Reklama

Reklama

Boj o těžkou vodu

(seriál)
  • Česko The Heavy Water War (festivalový název) (více)
Trailer

Epizody(6)

Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (70)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tento TV seriál s téměř nevyslovitelným názvem by mohl být učebnicovým příkladem jak má vypadat válečný seriál a to nejen pro TV, ale jak mají být dělány válečné filmy. Kdo čte mé komenty týkající se válečných filmů (a hlavně druhé světové) ví, že možná ke své škodě souběžně s filmem hodnotím i to zda se ve filmu vyskytuje odpovídají technika, výstroj, uniformy... často blbě nasazený transportér nebo jeep z jiného období nebo výzbroje jiné armády pak mírně kalí zážitek z filmu. Někdy i více než mírně :-). The Saboteurs (budu raději používat anglický název) naštěstí ničím takovým netrpí. Už v prvních minutách divák ví, že tohle dělal někdo kdo věděl jak se to má dělat a kdo věděl jak to má vypadat. A naštěstí tomu nechyběl evidentně ani solidnější rozpočet. Film detailně popisuje snahu nacistického Německa ovládnout jádro a leckdo neznalý věci se asi podiví jak s tím Němci byli celkem daleko. byl to závod o čas, protože těch pár vědců co nezůstalo pracovat pro Říši a mělo třeba židovský původ prchlo do svobodného světa, kde pracovali na stejných projektech. Nejdále jak víme došli s Oppenheimerem v projektu Manhattan Američané. Výsledkem byla atomová bomba svržená na Hirošimu a Nagasaki. Souběžně s pracemi německých vědců může divák ve filmu sledovat konání norského odboje i britsko-americký strach z toho co se Rjukanu pod taktovkou německých špiček vědy kutí. Výsledkem jak víme byla Operation Gunnerside někdy nazývána Telemark podle kraje na jihu Norska, kde se akce odehrála. Mám v nesmírné úctě každého kdo se postavil agresi za druhé světové a jedno zda se jedná o námořníky, pěchotu, letce... Každý musel v sobě určitě překonat svůj strach ze smrti. Jedna věc je však útočit např. s divizí pěchoty a jiná dělat odbojovou činnost v okupované zemi při vědomí, že chytí li mne gestapo, mohu čekat cokoliv jen ne soucit. Pracovníci všech odbojů a výsadkáři z různých paraskupin od speciálních jednotek mají u mne výsadní postavení ! Mimochodem, ve Skotsku se cvičili i naši kluci před všemi těmi výsadky s názvy chemických prvků. Film klade důraz na historické souvislosti i reálie. Z drobných detailů jsem měl opravdu radost. A mně stačí málo. Po letišti v Anglii jede třeba v jednom mini záběru jeep a na nárazníku má stříknuto RAF... Piloti výsadkových Halifaxů v palbě flaku rozlaďují motory atd...a toho je tam prostě více. Normální divák si tohoto možná ani nevšimne, ale labužník si opravdu smlsne. O téhle akci toho bylo natočeno více a děkuji Volodimirovi2 ze jejich výpis a hlavně gogovi76, že mi o seriálu řekl. Vám ostatním říkám, to musíte vidět!!!! A co také potěšilo bylo slušné množství českých jmen, které tvůrčím způsobem na filmu podíleli. Z tohoto by si ČT měla vzít sakra příklad! Jednoznačně dávám 5 lbarelů těžké vody ! * * * * * ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Bez zbytočného pozlátka a priam až dokumentárne poňatá chronológia málo známej, no zato ohromne dôležitej časti 2. sv. vojny. Ten kto ovládne jadro, ovládne celý svet - to platilo vtedy a z veľkej časti to platí aj dnes. Veď dôsledky toho, keby sa nacistom podarilo zostrojiť atómovú bombu si asi všetci vieme predstaviť. Bol som zvedavý ako sa tu popasujú s postavou Heisenberga v súvislosti s jeho spoluprácou s nacistami a bol som vcelku spokojný. Dokonca to tu vyriešili celkom šalamúnsky, aj keď si neodpustili náznak toho, že Heisenberg úmyselne zavádzal a zdržoval nacistický atómový program. Na to však nie sú žiadne dôkazy, iba záhadný úsmev Heisenberga tu vo filme. Pravdu sa už nedozvieme. Silný nadpriemer. 85/100 ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,CHCETE VYBUDOVAT REAKTOR? POTŘEBUJEME TĚŽKOU VODU K ZAPOČETÍ ŘETĚZOVÉ REAKCE. PROBLÉM JE, ŽE JÍ POTŘEBUJEME HODNĚ A PRODUKCE JE JEN V NORSKU...“ /// Dramatickej válečnej seriál o fašounským jaderným programu a snaze spojenců o jeho likvidaci. Máme tu skutečný postavy a jejich dilemata. Werner Heisenberg řešící dilema vědcovo, Leif Tronstad zase to odbojářovo. Vod každýho kousek a vod každýho chvilku. Připadá mi to, jako by v tý stopáži nebylo vo čem vypravovat. Navíc ty postavy mají hrozně malej vývoj. A jestli čekáte rozuzlení plný dilematu vědcova, tak to nečekejte. Tady musí zvítězit dilema odbojářský, páč seriál slouží (určitě) jako pocta těm, co zabránili Hitlerovi… kurva, snad jsem nic neprozradil… Televizní zpracování, který mě nedonutilo prožívat emoce se svými hrdiny. Jako žurnál dobrý, ale … /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Einstein, Debye, Herzberg, Schrodinger, Bohr… jsou u nás v ústavu zakázaní. 2.) Dělám si analýzu německýho jadernýho programu. 3.) Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Šestidílná filmově pojatá minisérie (natáčená krom Norska z velké části i u nás) o možná vůbec nejslavnější (a z tehdejšího pohledu i nejdůležitější) sabotáži druhé světové války; operaci Telemark, která svým stěží uvěřitelným průběhem potvrdila platnost Murphyho zákonů. Měla za cíl zastavit výrobu těžké vody, používané Německem při pokusech se sestrojením reaktoru na výrobu plutonia, ale snad nic nešlo dle původního plánu... A tato série tento fascinující milník bere od píky, komplexně a s ohledem na historickou věrnost (až na postavu Anny Friel) a činí tak skrze tři hlavní dějové linie i pěknou řádku nečernobílých postav z obou stran barikády. "Vědeckou" linii nositele Nobelovy ceny Wernera Heisenberga, "kolaborantskou" linii ze samotné továrny po nástupu nového ředitele během okupace a samozřejmě v neposlední řadě samotnou "sabotérskou" linii. Žádná nehraje prim a všechny jsou si rovny. Nejen prostorem, ale i kvalitou (jedinou výtkou je uspěchaná zkratkovitost druhé poloviny finální epizody), byť každá má svůj vlastní styl a svá témata, kterým se věnuje. A jakkoli by takový přístup hrozil tím, že se to rozpadne na tři nesourodé linie hrající si na separátních písečcích, tak pravý opak je pravdou, jelikož takto je docíleno toho, že zde vše (ne)přímo souvisí se vším. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Šestidílná televizní vymazlenost, která operaci Telemark podala nejen naprosto detailně, ale i přehledně a hlavně historicky věrně, což ne vždy jde ruku v ruce. Příběh sám ja rozdělen do tří rovnoměrných liniích, norské, německé a řekněme britské, které se ne snad vyloženě prolínají, ale určítě dotýkají a dohromady tvoří víc než kompaktní celek. Naštvala mě snad jen jediná věc a to samotný závěr, což ovšem není výčitka na adresu filmového řemesla, ale spíš žehrání na osud. 95% ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Ve dvou hlavních úlohách jsou fiktivní postavy. První je postava Julie Smith (Anna Friel), jenž vznikla spojením dvou skutečných spolupracovnic. Druhou postavou je ředitel Norsk Hydro, který přijíždí do Rjukanu. Předlohou mu byli hned tři původní existující ředitelé. Záměrem autorů bylo snížit množství postav, které by rozmělňovaly pozornost diváka a děj příběhu. (MartinezZ)
  • Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)
  • V šesté minutě 1. dílu můžeme v pozadí filmové scény zahlédnout moderní automobil a několik kolemjdoucích, kteří sledovali natáčení. Děj seriálu se však odehrává v Berlíně roku 1938. (Yardak)

Reklama

Reklama