9. duben

Od seveřanů jsem zvyklý na poctivou filmařinu, od které očekávám vždy to nejlepší. Navíc pokud se jedná o válečný příběh, natěšenost je o to větší. Dánové se vytasili s příběhem, který tak trochu připomíná situaci u nás před Mnichovem. Duben 1940, Němci zahajují invazi do Skandinávie a Dánsko je první na řadě. Sledujeme příběh jedné čety z 8. na 9. dubna a jejich ústupové boje až po kapitulaci. A to vše během jednoho dne. Blitzkrieg jako prase, na rozdíl od nás se ale Dánové pokusili. Naprosto dostačující stopáž, dobré herecké výkony a hlavně naprosto autentická technika včetně tanku a obrněného auta. Váhal jsem nad plným počtem, ale zatím si nechám rezervu. Dánsko znovu nezklamalo. (03.11.2015)

Tak nějak mám pocit, že tu leckdo hodnotil onu samotnou kratinkou anabázi i její rozporuplné výsledky a nikoliv film. Já osobně si myslím, že byl natočen skvěle. Nepostrádal napětí ani první náznaky strachu z toho rachotu od shromažďujících se vojsk tam za hraniční čárou, kde se rozprostíralo Německo. Opravdu mi nešlo situaci nepřirovnávat k roku 1938 krátce po mobilizaci. Takhle totiž by nějak podobně asi začala válka u nás. Jistě, naše opevnění by si žádalo nasazení paravýsadků a Praha a další hlavní města by asi shořela po náletech luftwaffe, ale další boj ve vnitrozemí se mohl odehrávat přesně takto... Velitel jednotky ve filmu to řekl přesně: ,,Někdo musí být první''. Řekl to jako chlap a jako voják své země, které hrozí napadení. Každý z koloroty věděl, co to pro ně asi bude znamenat - být první. Bylo opravdu dechberoucí sledovat komunikaci veliteství s jednotlivými stanovišti na hranicích, odkud dalekohledy směřovaly tam kde se hromadila nejmocnější a nejvycvičenější armáda té doby. Tak jak ona stanoviště postupně umlkala, bylo jasné, že Němec nedělá jen provokativní manévry těsně kolem čáry... Ve filmu dojde k pár slušně zpracovaným bojům a já tento film úplně s klidným svědomím řadím do své sbírky válečných snímků. Jednak je to zase kousek historie týkající se brutální okupace Evropy a také bez ohledu na to, že se Dánsko vzdalo aniž by to ony jednotky věděly, splnili hrdě svůj úkol. Bránili svoji zemi proti hordám nepřátel statečně se vším co měli k dispozici. Navíc proti přesile jak technické tak početní. Film je jim tak velmi solidní poctou. * * * * (30.09.2015)

Hodina a půl je na něco takového příliš přestřelená stopáž, naopak měla délka odpovídat o né délce konfliktu, která sama trvala velmi krátce. Rychlá a zbytečně roztažená ukázka rychlosti poddání se Dánska lavině, jež by je stejně jen překročila pár kroky a záleželo tak jen na tom, jak těžce německá bota došlápne. Jak tehdy, tak i teď, je hlavní se neuprdnout příliš nahlas, aby to nebylo chápáno jako provokace. ~ 2,5* (11.09.2015)

Pokud dostanete 40 nábojů na osobu a se svojí cykločetou se máte bránit německé (byť pěší, ale s obrněnými vozidly a tanky) divizi, tak bych si moc velké naděje nedělal. I když vás podporuje motočeta na sajtkarách s pár kulomety a vaše četa má taky jeden kulomet. Zajímavé byly vzpomínky dánských pamětníků- učástníků bojů na závěr. Jak je vzpomínán otec jedno z nich pronesl, radši bych byl, kdyby můj syn padl než aby nebojoval. Pilou Asbæk jako by v roli poručíka Sanda byl předkem kapitána Clause Pedersena z Boje (méně bojové, ale rovněž doporučuji). Forma je rovněž dobře zvolená Jak píše flanker.27 podobný film by u nás mohl vzniknout na téma boje o Czajankový kasárna v Místku(14. březen 1939) a nebo boje na Podkarpatské Rusi (14. až 24. březen) proti Maďarům. I když z první události se inspiruje volně film Neporažení z roku 1956. Ale myslím, že ten kvalit 9. dubna (aprila) nedosahuje. Obavám se, že nový film by mohl být horší a být aprílem v uplně jiném smyslu. (09.02.2017)

Malý komorní film o jedné zvláštní válce. Četa dánských cyklistických amatérů proti německé pancéřové divizi. Ale Dánové přesto bojovali, narozdíl od Čechů v roce 1939, i když jejich armáda byla proti té československé nepatrná a špatně vyzbrojená, o absenci příhraničního pevnostního systému nemluvě. Mohou teď o tom narozdíl od nás alespoň točit filmy, protože jet na kole proti obrněnému tanku je hrdinství...nám tenhle pocit prezident Beneš upřel... Svým charakterem spíše televizní snímek patrně nijak neoslní, ani svou výpravou, ani uměleckým provedením, přesto stojí za zhlédnutí, už jen proto, aby si člověk uvědomil úspěch německého ,,Blietzkriegu" - Evropa nechala Němce celá 30. léta nekontrolovaně zbrojit a militarizované Německo vyhrávalo zpočátku všechny své bitvy drtivou technickou převahou...zatímco Evropa se utápěla v politice appeasementu...nepřipomíná to náhodou dnešek? (08.09.2015)