Žlutí ptáci

Co říct o filmu o ničem ? válka ? ok jasně, blbá a děsná. Jennifer, naprostý propadák. Dvakrát se uculila a byl konec. Kam zmizela ta krásna ? Ale přesvědčuje mě Ehrenreich a to má jméno jako když člověk blije. Bohužel mladík jak holka - nemá snad ani jeden sval, ale už v nádherných bytostech se mi líbil a tady podvrzuje, že hrát umí (19.08.2018)

Je tady snímek, který vypráví o mladíkovi, který narukoval moc brzy. I když věk má, tak je hrozně nevyzrálý. A pak je tady jeho kamarád, který slíbil jeho matce, že se o něj postará a kdyby něco, tak to něco jí sdělí. Bohužel to něco přišlo brzo a je neuvěřitelně děsivé. Navíc kamarád přísahal svému nadřízenému, že so o tom nikdo nikdy nedoví. A tak začíná šílené dilema, jak se zachovat. Po návratu do civilu, by nejraději zmizel, ale bude muset dostát svým povinnostem. A ty na sebe nenechají dlouho čekat. I když je to válečný snímek tak to není žádná střílečka. Spíše rozvleklý, utahaný, dávající důraz na emoce všech protagonistů. O rozhodnutí, které za Vás nikdo jiný neudělá. (17.07.2018)

Dramat, s tématikou navrátivších se vojáků z války domů a zabývajících se jejich následnými posttraumatickými syndromy, je více než dost, ovšem Žlutý ptáky lze v této kategorii označit po delší době za poměrně netuctovou podívanou, která je v rámci daného tématu zpracována v komornějším duchu a spíš než na válku samotnou je zde kladen daleko větší důraz na vztahy jak mezi vojáky, tak poté mezi nimi a jejich blízkými, a ani tentokrát to není zrovna dvakrát veselá podívaná, i když kdy vlastně byla, že? Každopádně, onen netuctový příběh je ale bohužel jediné pozitivum tohoto dramatického snímku, neboť zbytek mě už jednoduše ničím neoslovil, a hlavním důvodem tohoto mého dojmu je slabé zpracování, kde se tvůrcům nepodařilo navodit ani působivou atmosféru, ani napětí a především ani emoce, přestože právě ty tu měli hrát tu nejvýraznější a nejzásadnější roli, ale jsou zkrátka zcela nefunkční a především právě díky tomu působí Žlutí ptáci opravdu prázdně. Poměrně negativně na mě zapůsobil ovšem i casting, kde tolik nesympatických ksichtů pohromadě jsem v jednom filmu už dlouho neviděl a chybělo mi tu i nějaké krapet hlubší se ponoření do celé té události, takto mi to přišlo celé až moc povrchní a tím pádem dost nepřesvědčivý. Takže já zkrátka nevím. Nemohu tvrdit, že jsem se u toho tedy nudil, že by se mi to nelíbilo, nebo že je to špatný film, ale v podstatě zároveň nenacházím ani jediný důvod, proč ho někomu vůbec doporučit, takže prostě průměrný film, hotovo. (08.10.2018)

Upřímně jsem na tento snímek čekal kvůli Jennifer Aniston, která tam má sice jen velice vedlejší úlohu, za to ale věrohodný výkon. Sice mě začátek úplně neuchvátil, za to dramatičnost pomalu a inzenzivněji postupovala až do samotného finále a člověk se do toho děje prostě vžil. Za mě příjemné překvapení. (14.07.2018)

O tom, že válka je svině a deformuje lidi už byl natočen nejeden film. Hlavně po Vietnamu se s nimi roztrhl pytel a Amíci teď mají další a další lokace, kde se z mladých kluků často snících o dobrodružství po návratu stávají zlomení lidé nesoucí si svá tajemství a traumata. Ne všichni, ale někteří ano. Naštěstí dnes už lékařská věda o těchto syndromech ví a je tomu věnována velká pozornost. Co dodat k filmu... Ač mám válečné snímky rád a tento je navíc spíše válečné drama trochu mixlé mysterióznem, nějak to na mně moc nezapůsobilo. Holt Moors není Malick a i když i kamera se snažila navodit svými záběry občas přemýšlivější atmošku, prostě to na mně nefungovalo. je to škoda, protože natáčecí lokace byly velice zajímavé i výprava a bylo vidět, že se to netočilo někde v Nevadě ala jako Irák. I hlavní hrdina - vypravěč mi moc nesedl a Rachel - Jenn bych málem nepoznal... Čas holt nezastavíš... Celkově je to celkem škoda, potenciál to mělo. Za vidění to ale určitě stojí, nebude to zybtečně utracená hoďka a půl. Dávám tedy za 3 dopisy z domova... * * * (04.07.2019)