Room

Room musím nominovat na cenu pro Nejnapínavější filmovou scénu pro rok 2015. Protože to jak je natočena, zahrána a udělána scéna s Jackovým útěkem se jen tak nevidí. Pokoj je jinak psycho drama se vším co k němu patří. Hlavní důraz klade na postavy nemá zapotřebí odůvodňovat jejich jednání, či znázorňovat vše co se filmu děje. Spoustu událostí si člověk musí dopředu domýšlet, aby vůbec věděl která bije. Vše je ovšem tak skvěle natočeno a podáváno že zmatek nehrozí ani na okamžik. Můžu to srovnávat s nedávno viděnou Hranicí života od Marca Fostera, kde ani přestože jsem viděl film podruhé jsem hodně často vůbec nevěděl která bije. Room právem zaslouží letošní ocenění, protože na ten film se určitě jen tak nezapomene. Herci předvádějí fantastické výkony. 80% (11.03.2016)

Knihu som nečítal, tak neviem nakoľko to šlo ovplyvniť. Možno dľžkou? Na film o únose je polka dvojhodinového filmu málo. Finále nemá prísť v polke filmu. Záver tiež nemá trvať polku filmu. A ani na návrat do normálu polka filmu nestačí. Pocitovo za 3 a možno ešte jedna taká menšia hviezdička pre Brie Larson za najlepší herecký výkon roku. Ten bol suverénny. Dostane oscara, mojich hviezd jej netreba (25.02.2016)

Filmu jsem příliš nevěřil, ale velmi mile překvapil. Hutné, emocionální a bezvýchodní Drama s originálním nápadem, excelentními hereckými výkony s Jacoba Tremblaye je budoucí Dicaprio, stačí mrknout na jeho nadějné vyhlídky do budoucna. První hodina je skvělá především v nepředvídatelném odhalování mystéria, druhá už je méně záživnější, přesto psychická stránka s divákem může slušně zamávat. Velmi dobré. 80% (09.01.2016)

Room je nesmírně citlivě natočený film. O mateřské lásce, násilí, beznaději. O tom jak je velmi těžké žít léta v jednom pokoji, ale možná ještě těžší je poznat skutečný svět, tam kdesi venku. Sedm let je velmi dlouhá doba a i když tam venku je taky plno nástrah, určitě to zkus, Jacku. Za pokus to stojí... (05.01.2016)

Případy Fritzlů, Wolfgangů Priklopilů a jim podobných mě nehorázně děsí, ale zároveň fascinují svou zrůdností, že je něco podobného vůbec možné (a velmi pravděpodobně častější, než si uvědomujeme). Tento film mne tedy logicky ihned zaujal. Líbilo se mi vykreslení vnímání omezeného světa Pokoje dítětem i následné vyrovnávání se s realitou, kdy dítě změnu prostředí paradoxně snášelo lépe, než matka. Scéna útěku mi vehnala slzy do očí. Opravdu to na mne zapůsobilo. Myslím si ale, že pětileté dítě by si bohužel takto poradit nedokázalo. Chlapeček z filmu působil rozumně, říkáte si. Nojo ale jemu bylo v době natáčení osm. Každopádně jsem asi neviděl film, který by silněji zobrazil pouto matky a dítěte. 9/10. (01.01.2016)