Proti přírodě

Tedy Norové mi vyrazili dech... A to svojí otevřeností. Filmů o krizi středního věku jsem už pár viděl, tenhle je ale smetl jako Maelström. Ihned se mi vybavila písnička Honzy Budaře s textem...,,Já jsem tvoje krize středního věku, se mnou se něco dozvíš o člověku, neboj se budeme nejlepší přátelé ..netvař se proboha tak hrozně kysele '' --- A také je to film plný mužské nahoty, což možná potěší dámské publikum. Hned na začátku když nám Martin naplno ukázal svého ,,klauna'' (tak své mužské chloubě říkal) při močení do potůčku ve mně krapet hrklo. To jsem ale netušil co nás ještě všechno s ,,klaunem'' čeká. Není nad to, když se herec nestydí a Ole Giæver s tím asi problém nemá. Film se sice tváří jako komedie, je to však regulérní drama a nezdráhám se říci mužské drama každého znás. Mohl by se jmenovat podobně jako oblíbený animák V Hlavě. Do velínu sice nevidíme, slyšíme však co si Martin v duchu říká. A pánové, ruku na srdce, kdo se v tom alespoň trochu nenašel? Martinovi je 30, má byt, ženu a syna. V práci ho to sejří a cití, že by potřeboval radikální změnu. Kouká na svého kolegu padesátníka s pupkem uvelebeného za kancelářským stolem a uvědomuje si, že takhle on skončit nechce a nesmí. Práce je stereotyp, doma je to stereotyp... Ze ženou jsou si nějak vzdálenější než to bylo dříve...všechno nějak vystydlo, omšelo, stalo se rutinou... jak se to ale sakra mohlo stát? Vždyť má vše co si tehdá na začátku vztahu přál! Včetně syna! Martin rád sportuje a únikem jsou mu treky kamsi do hor do hlubokých lesů a rašelinišť kdesi nad městem, kde tečou průzračné potoky, obloha se odráží v hladinách tichých jezer a kde horský vzduch brázdí křídla orlů... Tam, v přírodě relaxuje. Během toho ale znovu a znovu analyzuje svůj dosavadní život a dochází k závěru, že se odejde z práce a že se rozvede. Vždyť tolik lidí už se rozvedlo... Ano začátky budou krušné, ale pak? Svoboda... Tak tolik chybějící svoboda a nezávislost.. Nebude se už vázat. Pokud zavadí o nějakou hezkou a přijatelnou, dá s ní sex a pak každý půjde jinam. Když pak dorazí k jedné z turistických chat, kam zrovna došly i dvě mladé pohledné dívky, má možnost si jeden ze svých snů prožít v reálu... jenže... ------ Proti přírodě je film, který bych nazval z hlediska nás chlapů až kolaborantský! :-). pan režisér, scénárista a Martin v jednom hodně odklopil pokličku mužského myšlení. Myšlení, které některé ženy nejsou s to pochopit ani po mnoha letech společného života. Možná je to ale dobře. Možná je to malý návod jak pochopit toho tvora s ,,klaunem'' co používá stejnou domácnost a co vychovává společné potomstvo. Chlap prostě jednou za čas musí být sám, nebo s tlupou kumpánů. Máme to tak v sobě nastavené už od pravěku, kdy jsme vylezli z tepla jeskyň a měkkých nažvýkaných kůží do nehostinného světa tam venku na lov. Ruch tlupy a řev dětí byl náhle vyměněn za klid, ticho, soustředění a napětí, které lov vyžadoval.... Dnes je jedno, zda chlapi jedou na víkend na ryby, hokej, nebo třeba na LAN párty... Platí to pořád. A platí také, že se po dostatečném zregenerování zase rádi vracíme domů. Škoda nedotaženého scénáře, protože jinak by to bylo perfektní. Právě pro tu svoji otevřenost a upřímnou svobodomyslnost. 4 kostičky hořké čokolády. * * * * (31.07.2017) (méně) (více)