Room

Room je nesmírně citlivě natočený film. O mateřské lásce, násilí, beznaději. O tom jak je velmi těžké žít léta v jednom pokoji, ale možná ještě těžší je poznat skutečný svět, tam kdesi venku. Sedm let je velmi dlouhá doba a i když tam venku je taky plno nástrah, určitě to zkus, Jacku. Za pokus to stojí... (05.01.2016)

Velice silný film. Jak se však Room snaží tak moc nebýt thrillerem, tak spoustu potenciálně zajímavých a strhujících momentů předkládá až zbytečně nekonfliktním a povrchním způsobem. Asi jsem už filmy zblblý, ale přes veškerou snahu o realističnost mi vše přišlo až příliš nerealisticky idylické a zjednodušené. Samozřejmě chápu fakt, že je to z pohledu malého kluka, ale ve filmu se ty scény skutečně odehrají, takže u filmu není ta omluva, která může být přítomna v knize, a sice, že si kluk situace idealizuje. Přišla mi to škoda, přesto je to vlastně jen drobná výtka, neboť celý film je nabitý emocemi, první půlka má i slušné napětí, snímek má i, pokud si o něm nic nezjistíte, celkem netypickou a nečekanou dějovou stavbu a velice slušné herecké výkony. Velice mě potěšil ten fakt, jak se kameře v první půlce podařilo navodit dojem daleko většího prostoru, než pokoj ve skutečnosti obsahuje, abychom v půlce druhé byli konfrontováni s jeho skutečnou velikostí, což krásně odpovídalo i aktuálnímu posunu klukovy mysli. Výborný zážitek, přesto si myslím, že se ze snímku dalo vytlačit ještě trochu víc a nebylo by to ani příliš složité. (25.01.2016)

Hodně drsný příběh, který se nemohl dočkat lepšího zfilmování. A nejlepší scéna je ta, která proběhne někdy v půlce filmu. Tam jsem opravdu jenom tupě zíral a vysloveně neměl slov. Dobré ale na tomto filmu není jenom to, do jak náročného nápadu se pustil, ale i že pracuje s důsledky a to se mi na něm hrozně líbí. Do toho do té doby ne příliš výrazná Brie Larson nakonec dokázala, jak dobrou herečkou může být. Stejně tak i Jacob Tremblay ve svých osmi letech byl vysloveně super.Celkově vzato nic snadného na sledování, ale o to více nad takovým filmem budete přemýšlet. (29.02.2016)

Čím míň toho člověk o tomuto filmu předem ví, tím lépe - ideální stav je nevědět vůbec nic, prostě na to jít a nechat se jím rozervat na cucky. Přesně takovou sílu to má - některé momenty jsou neuvěřitelně působivé a dojemné. Podobně to probíhalo u mě - na film jsem vyrazil nezatížen znalostí předlohy i jakýmkoli povědomím o tom, oč ve filmu půjde, a ze začátku jsem byl hodně zmatený, a hlavou se mi honily podobné otázky, jako tyto: Co to je za divnou domácnost - to jsou tak chudí, že bydlí v tak ohavném brlohu? To se bude celý film odehrávat jen tam? Proč o sobě ta holčička mluví v mužském rodě? (resp. české titulky to tak překládaly - angličtina samozřejmě rod v první osobě nerozlišuje), apod., a dokonce jsem zvažoval, že se zvednu a odejdu, protože jsem na nějaké sociální drama o matce samoživitelce, která vychovává svoji holčičku jak se dá, neměl vůbec náladu. Naštěstí se z toho rychle vyklubal úplně jiný film a já jsem jím byl zcela ohromen - celkově si myslím, že ten film má hodně překvapivý děj a v jeho průběhu několikrát dojde k překvapivým zvratům, které člověk vůbec nečeká. Závěr je potom naprosto odzbrojující a velmi emotivní - nikdy se u filmu nechtělo víc brečet. Na plné hodnocení ale nakonec nejdu, protože si myslím, že to není film pro každého a protože jeho sledování je emočně docela vyčerpávající - kdybych měl děti, asi bych takový film vůbec vidět nemohl. I tak pro mě bylo jeho sledování velmi bolestné, až nepříjemně, a dostávat ho z hlavy budu dlouho. Nejsem si úplně jistý, jestli chci vidět takové filmy. (09.12.2015)

Tak sa mi zasa, takmer po mesiaci, podarilo vidieť zaujímavý film. Nestotožňujem sa s jeho delením na dve časti s odlišnou príťažlivosťou pre diváka. Vykreslenie života v izbe znamenajúcej svet iba vytvorilo podmienky pre rozohranie skutočnej drámy, ktorou bola adaptácia na svet, ktorý sa im snažil pomôcť, i keď v mnohých prípadoch ťarbavo, na svet bulvárnych hyen snažiacich sa zo všetkého a za každú cenu vytrieskať osobný profit i svet odlúčenej dcéry rodičov, s ktorými sa so striedavým úspechom pokúša nadviazať na minulé. A nakoniec na svet malého Jacka, ktorému paradoxne nízky vek umožňuje rýchlejšie sa adaptovať na všetko nové. A nakoniec treba konštatovať, že pre film je výhrou, keď predstaviteľ detskej úlohy zvládne svoj part s takou bravúrou, ako Jacob. Vôbec som pritom neriešil, či je chybou, aby 9-ročný hral 5-ročného, pretože by som nastúpil na cestu posudzovania uveriteľnosti príbehu ako celku aj jeho detailov, a o ňu určite nešlo v prvom rade. (13.01.2017)