Most u Remagenu

Jde spíše o průměr, kterému tu jednu hvězdičku přidají české lokace a některé i dnes fantasticky vypadající záběry a scény explozí a demolic. Možná že v roce 1969 bylo zobrazení Angela jako zlodějíčka mírně podvratné a postava majora Kreugera trochu narušovala zažité stereotypy o zlých Němcích, ale dnes jde jen o provařená klišé. Herecké výkony jsou velmi matné, Segal nemá co hrát, Gazzara jede na půl plynu, van Eyck celkem rychle zmizí. Snad jen Vaughn se trochu snaží, ale tragickou ironii, která na něj dopadla, mu stejně nevěřím. A tak jsou největšími hvězdami paradoxně Jelínek s Olmerem, kteří si kradou veškerý čas před kamerou pro své české diváky. Ale ani o nich nelze napsat, že by nějak hráli. (30.08.2013)

Poctivá vojnová dráma s prvkami dobrodružnosti, ktorá na to, že obsiahla iba deň či dva, pôsobila veľmi vieryhodne. Na akcii sa nešetrilo, vojnové scény napr. v meste Remagen boli na jednotku a očákal by som ich skôr u 20 rokov novších filmoch. Vaughn aj Segal viac než dobrí, ale po vzore podobných vojnových snímkov by som privítal bohatšie zastúpenie hviezdnych hercov. Film aj téma by si to určite žiadali. (29.05.2015)

Most u Remagenu je jeden z amerických velkofilmů, který se točil i v Československu. Málo kdo však ví, že na záběrech tohoto filmu, jsou ve skutečnosti dva mosty. Davelský most a Měchenický most. Měchenický most plnil spíše úlohu, že opticky zvětšoval Davelský, který je ve skutečnosti malý, úzký a jen pro pěší. Proto po něm nemohly projíždět vlaky, které ve filmu převážely ustupující němce. Je zajímavé, že filmaři dokázali tohle dát dohromady, aniž by si toho divák všimnul. A proč se film netočil přímo v Remagenu? Těch důvodů bylo zřejmě víc. Ten hlavní však, že most byl v roce 1945 značně poškozen a ještě v průběhu války se nakonec zřítil do řeky Rýn. Most jíž nikdy nebyl obnoven a zůstaly zachovány pouze mostní věže. (29.06.2015)

Není to úplně velikášská pecka jako Vzdálený most nebo Nejdelší den, přesto je to klasický válečný film 70. let, které můžu beze zbytku. Možná tomu chybělo hvězdnější obsazení, protože obsazeným hercům občas chyběl onen patos, jaký tyhle filmy pořebují. Zaujal mě tedy hlavně můj oblíbený Robert Vaughn (výborná scéna s rozbitím míšeňské sošky) a Ben Gazarra v roli Angela. A jak jste i ostatní zmínili, vynikající hudba Elmera Bernsteina. (09.05.2008)

Velmi atraktivní snímek vcelku s jednoduchým příběhem od režiséra Johna Guillermina (Skleněné peklo) nás diváky zaujme především skutečností, že se natáčel na Barrandově a exteriéry někde v Davli, později přes politické komplikace v roce '68 byl dotočen v Itálii a Německu. Nechybí ani čeští herci - Vít Olmer nebo Rudolf Jelínek, ještě jsem si všiml Jana Mareše. Nenechte se mýlit datem výroby filmu - i dnes snímek udržuje vysoké tempo a mimořádné napětí. Patří k nejlepším válečným snímkům, tedy alespoň z těch známých..Velkou předností tohoto snímku jsou především velké a zdařilé bitevní scény, kterých je tu bezpočet a působí skoro dokumentárním dojmem, dobré ukázky samotných bojů i vojenské techniky a především silná kamera a skvělá Bernstainova hudba..Z herců nikdo vyloženě nevybočuje, ale kdybych přece jen měl někoho mírně vyzdvihnout, tak asi zlatokopa Benna Gazzaru (Seržant Angelo). (02.04.2008)