Master & Commander: Odvrácená strana světa

Epické dílo z dob napoleonských válek, které se však neodehrává v kontinentální Evropě, nýbrž daleko na vodách oceánu okolo pobřeží Jižní Ameriky. Je rok 1805 a nacházíme se v Jižním Atlantiku. Kapitán Jack Aubrey z HMS Surprise dostává rozkaz zachytit těžkou fregatu Acheron, kterou kormidluje francouzský korzár. Tato loď ráda terorizuje britské velrybáře a je třeba ji zneškodnit, aby se válka nepřesunula do Pacifiku. Acheron však překvapí Surprise (hahaha) u brazilského pobřeží a začne na ní pálit z děl, čímž způsobí Surprise těžké škody. Samotná loď Echeron však zůstane vesměs nepoškozená. Je třeba před lodí utéct, a tak se námořníci nalodí do člunů a táhnou poškozenou loď do bezpečí mlhy. Důstojníci říkají Aubreymu, že se jejich loď Acheronovi nevyrovná a bylo by lepší zanechat jejího pronásledování. Kapitán je však tvrdohlavý a vše podřizuje cíli mise – Acheron nesmí tyranizovat britské velrybáře a Surprise se opraví na moři, nebude se plavit do přístavu. Mladý blonďatý praporčík Blakeney utrpěl při ostřelování zranění a jeho ruka musí být amputována, což byla nepříjemně hnusná scéna. Ale doktor to zvládnul dobře, morfium rovněž hodně pomohlo. Poté Acheron opět přepadne Surprise, ale díky návnadě, spočívající ve falešné stěžni a lodních lampách se povede lodi uniknout. Surprise se vydává směrem na jih, což znamená také obeplouvání nebezpečného mysu Horn. Zde se musí loď utkat se silnou bouří, která stojí život jednoho mladého námořníka, jenž přepadne přes palubu a jako stébla se drží ulomeného stěžně, který je však táhne dolů jako kotva, a tak musí být odříznut a chudák námořník je ponechán na pospas svému osudu ve vlnách. Cílem jsou Galapágy, Aubrey si totiž myslí, že zde bude Acheron kořistí britské velrybářské flotily. Lodní chirurg a vášnivý etolog Stephen Maturin se zajímá o flóru a faunu ostrovů a Aubrey mu slibuje několik volných dní na průzkum souostroví. Poté, co loď dorazí na Galapágy, se k posádce připojí přeživší z velrybářské lodi, přepadené Acheronem. A tak se Aubrey rozhodne, že je třeba pokračovat v pronásledování francouzských korzárů. Na palubě lodi Surprise dojde k uklidnění, ale posádka začíná být neklidná, neuspořádaná a začíná se mezi ní šířit pověra. Praporčík Hollom je mezi posádkou neoblíbený a začne se mu přezdívat Jonah, což je někdo, kdo přináší smůlu. Napětí stoupá a během nástupu člen posádky jménem Nagle záměrně vrazí do Holloma, když ho míjí na palubě. Za neposlušnost je pak bičován – dostane rovných dvanáct ran. Hollom je z toho však zrdcen, a tak se rozhodne spáchat sebevraždu – prostě skočí přes palubu s dělovou koulí na noze. Aubrey proto pořádá druhý den ráno pro Holloma bohoslužbu. A pak se pokračuje v pronásledování. Další den se důstojník královské námořní pěchoty Howard pokouší zastřelit albatrosa, místo toho však zasáhne lodního doktora Maturina. Jeho kolega informuje kapitána, že pokud nebudou kulka a kus oblečení odstraněny, tak zahnisají. Aubrey se tedy slituje a vezme doktora na Galapágy. Maturin operuje sám sebe pomocí zrcátka – tomu říkám frajeřina. Maturin také dostane konečně příležitost souostroví pořádně prozkoumat a nasbírat vzorky. Při hledání jednoho druhu nelétavého kormorána si všimne lodě Acheron na druhé straně ostrova. Maturin běží varovat Aubreyho a Surprise se připravuje na další bitvu. Nebude to ale lehké – Surprise se musí dostat příliš blízko, aby mnohem silnější loď poškodila. Aubrey se inspiruje strašilkou, která se umí maskovat jako větev, a přestrojí Surprise za velrybářskou loď. Doufá, že tohle Francouze přiláká, aby loď zajali. Dojde tedy k epické bitvě, zahrnující ostřelování z děl, a také souboj muže proti muži na palubě Acheronu. Stojí to spoustu mrtvých a raněných, ale dopadne to dobře. Následují nějaké ty pocty padlým, zajetí Acheronu, jeho odplutí do Valparaísa a trochu podivný, otevřený konec, během kterého se věnují Maturin a Aubrey své oblíbené činnosti – hře na violoncello a housle, která se chvílemi mění na duo kytary a basy. Jako dalo se to, ale místy jsem se trochu nudil, bylo tam na můj vkus moc řečí, moc komorních scén a málo pořádné akce. Trochu zvláštní film, který se netváří jako velkofilm, ale zase ukazuje, jak to asi fungovalo na palubě lodi britského námořnictva před 200 lety. (01.05.2023) (méně) (více)

Peter Weir je určitě fajn režisér, a jak jsem již někde psal, umí dost dobře najít skoro ideální balanc mezi hloubkou a patosem.. A teda všehovšudy jsem od něj viděl jen Truman Show a Společnost mrtvých básníků, tedy asi obecně to nejlepší, čím se může ve svém kariérním životopise chlubit, ale nějak pořád čekám na nějakou vyloženou pecku nebo čistě autorskou vizi projektu, o níž si jednou pro vždy řeknu "tohle je typický Weir" a i když nějaká diverzita v rámci tvorby je dobrá, tak každý tvůrce by si měl najít svůj styl, který obtisknout do filmu.. Master nad Commander je možná projekt, ve kterém se chtěl Weir zapsat do dějin a při pozici tvůrce snímků, které již několikrát uspokojili kritickou obec, měl chuť natočit něco velkolepého.. Vzal si nelehký úkol zfilmovat knihu anglického spisovatele Patrick O'Briana, který je znám především pro svoje románové kousky z dob napoleonských válek, což je přesně i ta jež je předlohou tomuto snímku. Samotný autor považoval svou knížku Master and Commander za nezfilmovatelnou, i třeba proto, že on si z toho udělal snad dvacetidílnou sérii a nepřišlo mu vůbec vhodné to divákovi servírovat v kdejaké podobě.. Ale jak to tak bývá názory se mění a především to neznamená, že lidé starající se o vaše duševní bohatství budou i po vaší smrti vaše názory sdílet a ctít. Proto krátce po té, co O'Brian opustil svět živých, se rozjela příprava onoho nezfilmovatelného díla.. Neexistuje možná mně atraktivnější historické období než jsou Napoleonské války a jejichž vrchol v roce 1805, v níž se odehrává i příběh filmu. Hon za francouzskou lodí Acheron, znamená pro kapitána lodi Jacka Aubreyho možnost dát zase té absolutistické Francii, co proto a ukázat, že nějaký Napoleon to nebude mít s Británií lehké.. Po rozbouřeném moři s demoralizovanou posádkou dělají všechno proto, aby loď Acheron dostihli a poslali ji ke dnu.. Parta dychtivých námořníků, která má najednou cíl, na kterém se můžou vyřádit.. Ale některé poutě a cíle nejsou každému přány.. Přítomnost bouře a labilita některých námořníků zapříčiní řadu překážek, které znamenají složitější cestu, která se nejednou promění v boj o vlastní životy.. Kdo by čekal velkolepý námořnický snímek, kde se budou lodě zasypávat dělovými koulemi a v každém bitevním střetu prožije špínu a kouzlo vodních bitev, ten bohužel bude asi zklamán. Ony ve filmu jsou, ale tak nějak jako taková kulisa, nebo jen jako tvůrčí prostředek. Vizi režiséra ukázat, co dělal jinde vždy, tedy lidské osudy a vztahy, které tu svazují společenské konvence či rozdílné postavení postav. Vtahující podívaná, která prodává život postav na moři ve stylu, že máte pocit, jakoby film ukazoval jen střípek jejich dobrodružných životů. No jen možná tenhle střípek je zrovna ten nejméně atraktivní.. Chlapské prostředí, všudypřítomné mořské krásy a nevole zabalené pod mlhavou šedí nepříznivého počasí.. Dokonale podpořeno širšími obrazy, které se na události dívají z větší dálky ale současně šikovná in action kamera, která zase divákovi dává do syta zažít. Syrové dobrodružné vyprávění zachycující životy na lodi.. Jen bych nevěřil kolikrát tomu chybí spád, dívám se na akci a v duchu přemítám, kdy to teda začne. Až vlastně snímek skončí a já pořád čekám na ten rozjezd, až mi konečně dojde, že on nikdy nepřijde. Pokus dělat velkofilm bez megalomanských pocitů a takovým neurčitým stylem, do kterého se absolutně nedokážu dostat.. Někdy táhne charizmatický Crowe, který ještě nikdy nepůsobil charizmatičtěji a jindy.. no nikdo.. Říkám si kolika dílům by prospělo jak využít svého časoprostoru anebo ho volit jinak, tohle je bohužel případ potenciálu, jaký už možná nikdy nebude.. A věřte, že admirál Nelson by za to stál! Snad ani po fotbale mi nechyběla ženská společnost jako tentokrát..  Takže ne, ani tady na Weira nebudu v dobrém vzpomínat. 60% (09.07.2023) (méně) (více)