Julieta

Ve snímku "Julieta" Pedro Almodóvar dokazuje to, co ho zdobí ve většině jeho filmů - umí skvěle pracovat s herečkami a je schopen z nich vytáhnout to nejlepší, co může. Příběh začíná dobře, respektive dramaticky, ale jeho postupný vývoj mi přišel spíše jako snaha ukázat, jak jsou herečky dobré, ale jinak moc víc ne. (09.09.2016)

Kdysi jsem miloval filmy Pedra Almodóvara. Těšil jsem se na každý další a bylo mi lhostejno o čem bude. Ale nejpozději od rozervaných objetí se Pedrových filmů začínám bát. Bát se, že ten film bude zase slabý, a že po geniálních snímcích z konce osmdesátých a hlavně devadesátých let, už nám Pedro nemá co nabídnout. Poslední opravdu vynikající film byl pro mne VOLVER a to už je nějaké doba. Jeho poslední dílko mi ale přišlo ještě mdlejší než nepovedená taškařice v oblacích. Ach jo. řemeslně je to natočené skvěle, krásná výprava, kamera, solidní herecké výkony... ale tohle všechno je málo, pokud scénář vypadá jako tisíckrát omleté obtahy z telenovel, kde děj posunují jen hloubavé pohledy podbarvené unylou hudbou. Je pravda, že Pedro častokrát melodram používal jako stavební prvek, ale vždy ho uměl povýšit či využít ve svůj prospěch. Tentokrát nic. Nada. A i ta nosná myšlenka, neboli téma, působí tak trochu přilepeně a na poslední chvíli. Já se ptám proč? Co se ti Pedro stalo? Neber mi mé iluze a přijď ještě aspoň jednou s nějakým provokujícím a niterným filmem. (08.03.2017)

Pozrieť si film tesne po prečítaní predlohy je o niečom inom, ako nevedieť o predlohe nič. Niekedy je to zážitok lepší, inokedy horší, vždy ale rozdielny. Almódovar začína tam, kde takmer končí tretia poviedka, pričom prvé dve a časť tretej je prerozprávaná v retrospektíve. Udivilo ma, ako sa scenár drží riadkov knihy, i keď zmeny tu sú. Trochu zamrzí, že sa Almódovar nerozhodol nakrútiť film v Kanade podľa Munroovej hrdiniek a hrdinov, bola by to preňho zmena. Ale nakoniec na tom nezáleží. Popravde som si z filmu odniesol silnejší zážitok než z poviedok, vnútorný pocit viny za smrť a osud dcéry vo filme rezonuje o niečo silnejšie, ale to je iba subjektívny názor človeka, ktorý o niečo viac preferuje kinematografiu pred literatúrou. (07.09.2019)

Almodóvar sice vypráví další příběh o vztahu matky a dcery, ale nějak to tentokrát není ono. Možná je to povídkami Alice Munroové, díky kterým mi to připadá méně almodóvarovské, nebo mi kromě pár výborných španělských hereček autor tentokrát nenabídl nic navíc. Ale i slabší Almodóvar je pořád dost nad průměrem. (17.09.2020)

Neumětelsky vystavěný triptych, který zpříjemňují jen dvě hlavní herečky. Všudypřítomná návodná hudba mimochodem nijak nepomáhá telenoveloidnímu námětu. Za zmínku stojí i slabá, doslovná kamera, která mnohdy připomínala filmy s náměty od Rosamundy Pilcher. Takovou jsem u Almódovara viděl poprvé za jeho filmografii a znova nechci vidět. Přesto všechno ještě stále umí režijně udržet v divákovi pozornost a zájem, otázkou je jestli mu to diváci potřetí v řadě prominou. Já spíš ne. (08.11.2016)