Scream Queens

Záleží z jakého úhlu se na Scream Queens díváte. Na jednu stranu působí jako prapodivná a mnohdy ubohá slátanina všeho, co je v pop kultuře vůbec možné nalézt. Z druhého úhlu ale jako geniálně propracovaná parodie s hororovými prvky a skvělou Jamie Lee Curtis. Tenhle typ komedie jsem hledal pěkně dlouho! (29.08.2016)

Seriál je nenáročný a jednoduchý, jasná oddechovka, u níž je možno vypnout a spokojeně se pochechtávat nad vtipnou kritikou současné společnosti. Můžu říct, že jsem si tuhle záležitost docela užil a mohl jsem se často parádně zasmát. Tohle všechno, bohužel, platí jen pro první sezónu. Druhá řada mě už tak nebavila, dočkal jsem se spíše zklamání, ale to už jsem blíže popsal v komentářích k jednotlivým sériím i epizodám. (18.01.2020)

Ačkoliv je v popisku napsáno komedie/horor, je to horor. Ty komediální prvky vznikají díky tomu, jak skvělé postavy s kamennou tváří říkají jednu absurdnost či hloupost za druhou ("Nikdo přece neumře z toho, když mu strčíš obličej do fritovacího oleje!") a odhalují tak slabiny amerického vzdělávacího systému. Celé je to příjemně originální a ztřeštěné, svěží vítr mezi ultravážným a ultradrsným pojetím seriálu, které v poslední době dominuje obrazovkám. Nejlepší je rozhodně prvotřídní bitch Chanel v podání Emmy Roberts a všichni Dickie Dollar Scholars, kteří staví na hlavu všechny stereotypy o univerzitních bratrstvech. Bere se to míň vážně než Scream z dílny MTV, ale jde v podstatě o podobný styl - slasherový seriál, který si utahuje z hororových klišé. Dost mě to chytlo, těším se na další díly, trochu mě mrzí vlažné přijetí, protože tyhle groteskní absurdnosti já prostě můžu ("Jmenuje se to Pravda, nebo úkol! Ne Pravda, úkol nebo lež! Nemůžeš lhát!"). (23.09.2015)

Zcela funkční, extrémně zábavná záležitost pro ty, kdo pochopí, o co tu jde a přistoupí na pravidla nadmíru uhozené, brakové, cheesy, popkulturní, trash parodie na 80s horory. Absolutně každý tu dělá vše pro to, aby působil jako úplný dement a přes to člověka neznechutí a nepřestane bavit téměř nikdo. Ryan Murphy se zase předvádí, holomek. Do posledního dílu jsem si myslel, že vlastně na ději a na odhalení vraha mi ani trochu nezáleží, protože tu jde hlavně o ty jednotlivé nadsazené, over-the-top nebo často až retardované momenty, a bál jsem se, že to bude tak unylé a průměrné jako závěr nedávného televizního Scream, ale Ryan to udělal tak svěže a zábavně, že jsem si to užil přímo nadměrně. Chci 2. sezonu! (23.12.2015)

Především musím upozornit, že třináct dílů je na takovou pitominu moc. Co se týče hororu, příiš toho nečejte, jedná se hlavně o černohumorný seriál. Nejsem si jistá, jak moc úmyslně meta byly všechny ty scény, kdy se někdo musí slovně obhájit, aby ho policie nezatkla za sérii vražd. Jako skoro vždycky u Ryana Murphyho jsem relativně často nevěděla, jak na některé scény reagovat. Ono je něco jiného, když Kenny ze South Parku spadne do drtičky, ale vidět v podobné situaci živé herce až tak vtipné není. (04.01.2016)