Klub vyvolených

Po stopách Emila Hirsche.. "Klub vyvolených" je přesně ten typ filmu, který se hodí na deštivé nedělní odpoledne - neurazí, nenadchne.. Vidět jej můžete, ale kdyby jste se k němu nedostali, tak se nic neděje.. Kdyby nebyl snadno srovnatelný s mladším snímkem " Společnost mrtvých básníků", kde navíc hraje můj oblíbenec Robin Williams, tak by asi udělal více parády.. Obsazení ústřední dvojky - Kevin Kline a Emile Hirsch - bylo výborné, ale scénář spíše nudil.. Příběh klouže po hladině a všechny "dramatické" zvraty působí mělce.. Bavila mne pointa postavená na skoku v čase.. (27.01.2019)

Kline. Tohle byla jeho show. V jeho podání nebyl profesor Hundert Mirkem Dušínem ani patetickým žvanilem, ale zásadovým čestným člověkem, kterého jsem mu bezezbytku uvěřil. Naopak Hirsch byl tím, kdo tady spíše kazil a je to on společně s nedostakem emocí, co mi brání hodnotit maximálním způsobem. 80% (02.01.2011)

Mám rád filmy o učení, o školách apod. Tady je to ještě ke všemu o historii, což mě zajímá ještě více. Film se mi tedy nemohl nelíbit. K ještě větší spokojenosti, by mi ale víc vyhovovalo, kdyby tam nemíchaly pozdější setkání, ikdyž to není rozhodně na škodu já bych si to tak užil určitě více, přesto jsem více než rád za tenhle snímek. **** PS. V takovýhle škole bych se učil jedna báseň :) (14.02.2013)

Viděl jsem to když to dávala TV Nova a při první reklamě jsem si řikal, že je jasný jak to dopadne, akorát mě k tomu nesedělo, že by takovou limonádu režíroval Michael Hoffman.Tak jsem u toho zůstal a musím říct, že film se ubíral trochu jiným směrem než sem odhadoval. Sedgewick Bell je od začátku pěknej parchant a místo aby se polepšil, jak to tak v americkej blbinách bývá, tak parchantem zůstal až do závěrečnejch titulků. To bylo fajn, příjemná změna. Vlastně je to film o dokonalým učiteli, kterej udělal chybu. (20.11.2008)

Mám rád filmy odehrávající se ve školním prostředí, což má za vinu hlavně jeden z mých nejoblíbenějších kusů vůbec Společnost mrtvých básníků. Klub vyvolených samozřejmě nedosahuje stejných kvalit a také se nemůže chlubit tolika emotivně silnými scénami, ale určitě za shlédnutí stojí. Mamutí silou ho táhne hlavně nezpochybnitelně charizmatický Kevin Kline a zdatně mu sekunduje Emile Hirsch v roli namyšleného frackoidního synáčka vlivného tatínka. Když se pak snímek přesune do části po 25-ti letech, už krapet ztrácí dech a moralizuje se v něm více než je zdrávo, ale i tak Well Done! (15.05.2008)