Krev šampiona

Proč nezůstal u romantických komedií? Role boxera mu neseděla, nevěřil jsem mu, choreografie boxu příšerná, jeho pohyby rukou jsou o dost horší než mojí přítelkyně. Jsem rád, že kameraman se snažil mířit kamerou, aby nezabíral ruce, ale z toho mála, co (bohužel) zabral, je mi smutno. Příběh sám o sobě nese drsnou a motivační epiku, ale to je příběh převzatý z reality - jeho zpracování je trochu křeč a faleš. (29.03.2017)

Skrz naskrz průměrné s prapodivným Tellerem v roli hlavní. Podobných filmů jsou kvanta, a proto tento počin nemůže zákonitě vyniknout. Pozitivní závěr mi znechutil sobotní dopoledne, což je k nasrání. Casting se zcela evidentně nevydařil, jelikož tolik nevýrazných herců na jednom place jsem už dlouho neviděl. 61% (21.03.2017)

Kdo se nějak hlouběji zajímá o svět boxu, případně kdo utrpěl nějakou vážnou nehodu a potřebuje do budoucna povzbudit nějakým inspirativním příběhem, ten si Bleed for This může možná i užít a možná si z něj odnést i solidní filmový zážitek, pro nezaujatého diváka se ale bohužel jedná o dost utahanou, nezáživnou nudu, která vážně, tedy krom zmiňovaného inspirativního příběhu, nemá co jiného nabídnout, a to jak po filmařské, tak dramatické stránce. Samotný film totiž nemá příliš co nabídnout, boxerských dramat o pádu na dno a následném vzestupu zpět na výsluní je mnoho a mnoho, a zpracování tohoto není skutečně nikterak výjimečné, naopak, je to celé velmi předvídatelné a vážně hodně ploché. Samotné boxerské zápasy nejsou navíc nasnímány ani živelně, ani dynamicky, ani příliš přehledně, emočně je to pak neuvěřitelně nepůsobivé a dramaticky zcela nefunkční, postavy na mě působili vesměs nezajímavě a v neposlední řadě musím filmařům vytknout i mdlou atmosféru a nulovou stylovost. Miles Teller je každopádně ve své roli přesvědčivý a celé to dost zachraňuje, ovšem ani jeho výkon už nic nezmění na tom, že se jedná o velice nevýrazné drama, které jsem si zkrátka vůbec neužil. (06.02.2020)

Neuvěřitelný sportovní comeback legendy boxu, v němž nezlomná vůle dostává větší prostor než tvrdé pěsti v ringu. Měl italské kořeny, byl slavným boxerem na konci osmdesátých let minulého století, ale nejmenoval se Rocky Balboa, neměl ani jeho charisma. Jmenoval se Vinny Pazienza, který se vypracoval až do střední váhy a jeho kariéru přerušila vážná autonehoda, při níž si zlomil krk. A patrně jste o něm, jeho osudu a nezlomné touze postavit se ještě jednou mezi provazy ringu nikdy neslyšeli. A ve sklepě jeho domu se rodil malý (sportovní) zázrak, kde se pod vedením svého trenéra Kevina připravoval na (možná) posledních 12 kol. Ben Younger, který film pro kina dělal naposledy v roce 2005, komedie Prime s Meryl Streep, nám předkládá jeho příběh tak, jak ho sepsal a zrežíroval na reálném základu za doprovodu smyšleností, které jsou pro dramatické účely filmu určitou nezbytností. Do hlavní role byl obsazen Milles Teller, který je už dostatečně etablovaným na poli náročnějších rolí. Většinu filmu odehrál s kovovým postrojem přimontovaným na jeho hlavě, jednalo se o fixaci zlomeného krku, za jejíž návrh by se nestyděla ani horor série Saw. Moc svému reálnému předobrazu podobný nebyl, až na rozpláclý nos, ke všemu měl iritující knírek, ale herecká kreace snaživá. Z herců bych ještě vypíchl Aarona Eckharta, jehož plešatý a pupkatý trenér měl reálný rozměr. Škoda, že je boxu pomálu, na začátku a na konci, prostřední část je zasvěcena léčbě, rekonvalescenci a tréninkům. Film se nijak nekasá, že by byl okázalý a vyloženě atraktivní. Nízký rozpočet pokryl dobovou výpravu, zaplatily se výlohy za pronájem lokací po městě, prostě žádné velké hýření se nekonalo. Závěrečný zápas určitě mohl mít větší náboj a intenzitu. Co chybělo zápasům, doháněl početný rodinný klan, který mladého muže nenechal padnout. Takže dojemných citových scén nebylo zrovna málo. Zarazilo mě, že Vinny sotva vytáhl paty z baráku, přesto se pokaždé blýskl novou a ještě atraktivnější přítelkyní. No jo, slavným ty holčiny skáčou do postele šipky. Dvě hodiny mně na tohle téma přišly přehnané, určitě bych některé méně podstatné pasáže zkrátil, neřkuli vypustil, aby to bylo svižnější. Přidal bych i více boxerských zápasů. Film naštěstí nevyznívá podbízivě a informace o sportovci, který se nevzdává, podával akceptovatelně. Takže tohle sportovní drama obstálo. 7/10 (14.11.2017)

Skutečnost někdy předčí scénáristovu fantasii aneb Jak se uzdravit navzdory lékařům. 1) Nízkorozpočtový (za 6 miliónů dolarů natáčeli 24 dní) film sám o sobě není nic moc. Naštěstí se režisér a scénárista 44letý Ben Younger nezaměřil primárně na boxování, ale spíš na psychologický profil hlavních postav a jako takový má snímek co říci i člověku, kterému je jinak boxování šumafuk._____Od podobných výtvorů se film liší ve dvou aspektech._____ 2) Především je natočen podle fascinující skutečnosti. Pazienza po nehodě nosil tři měsíce nákrčník přišroubovaný do lebky na čtyřech místech a podpořený čtyřmi kovovými tyčemi, jak je ukázáno ve filmu. Během té doby intenzivně posiloval a po 13 měsících od nehody se vrátil vítězně do ringu. Historické nepřesnosti nebrání poselství snímku i skutečného Pazienzy: ...if you just do the thing that they tell you, you can't, then it's done. And you realise it is that simple... And that it always was._____ 3) Dále je tu 29letý vynikající Miles Teller (boxer Vinny), který tentokrát tvrdě zapracoval i na svém sportovním vzhledu, což potvrdí každý, kdo jeho bývalou lehce oplácanou postavu viděl v dřívějších filmech._____ 4) Dojemně výstižný koment: kazatelSVK*****._____ 5) I mean, you just don't know how to give up, říká trenér. Vinnyho odpověď si zaslouží vytesat do kamene: No, I do. Trust me, I do. I know exactly how to give up. You know what scares the shit out of me, Kev? Is that it's easy._____ (04.02.2018)