Scream Queens

1. série: Postavit seriál na stereotypizaci, přestřelené parodizaci a přehnaně otravných postavách (Emma Roberts opravdu neumí hrát jinou postavu, než spratka s inteligencí mozku po lobotomizaci). Ryan a spol. vše zkrátka vyhnali natolik over the top, až se nelze ubránit značné rozpolcenosti a smíšeným pocitům. Humor místy funguje, místy je bolestivě křečovitý. Otázkou zůstává, pro jakou cílovku SQ jsou a opravdu se jim s tímto bizarně osobitým (místy, až odpudivým) přístupem podaří přežít sezónu. Nicméně, to co se zdálo jako přestřelené se ve finále ukázalo jako naprosto dokonale promyšlený meta počin, kde se nezapomnělo na sebemenší detaily (soundtrack, móda, citace současných televizních a filmových hitů, popkulturní odkazy na klasiky, hlášky a módní doplňky Chanelek a tribute scéna Psychu). Scream Queens nejsou pro každého. Jsou protivné, zlé, chladné, cynické, krvavé, brutální, ale zároveň bizarně-morbidně vtipné a promyšlené do závěrečného odhalení. (Lea Michele, Abigail Breslin, Billie Lourd, Niecy Nash a Jamie L. Curtis si kradou každou scénu pro sebe.) Škoda, že si druhá řada kvalitu neudržela. 70% (26.09.2015)

Po prvních dvou epizodách jsem nadšený! Nedokážu se rozhnout, zda je lepší tohle nebo Scream od MTV. Komediální stránka tomuhle dodává naprosto jiný rozměr, po horové to za Screamem zaostává, ale je to výborné. Ryan Murphy nezklamal, obsazení je na jedničku a smrti jsou naprosto skvěle vymyšlené, většina z nich velmi hravá a i ty jsou dělané vtvipně, což je prostě super. O zvraty a tajemství jako v PLL taky není nouze už po 2 dílech. Líbí se mi, že více zabíjejí a těším se neuvěřitelně, co přijde dál. (23.09.2015)

Seriál je nenáročný a jednoduchý, jasná oddechovka, u níž je možno vypnout a spokojeně se pochechtávat nad vtipnou kritikou současné společnosti. Můžu říct, že jsem si tuhle záležitost docela užil a mohl jsem se často parádně zasmát. Tohle všechno, bohužel, platí jen pro první sezónu. Druhá řada mě už tak nebavila, dočkal jsem se spíše zklamání, ale to už jsem blíže popsal v komentářích k jednotlivým sériím i epizodám. (18.01.2020)

Záleží z jakého úhlu se na Scream Queens díváte. Na jednu stranu působí jako prapodivná a mnohdy ubohá slátanina všeho, co je v pop kultuře vůbec možné nalézt. Z druhého úhlu ale jako geniálně propracovaná parodie s hororovými prvky a skvělou Jamie Lee Curtis. Tenhle typ komedie jsem hledal pěkně dlouho! (29.08.2016)

Obsahuje náznaky spoileru Už od dob Nip/Tucku jsem fandou Ryana Murphyho, logicky pro mě proto už nějakou chvíli byly Scream Queens nejočekávanějším seriálem poslední doby. První (a možná poslední) série je za námi, a tak se nabízí otázka, jestli očekávání splnily, a odpověď na ní není úplně snadná. Příběhově se nejedná o žádnou revoluci (záměrně), před dvaceti lety se v domě vysokoškolského sesterstva KKT (laciným vtípkům se vyhnu) odehrála tragédie, a teď se schyluje k další. Dle všeljakých popisů jsem očekával avizovaný Vřískot říznutý Heathers (nejstrašnější český překlad filmového názvu ever Smrdící atrakce (tak jsem se těm laciným vtípkům přece jenom nevyhnul) budu radši ignorovat), Squeemky ovšem mají blíž spíš ke Scary Movies. Jestli se kdy Murphy snažil svou tradičně vymazlenou formu podporovat stejně propracovaným obsahem, ve Scream Queens na to očividně kašle. Se svou osvědčenou partou scénáristů a hromadou obřích hereckých hvězd beze studu servíruje neuvěřitelně stylovou podívanou která je k prasknutí narvaná bizarními situacemi a absurdním chováním postav (jestli některý divák pochybuje o tvůrčím záměru už po úvodní scéně, ve které studentky sesterstva nechají vykrvácet kamarádku, protože si musejí jít zatrsat na Waterfalls od TLC, je celkem jasně na úplně špatné adrese), přetékající hláškami a sarkasmem, záměrným afektem i trapností, stihne složit poctu asi tak milionu všeljakých kulťáků (Heathers, Jaws, Scream, Jawbreaker, Sorority Row...) a k tomu má nesčetné easter eggy (Chanel No. 3 nosí klapky na uších jako pomrknutí její matce Carrie Fisher) a meta joky pro zasvěcené Murphyho fandy. I když Squeemky přinesly něco docela jiného, než jsem očekával, týden co týden jsem se bavil výsostně. O jejich budoucnost se ale obávám, nedokážu si totiž představit, že si takhle specifická záležitost najde dostatek diváků. (24.09.2015)