Bitva o Sevastopol

Bitva o Sevastopol, rusko - ukrajinská koprodukce, rok 2015. To jsou mi věci. Ruská kinematografie jde po letech útlumu konečně znovu nahoru. Po velice slušné Bretské pevnosti z roku 2010 jde o další precizně zahraný a poctivě odžitý válečný film. Občas je na něm znát nižší rozpočet, jak v podobě neumělého CGI, tak v horší kameře. Bohužel mi alespoň zpočátku přišlo, že hlavní hrdinka je vykreslená až příliš jako živoucí legenda a ne jako osoba hozená do noční můry. Možná to byl záměr, protože když v závěrečné třetině filmu konečně projeví emoce, dojem je o to drtivější. Kupodivu mi do děje pasovala i moderní hudba a jí podbarvené, lehce patetické scény. A ano, výcvik ve sniperské škole mi taky připomněl úžasný montypythonovský skeč How Not To Be Seen. (04.11.2016)

Toto nie je zlý film, akurát má nesprávny názov, lebo dianie okolo Sevastopoľa nečakajte, toho je tam minimum a či to brať metaforicky alebo inak mi je trocha jedno, lebo vojny začínam mať dosť kvôli posledným rokom, ale chápem, že niekoho to môže vytočiť. Príbeh o dievčati, ktorej sa vlastne šťastia veľmi nedostalo, raz ho nevedela prejaviť ona, lebo ju niečo trápilo, inokedy keď sa situácia zhoršila už nevedela nájsť ani tú trochu. Je z toho cítiť určitú beznádej, smútok, samotu a to nepotrebujete vidieť v mnohých scénach ani masové vraždy a ukrutné boje, lebo napriek tomu, že z nej akoby urobili muža, ženou bola a to bolo cítiť. Opäť sa mi potvrdilo, že pochopiť ženy, najmä tie z východu, ktoré majú svoju silnú osobnosť, je niekedy ťažké. Je to tiež prekvapivo dobré k Američanom vzhľadom na dobu, v akej sa to točilo. Občas to má tie americké veľkofilmové črty, ale opakujem, toto je niečo iné, než za čo to vydávajú. Záver je trocha divný, lebo približne 40 ročnú Ljudmilu zobraziť ako riadne šedivú bolo trochu, no minimálne mierne zlyhanie. (29.05.2015)

Palec nahoru za snahu zfilmovat film o sovetske legendarni odstrelovacce Pavlicenkovove, ktera stacila zlikvidovat 309 nemeckych a rumunskych vojaku. Spousta valecnych scen je skutecne povedenych, namet je velmi zajimavy, Julija Peresild v roli Ljudmily je atraktivni mozna az moc... Film chtel toho ukazat strasne hodne a myslim, ze to bylo kontraproduktivni. Hodne mi vadil strih a velke zklamani je pro me soundtrack. Film ma proste jak hodne pozitiv, tak i negativ a zustanu tedy u prumerneho hodnoceni. (09.06.2015)

Nadprůměrné, ale nikoli dokonalé válečné drama z pohledu odstřelovačky rudé armády Ljudmily. Pro mě vcelku zajímavě a naturalisticky natočené válečné drama o tom, jaký má válka dopad na lidskou duši a jak těžké je během ní někoho milovat. Filmu samotnému bych klidně dal plný počet, kdyby ovšem nebylo Nepřítele před branami, jenž mi v minulosti ukázal naprostý vrchol válečného žánru očima sniperů a navíc na straně SSSR. Zde tedy musím v hodnocení zmírnit, ale i tak dávám palec nahoru. 75% (08.05.2017)

Porovnejte Nepřítel před branami od renomovaného evropského režiséra a Bitvu o Sevastopol od pro mě neznámého Rusa. Příběh je obdobného charakteru, v rámci druhé světové války v podstatě epického charakteru, ale ten rozdíl je prostě extrémní. Patriotismus a patos v příběhu, naopak akční scény na absolutní úrovni. Je to škoda. Nevím, jestli mám problémy s ruskou kinematografií, ale většinou se stýkám spíš s problémem, než s pochopením. Leč pochopení už také zažila. Zde bohužel ne. (07.01.2020)