Westworld - The Choice

Čtvrtá série a nakonec bohužel závěrečná série - (7,5/10). Dlouho jsem čtvrtou sérii odkládal, protože třetí mě docela zklamala. Navíc vyšel House of the Dragon a nechtěl jsem, aby se tyto dva seriály mezi sebou bily. Všem je nad slunce jasné, že první sérii by už žádná série nepřekonala. Čtvrtou sérii bych zařadil někde na úroveň druhé série s tím, že překonala sérii třetí. Seriál opět podrží skvělé kulisy a vizuální efekty, které jsou prostě hrozně originální. Taktéž futuristický soundtrack Ramina Djawadiho, který do svých tónu přimíchal i pár známých písní, které mě v každé sérii potěší. Herecká esa dělají co můžou a v mých očích si to Aaron Paul a Ed Harris kradli pro sebe. Byly tady silnější i slabší dějové oblouky a nečekané návraty známých postav. Šokující zvraty, ze kterých jde divákovi hlava kolem neodmyslitelně patří k tomuto futuristickému seriálu z pera Jonathana Nolana a Lisy Joy. Jsem proto dost překvapený z toho, že ve čtvrté sérii jsem se fakt v pohodě chytal a neměl jsem vůbec problém se vyznat v příběhu jako tomu bylo u předchozích sérii. Je vzhledem k charakteru seriálu dobře? Podle mě je to vzhledem k uzavírajícímu charakteru této série dobře. Divákovi nezůstanou skoro žádné otázky a může si tento seriál s klidem odškrtnou ze svého seznamu jako kompletně dokoukaný. Pořád se jedná o nadprůměrný počin, který HBO bohužel zrušilo. Vadí mi v konečném důsledku předčasné ukončení seriálu? Vzhledem k malému počtu otázek a zase takovému soft rebootu jsem s tím vlastně docela v pohodě. Když jsem se to dozvěděl předtím, než jsem měl seriál dokoukaný, tak mě to štvalo, ale teď to rozhodnutí i docela chápu. Nejlepší epizoda série: Generation Loss (S04E04) (10.11.2022)

Těžko říct jestli jde o finále nebo předposlední řadu, možné je obojí. Každopádně drží kvalitu. Přes někdy křečovité dialogy jde stále o výbornou podívanou která hlavně v první polovině skvěle šlape. Ed Harris jede na plný plyn a přehození rolí mezi stroji a lidmi je přesně tím typem pomsty, kterou bych od zlé Dolores čekal. Konec je malinko krkolomným snažením dovést vše do konce který je sice depresivní, ale vlastně nabízí něco jako naději. (27.08.2022)

Mě se čtvrtá série moc líbila, oproti zmatené trojce mi přijde, že se čtyřka vrátila do starých kolejí a konečně nasadila to správné tempo. Hodně příběhu se tady uzavřelo, ale teď je otázkou jestli napořád, věřím, že se nějaké oblíbené postavy v páté sérii vrátí. I když tahle řada byla zdařila, tak už by to ten seriál asi chtělo ukončit, ať to zbytečně neprotahují. (22.09.2022)

Já si prostě nemůžu pomoct, ale po pro mě začal Westworld pořádně až třetí řadou. První dvě řady byli pro mě spíš zklamáním, které se furt tak nějak točili v kruhu, a přišlo mi, že se vlastně nic neděje. Jak však přišla s třetí řadou změna prostředí, a i určitá změna ve vyprávění, tak to pro mě dostalo to pravé grády. No a čtvrtá řada pokračuje v trendu té třetí. Ničím si nemůžeme být jistí, reality se tu střídají jak ponožky, a každá postava tu má několik svých vlastních variant. Složitost celé řady v podstatě neumožňuje její pochopení na první dobrou, a když se k tomu ještě přidají týdení pauzy, tak to v hlavě musí šrotovat opravdu na 100%, aby se toho dalo pochytit co nejvíce. Nemluvě o dvouletých pauzách mezi řadami, kdy přiznávám, si toho třeba z prvních dvou už příliš nepamatuju, a když se objeví některá vedlejší pauza, tak musím dost lovit, jestli už byla v seriálu někdy dříve. (17.08.2022)

Možná je to rouhání, ale mám pocit, že Westworld mi dal rafinovanější náměty pro mou životní filozofii, než Matrix. Ať už si o kvalitě jednotlivých řad myslíme, co chceme, vždy je to mindfuck, a čtvrtá řada je větší poctou Matrixu, než čtvrtý Matrix sám. Zatímco Matrix je hollywoodsky opulentní, zenově jinotajný Westworld působí životně. Zatímco poslední Matrix se dopracoval k létající Trinity, ve Westworldu „létají“ všichni. Duší seriálu je pak nadčasová architektura od španělského Santiago Calatravy. Je pro Westworld tím, co New York pro Sex ve městě. A když už jsme u New Yorku, když nemůže produkce do Valencie (ve 4. řadě je snad jen jedna scéna ve Městě umění a věd), musí Calatrava do New Yorku. Vedle samotných newyorských architektonických výpečků, jako nové budovy „Vessel“ na Hudson Yards, hraje ústřední „postavu“ telekomunikační věž, jejíž originál stojí v Barceloně.     Westworld má prostě na rozdíl od Matrixu mnohem víc vrstev a snů ve snech, kdy nikdy nevíte, co je realita. A výjimečný je v tom, že realitu výrazně odráží. Čtvrtá řada nám tak může připomenout echo doznívající doby týkající se vakcíny a konspiračních teorií o čipech. Ale seriál, tak jako jeho architektura, je víc nadčasový. Míchání představ a reality věrohodně odráží náš život a společnost (včetně fenoménu zvaném „Mandelův efekt“ - situace, kdy mnoho lidí věří, že se něco stalo a pamatují si to, i když se to ve skutečnosti nikdy nestalo). Vzpomněl jsem si na vtip, jak dva lidé označkují delfíny a říkají si, že teď bezstarostně budou plavat v moři a ani si nevšimnou, že jsou pořád monitorováni. Pak vytáhnou své mobily a odcházejí. Westworld ukazuje, že z Matrixu se nemůžete nikdy úplně probudit, že algoritmy naše životy neviditelně řídí víc, než si myslíme, že na „nesystémového“ člověka, který prozře, uspořádají ostatní hon. A, což je další kouzelný Easter egg, díla jako je architektura Calatravy, vidí jen ti, kdo prozřou. (15.08.2022)