Manželé a manželky

Woody Allen tentokrát intenzivně zkoumá instituci manželství a problémy s tím související. Bohužel se v tom nenápaditě motá pořád dokola. Opakuje to, co jsme u něj viděli tolikrát předtím už od dob Annie Hall, ale tentokrát bez jakékoliv jiskry nebo oživení a (až na pár téměř nepostřehnutelných výjimek) dokonce bez vtipu. Jeho obvyklé charisma a přesvědčivost jsou skoro na nule. "To je všechno? Můžu už jít?" ptá se Woody na závěr (nejspíš svého psychoterapeuta). Jako by v té chvíli mluvil z duše znuděnému divákovi: To je všechno, Woody? Všechno cos nám chtěl tentokrát říct? Hmm... Tak jo. (08.09.2006)

Vše, co jste (ne)chtěli vědět o manželství a báli jste se zeptat. Woody opět zkoumá téma nefunkčních manželství a opět mu to jde. Sice nějaké výtky by se našly, ale předpokládám, že je to mým věkem a faktem, že nemám zdaleka tolik zkušeností s manželstvím, jako hrdinové tohoto příběhu. Rozhodně jeden z těch lepších filmů od Woodyho. 80 %. (29.11.2012)

„Využíváš sex k vyjádření všech emocí kromě lásky.“ Woody mohl (jako u většiny svých filmů) sebevíc zdůrazňovat, že nejde o reflexi jeho životních peripetií, distributor stejně využil všeobecného rozruchu okolo režisérova rozvodu s Miou Farrow, lehce naznačil obsažení dané situace ve filmu a na americké poměry velmi artové drama nasadil premiérově do neuvěřitelných 865 kin (u Allenových filmů to běžně bývá okolo 10). Slušné zisky dosvědčují spíše vnímání filmu coby doplňku k bulvárním zprávám než náhle probuzený zájem masového publika. Ať už kopíroval film realitu či vice versa, autenticitu Manželům a manželkám upřít nelze. Syrovost je z velké části dána roztěkanou formou, protlačující do popředí paradoxně obsah. Moc se mi líbilo napsání a zahrání postav stylem, kdy jsem dopředu dokázal odhadnout jejich pravděpodobné rozhodnutí. Tuhle jistotu (a s ní související hodnověrnost) u novějších allenovek postrádám. Scénář v souladu s vnější nehezkostí nešetří ostřejším výrazivem, ale vulgarity nikdy nejsou používány samoúčelně. Allen si tedy i v případě tématu, k němuž by teoreticky mohl pociťovat (nej)osobnější vztah, zachovává zdravý intelektuální odstup a společně s námi sleduje hrdiny jako aktéry nějaké zvláštní reality show, kteří mají na rozdíl od jiných manželských dvojic možnost povykládat o svých vnitřních pocitech do kamery. Za pár let, až manželské hádky a rozvody zažiji na vlastní kůži (ne, že bych po tom bažil), nejspíš s hořkostí další hvězdičku přidám. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, novoten, rawen (14.03.2009)

Pre mňa najlepší Woody 90.rokov, trpký návrat na Manhattan akurát vo farbách..a s dokonalou Judy Davis, ktorú, mimochodom, porazila na Oskaroch Marisa Tomei v My cousin Vinny ?????????!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Akademici touto voľbou definitívne potvrdili, ako hlboko vedia klesnúť ! Hedgehogs vs. Foxes v jej podaní, to už je klasika. JD ukradla tie najvtipnejšie hlášky filmu, volím ju najlepšou neurotičkou filmovej histórie !!!!! (16.01.2009)

Další z řady Allenových snímků, který se zabývá mezilidskými vztahy. Allen má zvláštní kouzlo v tom, že dokáže divákovi servírovat jedno životní moudro za druhým a vy se velmi často dostanete do bodu, kdy s ním prostě musíte souhlasit. Velmi chválím vyprávěcí prostředky, režisér prokládá příběh výpověďmi jednotlivých postav a divák má tak možnost pochopit motivy jejich jednání více do hloubky. Hodnocení snižuji za to, že u Allena v příbězích neustále postrádám "něco", co by v ději znamenalo jakýsi zlom. Osobně mám pocit, že až si na tento film třeba za rok vzpomenu, nebudu schopna ´děj dopodrobna popsat, protože mi zde chybí nějaký milník, kterého bych se chytila. (08.12.2011)