Steve Jobs

Celkem překvapivý film v kontextu kinematografie Dannyho Boylea, jakoby Danny Boyle naruby, režisér, který vždy kladl důraz na vizuální stránku svého díla a který doposud točil své filmy na fundamentu detailu a postav co nejblíže před kamerou, najednou obrátil formální stránku vzhůru nohama a odzoomoval na level celků, Steve Jobs je rámován nedetailně, z odstupu, což vytváří zajímavé kontexty, paralelně s tím se vlivem scénáře Aarona Sorkina postaveného ortodoxně na dialozích drží nefilmové podstaty, neboť celý film vypadá jako klasická filmová adaptace divadelní hry, žánr hojně rozvíjený (nejen klasickou) hollywoodskou kinematografií, v němž se jakoby rezignuje na princip filmového vyprávění a film slouží pouze coby nápodoba dramatického činoherního kusu (vzpomeňme Kočku na rozpálené plechové střeše či namátkou novodobého Polanského Boha masakru). Členění na tři akty, jednota místa, času a děje, prakticky vše postavené na třech hercích, filmové divadlo 21. století... (01.02.2016)

Sorkinův konverzační mashup o třech dějstvích:) Danny Boyle je zde v podstatě tak trochu na vedlejší koleji. Snímek se zaměřuje na tři určitá, důležitá období v Jobsově kariéře, v nichž světu vždy prezentoval nový produkt, který se zapsal do dějin počítačů. Mac, NeXT a iMac. Zajímavé je, že na samotnou prezentaci se vlastně vůbec nedostaneme. Ani na jednu. Veškerý prostor snímku je věnován tomu, co se děje před ní. Snad ani ten nejukecanější film Woodyho Allena neobsahuje tolik dialogů, jako tento Steve Jobs:) Co se týče podoby, z toho pro mě lépe vychází Ashton Kutcher. Michael Fassbender byl Jobsovi nejvíce podobný až v závěru filmu, kdy měl brýle a krátké vlasy. Jeho ztvárnění legendárního vizionáře je disciplinované, ukázněné. Možná mi v jeho projevu i trochu chyběl nějaký ten temperament, energie. I když byl rozčilený, arogantní, zapálený pro věc a pořád ve shonu, přišel mi zároveň stále vyrovnaný, klidný. "Fassy" mi přijde spíše jako minimalistický herec, bez velkých gest. Těžko se to vyjadřuje... Ale zrovna zde bych to i uvítala. Obsazení ostatních postav výborné. Já čekala, že by se ve filmu mohla odehrát i jedna z prezentací, na to však nedojde. I tak se jedná o scénáristický a herecký svost, kde to nakonec vypadá, že pan Boyle si hodil nohy na stůl, a pan Sorkin si hodil kurevsky dlouhou šichtu:) Jak vizionářsky působí úvod snímku, kde se hovoří o budoucnosti počítačových technologií a jejího dopadu na lidstvo. Již se tak stalo... Všichni ti IT géniové tehdy snad ani nemohli tušit, jak svými objevy změní svět a lidstvo. A že v nedaleké budoucnosti se začne odehrávat jakýsi "technologický brainwashing". Každému člověku, kdo nedrží v ruce telefon a vypatlaně do něho nečumí, nebo si "stylově" do něj neustále neťuká prstíky, mám chuť poděkovat. Ale stejně mi ve Stevu Jobsovi chyběla ta slavná věta: "Chci rozezvučet vesmír." (10.04.2016)

Boyle příjemně utlumený a jdoucí plně na ruku Sorkinovi. Výsledkem je hezká divadelní inscenace, která dokáže ve vrcholných momentech strhnout a neselhává ani po stránce konstrukce. Sorkin uklouznul jen při přílišném topení se v technických žvástech a při dekonstrukci titulní postavy, která se na základě jeho scénáře dá bohužel definovat jednou, maximálně dvěma větami. Což je prostě škoda. UPDATE: Zraje to, napodruhé výrazně lepší a má to vrstvy. (18.11.2015)

„Máte-li dost peněz na řádně agresivní marketing, v pohodě zabalíte brutálně předražené hovno do šik celofánu a prodáte jej bandě zmanipulovaných ovcí jako Mousse au chocolat.“ Štefan Práce. Prý génius a vizionář! Jeho tak zvané vizionářství spočívalo pouze v tom, že měl nebývalý čuch, jak si zaparazitovat na těch, co opravdu něco uměli a dokázali, třeba na Vozňakovi, a sem tam genitálně zneužíval marketing při prodeji pomalého a nekompatibilního, ale zato brutálně přesoleného zajíce v pytli. Zmrdi jako on nebo Vilém Brány, velkohubě proklamovávání jako pionýři počítačového pokroku, naopak s cílem ovládnutí trhu a dostatkem vaty v zádech razili od počátku heslo „Co urveš, to urvi, co neurveš to zkurvi“, a cíleně cokoliv progresivního buď skoupili a pohřbili, nebo případnou konkurenci korporátními machinacemi a intrikami zlikvidovali, jen aby jejich děravé nedodělky celosvětově monopolně dominovaly. Kdo si například kolem roku 1994, tedy v době, kdy ještě Malýahebký trapasil s třijedenáctkami, očichal OS2/Merlin, jenž si už v té době s přehledem vytíral prdel i s dnešními sedmičkami, ví, o čem mluvím. Čekal jsem proto plačtivý pomníček kultu peněz a moci, ale Danek Vře překvapil a objektivně mi naservíroval arogantního sociopatického egoistického kokota, co se neúměrně napakoval na Eplu I a II, a pak mu všechno v podstatě padalo na hlavu až do vzniku nesmyslného a marketingově vyhajpovaného kultu i-sraček! A Míša Bednář svým hereckým mistrovstvím tomu slizkému velečuráctví opravdu vtiskl duši. Tolik k nesporným pozitivům a mým dvěma hvězdám. Jinak je sledování toho psychotického dementa skutečně nuda k posrání a unylá snůška semiautistického žvanění pro mentálně vykolejené Baranoviče a další blahoslavené ufony. Ti si nedostatek zájmu stejného či opačného pohlaví kompenzují tím, že si aspoň za pětadvacet litrů koupí šrot Epla šestku, páč jsou masmédii a ostatními panici ubezpečováni, že je to ukrutně kůl, a až si ho jednou bude nějaký ten nagelovaný kluk / škaredá holka za uznalého „hmmmmm“ na rtech obdivně prohlížet, můžou jim třeba nenápadně hodit do Kokakoly roháč a KO-NEČ-NĚ si neumětelsky osahat i cizí pohlaví. A to by s pořádným, dvakrát rychlejším mobilem bez uživatelsky nepřátelského operáku za polovic, kam lze dokonce naistalovat i nějaké ty upytlačené aplikace, aniž by jim jej velký bratr bloknul, rozhodně nešlo, ne ne! (24.01.2016)

Sorkina bezvýhradně žeru, Boyle mi udělá radost jen tu a tam (28 DNÍ POTÉ, SUNSHINE) a tohle je každopádně solidní věc, která mi ale jednak přijde dosti (a až komicky) vykonstruovaná, druhak mě podobně jako MONEYBALL nestrhla tolik jako Sorkinovy pecky SOCIAL NETWORK nebo NEWSROOM, které měly zajímavější a sympatičtější postavy. (30.01.2016)