Proti přírodě

„Vlastně bych teď měl jít pořád dál, až kam to půjde. Chci tu zůstat a nevracet se. Co když se beze mě budou mít líp? Musím udělat drastickou změnu. Skončit v práci, opustit Sigrid. Anebo prostě zmizet.“ Netušil jsem, že budu až tak moc splňovat cílovku filmu. Režisér ovšem dobře věděl, o čem točí. Snad jen škoda zcestného názvu, příroda tu slouží jako svobodný prostor k rozjímání, ne bojiště. Film je o myšlenkových pochodech hlavního hrdiny. Svázaného rodinným životem, a především společností. S touhou po svobodě, změně a samotě vedoucí k nalezení sebe sama, duševního klidu, chuti se znovu začít socializovat. Film o muži plném nejistoty, úzkosti, obav, domněnek, odcizení. O muži, co bilancuje nad ubíjejícím stereotypem, neschopností změny, mlhavým smyslem života a poznávajícím, co nakonec (zase) přijde. Právě závěr je nevyhnutelný (pominu mimózní scénu s lopatou). S pachutí vyměknutí a lítostí nad tím, co by člověk ztratil. Je kvůli tomu všemu Martin povrchní a sobecký? Dost možná. Intimně upřímný? Rozhodně. Za mě silné 4*. (27.06.2024)

Pokud vás všechno okolo vás sere, tak byste tento film mohli patřičně docenit. Dosti svérázný způsob, kterak se vyrovnat s těžkostmi každodenního života. Hlavní hrdina byl celkem sympatický, takže mu jsem ochotný odpustit i nezvykle malou ozdobu, kterou během výletu opakovaně proháněl. Pán má celkem bujnou fantazii a některé myšlenky jsou skutečně zajímavé, jiné pro změnu vtipné. Název snímku je značně nepřesný. O nějaký boj s přírodou tu absolutně nejde. Jedná se o boj se sebou samým, který se odehrává v celkem příjemném prostředí. Ocenit je třeba i určitou originalitu a celkem příjemnou formu. Jen jsem očekával nějaké hlubší doznění. Jinak si nejsem úplně jistý, či by hranice vhodnosti neměla začínat o něco výše. 12letá děvčata by mohla být šokována syrovostí v přístupu k sexuálním kratochvílím hlavního hrdiny. (15.03.2017)

Existenciální drama o člověku jménem Martin, který se snaží vymanit z nekonečného koloběhu života a smrti. Klade si při tom všední otázky (co bude k obědu), přízemní otázky (sex) a také ty přesahující (jaký to má smysl). V klíčovém momentě však selhává a jeho snaha o jakoukoliv změnu se kvůli vlastní neschopnosti míjí účinkem. Vše podané v jasné formě a přirozeném (přírodním) prostředí. Skutečný Útěk do divočiny v norském provedení. (30.10.2017)

Z technické stránky ve smyslu jakým způsobem je film natočený nemám absolutně co vytknout. Moc se mi líbí koncept práce s myšlenkami během celého filmu a vlastně by mohl být snímek velmi dobrý nebýt faktického obsahu děje a těchto myšlenek. Ten mi přišel tak laciný a umělohmotný, že už to snad ani víc nejde. Otázkou je, jestli to nebyl účel tvůrců, stvořit povrchního primitiva, jehož myšlenkové pochody by nebylo tak obtížné sledovat, ale pochybuji o tom. Kvůli tomu mě to celé ani moc nebavilo a hodně mě to mrzí, protože to mohl být opravdu skvělý film. (08.09.2018)

Na takový "úklid v hlavě" je výšlap do přírody to nejlepší. Zde je navíc okořeněn krásnou norskou krajinou a Martinovými myšlenkami, které jsou upřímné a po většinu času i vtipné. Film má několik silných scén, kvalitně vybranou hudbu (ano, především Forever Young) a samozřejmě i kameru. Celkově možná nedosahuje kvalit podobných děl, ale zase je jak už jsem psal upřímný, evropský a malý... čímž nenarážím na několik naturálních scén, ale spíše na jeho rozpočet. 70% (11.12.2015)