a v případě Love to platí dvojnásob. Příběh sice líčí tragický osud jednoho amerického floutka a jeho dvou "bičíš", propletené vztahy, životní rozhodování a odráží vnitřní pocity svých protagonistů. Ale stále z toho dýchá tak povrchní zpracování nevyjadřujíc jedinnou kloudnou myšlenku, sdělení či podstatu dění událostí. Do toho různé hrátky se stříhem, poblikávání obrazu a snaha imaginaci postrčit do hlubší roviny, ale v mých ústech zůstává akorát tak pachuť prvoplánovosti a jako třešnička na dortu ještě řádná nuda k tomu. Nenašel jsem zde moment hodný obdivu. (16.11.2015)

Ako by povedal major Haluška z Čiernych barónov – a zase j*bú! Miestami som mal síce pocit, že Love je skôr o sexe, než o láske, ale vo svojej podstate ide hlavne o príbeh veľmi zvláštneho páru, za ktorého zážitky by sa nehanbil ani ten najväčší bohém. Dej snímky nie je nijak hlboký, jeho spracovanie ma však zaujalo a napriek tomu, že ma správanie hlavnej dvojky občas vytáčalo, som bol veľmi zvedavý, ako sa ich vzťah vlastne vyvinie. Úplne rozumiem každému, kto film ohodnotil dvomi či dokonca jednou hviezdou, ale taktiež chápem aj opačnú stranu barikády, ku ktorej sa radím. (28.06.2019)

„Living with a woman is like to share a bed with the CIA. Nothing is secret.“ Skôr než film o sexe, film o vzťahoch, o vzťahoch ktoré človeka často nenapĺňajú a v ktorých sa ocitol súhrou rôznych životných okolností. Love Gaspara Noého nechce explicitnými sexuálnymi scénami zámerne šokovať (aj keď u jedného „3D“ záberu s výstrekom ejakulátu priamo „na diváka“ kvôli ktorému bola celá táto vyše dvojhodinová sexuálna odysea natočená v treťom rozmere, by sa o tom dalo polemizovať) alebo byť prvoplánovo kontroverzný. Sex zobrazuje ako bežnú súčasť každého vzťahu, aj keď v prípade hlavného protagonistu tá súčasť zahŕňa aj experimentovanie v trojke alebo s transvestitom. Film sa však nikdy nedostane do polohy keby by bol samoúčelne vulgárny. Súčasne s množstvom sexuálny scén – jednou film aj začína – sa v postupných mozaikách a nelineárnych flashbackoch odkrýva životný príbeh hlavného hrdinu a životná cesta ktorá viedla až k jeho frustrácii zo súčasného vzťahu. Aj samotný sex je tak súčasťou príbehu, kde sa počas tohto aktu odráža aktuálny stav vzťahu dvoch ľudí. Gaspar Noe síce nie je tak zručný režisér, aby sa dokázal do psychiky svojich protagonistov ponoriť hlbšie a ponúknuť ich detailnejšiu analýzu akoby sa v podobnom námete žiadalo, no namiesto toho „rozpráva obrazom“. Milostné scény sprevádza fantasticky zvolená hudba, kde raz odráža ich živelnosť, druhý krát frustráciu a to všetko vizuálne zaobaľuje do sýtych farieb ako napríklad červenej, ktorá občas pôsobí vzrušivo až sa čoraz bližšie k záveru tento kamerový filter stáva znepokojujúcejším. Všetky emócie tak skôr než by boli znázorňované hercami, vyplývali z príbehu sa odohrávajú „v obraze“. Gaspar Noe má vizuálne podchytenú každú sekundu a aj keď chápem, že Love bude mať problém nájsť si divákov, nakoľko zanietení cinofilovia ho odsúdia čoby obyčajný „pseudo-art“, pretože postavy omieľajú iba obyčajné frázy a ich konanie nemá žiadnu vopred zamýšľanú „pointu“ (v podstate rovnako ako v živote) a pre radového diváka bude tá explicitnosť ďaleko za mierou (viď napríklad detailný záber na penis vnikajúci do pošvy), tak za mňa je to rozhodne ten najlepší Noé, respektíve prvý Noého film, s ktorým sme si dokonale sadli. Predošlá skúsenosť s Enter the Void bol skôr útrapou, než akýmkoľvek zážitkom. Love je už tým zážitkom, zážitkom pripomínajúcim divoký sex s osobou, s ktorou ste ho zažiť ani nechceli (alebo nemali?). Zapamätanie hodný, ale asi by ste ho nikomu neodporúčali. CELKOVO: 4,5* (9/10) (04.12.2015)

Pornografie slovem, nikoli obrazem. Podobně umělecké kompozice rozmanitě propletených těl jako u Noého v hardcore pornu neuvidíte. Těla jsou přitom snímána převážně v celcích (nikoli fragmentarizovaně), v nichž je nápaditě a přitom poměrně decentně pracováno s barvou, hrou světla a stínů i hloubkou prostoru (ačkoli 3D efekt si uvědomíte spíše díky výstřiku do kamery). Ovšem tuctovým příběhem a strojenými větami, které hrdina s tváří mladého Dennise Hoppera (ovšem bez jeho charismatu a živočišnosti) pronáší, nemá Love k pornoprodukci daleko. Neochota vést jasnou dělicí čáru mezi láskou a sexem není moc efektivní, pokud jinou než tělesnou podobu lásky příliš neberete v potaz. Podstatná část vztahu Murphyho a Elektry je rekapitulována prostřednictvím strkání jistých objektů do jistých otvorů, na což je sice zásluhou hezkých těl mladých herců pěkný pohled, ale uniká mi, co jiného než vzrušení si z toho má divák odnést (ale rád si to nechám vysvětlit od toho, kdo Noého záměrům rozumí lépe). Chápu, že fyzické pojetí lásky odpovídá skutečnosti, že protagonista je sebestředný čurák, který ničím jiným než vlastním čurákem moc nepřemýšlí (má ovšem dobrý filmový vkus, jak dokládají plakáty z filmů jako M, Taxikář nebo Zrození národa, mezi které jako kdyby se režisér chtěl se svým dílem zařadit). Noé se ale neumí rozhodnout, zda kvůli tomu Murphyho odsuzovat (čemuž odpovídají vnitřní monology, odhalující, jak velký čurák ve skutečnosti je), nebo s ním soucítit - stesk za láskou v podobě, v jaké na ni Murphy vzpomíná, není po většinu filmu nijak relativizován (nemluvě o autobiografických rysech postavy nebo jeho pojmenování syna jménem Gaspar). Teprve v poslední třetině neúměrně dlouhého filmu se mění způsob, jakým jsou intenzivní sexuální sblížení rámována. Už ne jako aktivita krásná a příjemná, ale temná, vysilující a vyprázdněná. Tedy podobně jako ve Studu. Vzhledem k tomu, že tyto temnější scény se chronologicky odehrály před těmi příjemnějšími, jsme vedeni k přehodnocení i dříve viděného. Vyvstává otázka, zda Murphy nebyl po celou dobu, co jsme jej sledovali, nikoli muž bezhlavě zamilovaný, nýbrž prostě závislý na sexu. Ambivalentní závěr, značící možná propad do pekla vlastních vášní, možná upřímně míněný soucit s Murphyho příliš pozdním (jako v každém melodramatu) procitnutím, však v kontextu mnoha předcházejících minut nevnímám jako podnětnou výzvu směrem k divákovi, ale pouze jako poslední projev tvůrčí bezradnosti, kterak natočit smysluplný film, který by s divákem komunikoval téměř výhradně pomocí erotických scén. Jiní tvůrci, například Nagisa Óšima v Koridě lásky, dokázali předložit funkční řešení. Gaspar Noé jenom dvě hodiny zkouší možné způsoby a zuřivě si při tom honí ego. Chvílemi podmanivě, povětšinou nezajímavě. 50% (11.09.2015)

Ani kontroverzia, ani hlbší myšlienkový prínos. Vyumelkovaná estetika sexu s priliehavo zvolenou muzikou zlyháva na opakovateľnosti scén. A tak nudu repetície neoživí ani swingers párty ani pozvanie transsexuála do postele. Ústredná myšlienka filmu je veľmi prostá. Odvodená od odlišných očakávaní a správaní sa muža a ženy vo vzťahu. Mužovi nerobí žiaden problém spávať s desiatkami (stovkami, záleží na jeho šikovnosti a potencii) iných žien. Popritom rovnako intenzívne milovať jednu a tú istú ženu. A vracať sa do hrejivého prístavu večnej lásky, akoby sa nič nestalo. Žena toto vníma ako problém.Napriek jej úvodným proklamáciám o otvorenosti vzťahu a hovorení si o všetkom. Po zistení mužových záletov nasleduje zmätenie, proti-nevera ako pomsta, útek do drôg, alkoholu, únik zo vzťahu. Samozrejme, výnimky existujú, ako všade, princíp zostáva. Tu sa vzťah zamotal v nesprávny moment prasknutia prezervatívu - hrdinovi praskol pri nesprávnej žene, plod začal rásť v nesprávnom brušku. A tým sa, už i tak rúcajúci, vzťah definitívne pochoval. Film Láska predstavuje z väčšej časti pitvanie sa v zlyhaniach a utešujúcich spomienkach na doby, keď bolo fajn. Pozitíva iste sú. Ako vždy u Gaspara elegantne nakrútené scény. Dokonalé zladenie s hudbou. Ruchy použité tak, aby zdôrazňovali náladu scény. Prvýkrát ukázaný rimming na plátne áčkového filmu. Niekoľko presných postrehov o povahe vzťahov. Prežívanie emócií podmienené užívaním drôg (tentoraz marihuana, kokaín, extáza). Nuž a zaujímavé je, že hoci obaja hlavní hrdinovia boli umelci, zo svojho umenia, okrem umenia fyzickej lásky neukázali, ale že vôbec nič. Vyšli z umeleckého prázdna, prešli intenzívnym obdobím zamilovanosti, aby sa vrátili do prázdna. (28.06.2020)