The Heavy Water War
Kampen om tungtvannet
The Heavy Water War: Stopping Hitler's Atomic Bomb
Boj o ťažkú vodu
The Heavy Water War
Tvůrci:
Petter S. RosenlundRežie:
Per-Olav SørensenKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Andreas Döhler, Robert Hunger-Bühler, Marc Ben Puch, Christoph Bach, Peri Baumeister, Espen Reboli Bjerke, Torstein Bjørklund, Endre Ellefsen (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(3)
Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
Šířeji a hlavně civilněji pojaté zpracování důležité válečné epizody, kterou na plátna kin přivedl v polovině šedesátých let klasik Anthony Mann ve filmu Hrdinové z Telemarku. Boj o těžkou vodu je poctivá televizní práce, které k absolutnímu hodnocení v mých očích chybí nějaký skutečně zapamatovatelný okamžik. Anna Frielová vypadala ovšem jako agentka Carterová, za to palec nahoru. ()
Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()
,,CHCETE VYBUDOVAT REAKTOR? POTŘEBUJEME TĚŽKOU VODU K ZAPOČETÍ ŘETĚZOVÉ REAKCE. PROBLÉM JE, ŽE JÍ POTŘEBUJEME HODNĚ A PRODUKCE JE JEN V NORSKU...“ /// Dramatickej válečnej seriál o fašounským jaderným programu a snaze spojenců o jeho likvidaci. Máme tu skutečný postavy a jejich dilemata. Werner Heisenberg řešící dilema vědcovo, Leif Tronstad zase to odbojářovo. Vod každýho kousek a vod každýho chvilku. Připadá mi to, jako by v tý stopáži nebylo vo čem vypravovat. Navíc ty postavy mají hrozně malej vývoj. A jestli čekáte rozuzlení plný dilematu vědcova, tak to nečekejte. Tady musí zvítězit dilema odbojářský, páč seriál slouží (určitě) jako pocta těm, co zabránili Hitlerovi… kurva, snad jsem nic neprozradil… Televizní zpracování, který mě nedonutilo prožívat emoce se svými hrdiny. Jako žurnál dobrý, ale … /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Einstein, Debye, Herzberg, Schrodinger, Bohr… jsou u nás v ústavu zakázaní. 2.) Dělám si analýzu německýho jadernýho programu. 3.) Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Abych řekl pravdu, tak jsem toho čekal víc. Šestidílná výpravná TV minisérie nalákala na první díl, ale následné díly již nebyly zdaleka tak dobré. Seriál se snažil odvyprávět vojenskou operaci Telemark a veškeré události kolem ní prostřednictvím několika postav, žádná ale nemá tak silný příběh nebo důležitou roli na to, aby s divákem jakkoli hnula. Neříkám, že se mi na to koukalo špatně, ale určitě to mělo větší potenciál a zpracování mohlo být zajímavější. ()
Bez zbytočného pozlátka a priam až dokumentárne poňatá chronológia málo známej, no zato ohromne dôležitej časti 2. sv. vojny. Ten kto ovládne jadro, ovládne celý svet - to platilo vtedy a z veľkej časti to platí aj dnes. Veď dôsledky toho, keby sa nacistom podarilo zostrojiť atómovú bombu si asi všetci vieme predstaviť. Bol som zvedavý ako sa tu popasujú s postavou Heisenberga v súvislosti s jeho spoluprácou s nacistami a bol som vcelku spokojný. Dokonca to tu vyriešili celkom šalamúnsky, aj keď si neodpustili náznak toho, že Heisenberg úmyselne zavádzal a zdržoval nacistický atómový program. Na to však nie sú žiadne dôkazy, iba záhadný úsmev Heisenberga tu vo filme. Pravdu sa už nedozvieme. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Galerie (35)
Photo © Norsk Rikskringkasting (NRK)
Zajímavosti (9)
- V šesté minutě 1. dílu můžeme v pozadí filmové scény zahlédnout moderní automobil a několik kolemjdoucích, kteří sledovali natáčení. Děj seriálu se však odehrává v Berlíně roku 1938. (Yardak)
- V titulcích se na pár sekund objeví ruka s detailem náramkových hodinek. Zajímavé je nejenom to, že jde o československé hodinky značky Prim, ale i fakt, že je to historická chyba - Chronotechna v Novém Městě nad Metují byla založena až v roce 1949 a první hodinky Prim tam vyrobili až skoro o 10 let později. (jnm)
- Seriál drží národný divácky rekord pre premiéru TV drámy v Nórsku, keď v deň vysielania, 4. januára 2015, sa na celé prvé dve epizódy pozeralo 24,3% nórskeho obyvateľstva, čo predstavovalo 62,5% z celkového počtu divákov, ktorí v danú nedeľu sledovali TV. (figliar)
Reklama