Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Co způsobilo, že Ljudmila Pavličenková, krásná mladá dívka, vzala do ruky zbraň a stala se jednou z nejúspěšnějších sniperek druhé světové války? Je hrdinkou, nebo chladnokrevnou vražedkyní, která má na svědomí 309 obětí? A jaký byl její vztah k americké první dámě Eleanor Rooseveltové? Dokázala si zachovat ženskost i během vojenských operací? Nejen na tyto otázky odpoví strhující a napínavý snímek Bitva o Sevastopol, který vás provede jednou z nejdůležitějších bitev druhé světové války. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (227)

verbal 

všechny recenze uživatele

Jak říkáme my, co umíme skvěle kmitat jazykem na všechny světové strany: „Bitva o Sevastopol máj ás“. Sevastopol to pomalu nevidělo ani na mapě, bitvy jak z reklamy na Lego a to vše na opruzeném pozadí další zkurvené telenovely o autisticko - frigidní ruské pušce, která vyměnila sporák za buzerák, co sáhne na kulky bez odporu jen před vložením do zásobníku, vzrušuje ji výhradně leštění hlavní a honí zásadně jenom fašisty. Hledáčkem teleskopu. A když už naše hrdinka Sovětského svazu opravdu potřebuje vypustit páru, našroubuje si tam v bahně zákopu pouze kapitána Leonida Pyjusoviče Ocasina. Snad proto, že má na kládě vytetováno „olja“. Nemylte se však, nejde o nějakého podmíráka, kterému se tam tak tak vešlo jméno jeho oblíbené pichny. Je to specnas drsoň, a když jej vzruší výbuchy granátů a bitevní vřava, přečtete si, že jde o uznalé poděkování strany a vlády v kompletním znění: „Zdrávstvujtě i spasíba, balšíje zášitniky Sevastopolja!“ A tak si ten vypečený páreček střihne pár dávivých MTV videoklipů za doprovodu jakési zasloužilé kremelské homoskupiny, prokládaných emancipačními dialogy naší chladné soudružky s odpudivou norou Eleanorou, a když se konečně doplazí na posledních deset minut do toho Sevastopolu, sypnou jim tam trochu digitálního bordelu, Ljudmilu kýčovitě evakuují a igra čérez. K dokonalému vstřebání tohoto veledíla a pozvracení se bohatě postačí vidět tento dvouminutový rešeržerský řez a určitě strávíte svůj čas smysluplněji, pokud dalších sto osm minut lepkavých mexicko-venezuelských telezážitků raději vyměníte třeba za vodku. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„PŘÍSAHÁM, ŽE SE V BOJI PROTI NEPŘÍTELI NEBUDU ŠETŘIT. A ŽE S TOUTO PUŠKOU ZABIJI STO FAŠISTŮ!“… /// Lady smrt. Bystrá, vzdělaná a krásná žena, kterou válka přistihla připravenou… Životopis nejlepší sovětský snajperky, měl bejt rozhodně zpracovanej líp. Dívat se na to dá, to ne že ne. Ale je tady hodně rušivejch elementů. Třeba ty pasáže plný divnýho CGI. Taky takový to ženský plkání a melodramatický scény, který mně zavíraj víka (musíš něco vydržet! Jsou to ženský memoáry! Ty vole, to není ženská, to je sovětskej voják!). Když si přečtu, co Ljudmila všechno dokázala, tak ten příběh z toho vystihuje jenom zlomek. A láska – to tady měl bejt nepodstatnej element. Všechno je bohužel jinak. A tak holky vyražte na válečnej film. Třeba v něm narazíte na nějakýho chlapa. (Vod krve.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chcu poznat jednu z velkých osobností Velký vlastenecký války. 3.) Thx za titule „tompson“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Rusové nám na stříbrném podnose naservírovali další skvělý válečný film o Zajcevovi v sukních. Ljudmila Pavličenková byla skutečně tak dobrou snajperkou jak film popisuje a pravdivé je i její turné po USA a přátelství s madam Eleanorou Roseveltovou. Stejně jako gogovi76 i mně vadila ta omáčka kolem a i já bych rád viděl více headshotů :-). Ale chápu, že film byl věnován této osobnosti a jejímu životu a epizody z války byly jen jeho částí, byť podstatnou. Mně osobně nejvíce na filmu vadilo a to je bohužel velmi častý nešvar u ruských válečných filmů a seriálů, že se na začátku seznámíme se skupinkou hrdinů a s nimi se pak setkáváme (samozřejmě čirou náhodou) během války a bojů. Když si vezmu jak byla východní fronta obrovská, myslím si, že potkat kámoše piloty apod... by byla kurník teda náhoda. A to nemluvím o souboji letky Me109 s I16 Ratou nad evakuační flotilou, kde zase seděl za kniplem kámoš pilot. Na stranu druhou se film týká jednoho válečného konfliktu a tak tam třeba v té lokaci mohli hrdinové pospolu zkrátka ,,uvíznout''... :-). Bojové scény byly standardně velice dobré a není jim co vytknout. S potěšením konstatuji, že s nabušeným písíčkem se dají co se týče válečné techniky kouzlit přímo divy a tak od dříve sem tam zahlédnuté siluety na obloze či tanku, dnes můžeme sledovat celkem dlouhé bojové scény na nebi, na souši i na vodě. Já byl spokojen a točím kolečkem optiky mosinu o 4 otočky. * * * * ()

Sabrewulf 

všechny recenze uživatele

Po Stalingradu další ruský válečný film, který vůbec nezvládá dramaturgii a vůbec jakoukoliv stavbu. Nedrží to pohromadě a ani trochu film neví, čím chce být. Je to takové zmatené a hysterické - jako by jste koukali na nějakou hádku italského páru, kde se dva hádají, rozbíjí talíře a pak se hned začnou líbat. Hlavní hrdinka má celou dobu jeden jediný neutrální výraz a namísto hrdé bojovnice působí spíše jako pošahaný masový vrah (jasně tohle byl asi záměr, jenže hlavní hrdinka je díky tomu po celý fim na facku). S ruskými válečnými filmy končím. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Z tej bitky som teda veľa nevidel. Ani ten Sevastopoľ tam veľmi nebol, čo Sevastopoľ, vlastne ani topoľ. Mne sú takíto hrdinovia cudzí či už na americkej, ruskej alebo eskimáckej strane, ale zas Julija Pěresild sa zhostila svojej roly dobre a malo to dobrý spád. Jediné ale čo mi je na Ľudmile ako osobnosti sympatické je, že pracovala v továrni pod názvom ARSENAL. ()

Galerie (112)

Zajímavosti (18)

  • Přibližně v 71. minutě filmu, když Ludmila (Julija Peresild) podává Borisovi (Nikita Tarasov) papíry o zdravotní způsobilosti, zdravotní sestra zmíní jistého Sidorenka. Ivan Sidorenko byl sovětský odstřelovač, který měl nejvíce přímo potvrzených zásahů - 500. [Zdroj: Wikipedia.cz] (PozorGranat)
  • Keď sa Eleanor Rooseveltová (Joan Blackham) stretla s predstaviteľmi Číny a ZSSR, prvý čínsky vojak povedal, že sa volá Qiu Shaoyun. Qiu Shaoyun je skutočná historická postava. Do armády však vstúpil až v roku 1949 a je vojakom Ľudovej oslobodzovacej armády, čo znamená, že ho nemožno vidieť ako zástupcu Číny v USA v roku 1942, navyše mal vtedy len 16 rokov. (Arsenal83)
  • Po svém návratu do Sovětského svazu již Pavličenková nebojovala. Byla moc cennou pro frontu. Stala se odstřelovačskou instruktorkou u Moskvy. [Zdroj: Vojna.net] (PozorGranat)

Reklama

Reklama