The Heavy Water War
Kampen om tungtvannet
The Heavy Water War: Stopping Hitler's Atomic Bomb
Boj o ťažkú vodu
The Heavy Water War
Tvůrci:
Petter S. RosenlundRežie:
Per-Olav SørensenKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Andreas Döhler, Robert Hunger-Bühler, Marc Ben Puch, Christoph Bach, Peri Baumeister, Espen Reboli Bjerke, Torstein Bjørklund, Endre Ellefsen (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(3)
Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()
Tak túto Nórsku pôvodnú šesťdielnu televíznu minisériu som zhliadol vcelku naraz so slovenským dabingom a bol som v skutku sklamaný. V seriáli nebolo všetko, čo historický film založený na nedávnych skutočných udalostiach má mať. Vojnový seriál je veľmi ovplyvnený civilnými záležitosťami hlavných postáv, čo ale nie je na škodu. Málo napínavé pasáže z diverzných akcií neboli dostatočne akčné. Ale je pravda, že mi pri tých zamrznutých a zasnežených scenérií bola zima. Takže ako dopadla táto TV miniséria, kde je krásna príroda? Nórsko sa toho zhostilo so cťou a spracováva skutočnú udalosť, ktorej ale chýba napätie, dynamika, ale tiež aj morálne posolstvo atď. Nakoniec škoda, že sa viac nebojovalo a menej nekecalo o fyzike, matematike atď. Tomu rovnako rozumie málokto. ()
Viděl jsem zatím jen první díl, ale je to fantastické. Skvělý příběh, výborně natočeno, hutná atmosféra, zajímavě napsané postavy, soustředění pozornosti na všechny aktéry - na Angličany, Nory i Němce. První díl končí v nejlepší možnou chvíli a už se nemůžu dočkat, až se dostanu ke druhému. Měl jsem od toho velká očekávání a rozhodně došla naplnění. ()
"Aké mesto by ste chceli zničiť?..." ---- "Londýn?" Severania prichádzajú s vynikajúcim vojnovým seriálom, ktorý je výborne prepracovaný a na 100% zvládol bezchybne a pútavo vyrozprávať 3 dejové línie príbehu. Nie je prehnane akčný, skôr naopak a je celkom možné, že si ho zamilujú i diváci, ktorí sa vojnovej tématike a histórii vyhýbajú (viď moja manželka!)... Asi najviac prekvapí obsadenie u nás dobre známej "Báthoričky", ktorá hraje výborne a uznávam, že Jakubisko už vtedy odhadol jej talent a charizmu. Film výborne spracúva preteky vo vojnovom období o to, kto prvý zostrojí atómovú bombu a ďalej snahu diverznej skupiny za každú cenu znemožniť Nemcom akýkoľvek pokrok v tomto smere. Najlepšie zlikvidovaním fabriky na výrobu dôležitej suroviny-ťažkej vody. Seriál sa zbytočne nenaťahuje, tých 6. častí po 45 min. je ideál. Všetko je spracované na profi úrovni, fungujú vzťahy medzi postavami i akčné a napínavé momenty. Dokonca i jemná love story s A. Friel nepôsobí ako lacný bonus navyše, ale výborne do filmu zapadla. Režisér netlačí ani na emócie za každú cenu a výborne si poradil so scénou potopenia trajektu. Fakt nemám čo vytknúť, napadá mi len malá drobnosť, keď nemecký vojak po "lyžiarskom súboji" nedokáže trafiť z pištole zo vzdialenosti 15 metrov a to z plného zásobníka. Inak dokonalé, takto si predstavujem seriál. 100%. ()
Šířeji a hlavně civilněji pojaté zpracování důležité válečné epizody, kterou na plátna kin přivedl v polovině šedesátých let klasik Anthony Mann ve filmu Hrdinové z Telemarku. Boj o těžkou vodu je poctivá televizní práce, které k absolutnímu hodnocení v mých očích chybí nějaký skutečně zapamatovatelný okamžik. Anna Frielová vypadala ovšem jako agentka Carterová, za to palec nahoru. ()
Galerie (35)
Photo © Norsk Rikskringkasting (NRK)
Zajímavosti (9)
- V šesté minutě 1. dílu můžeme v pozadí filmové scény zahlédnout moderní automobil a několik kolemjdoucích, kteří sledovali natáčení. Děj seriálu se však odehrává v Berlíně roku 1938. (Yardak)
- Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)
- Dramaticky už toto téma zpracoval český spisovatel a jaderný fyzik František Běhounek v knize "Rokle u Rjukanu" z roku 1966. (mortak)
Reklama