Bílá nemoc

Fenomén Hugo Haas je další nostalgickou připomínkou někdejší všestranné bohaté rozmanitosti První republiky. Jak hra, tak film jsou díly v nejlepším slova smyslu angažovanými, vědomě a plně sloužícími benešovské obraně proti hrozící totalitě Berlína, ale i Budapešti a Varšavy. Karel Čapek v dalším z vrcholů svého rozsáhlého, mnohovrstevnatého díla v scifi formě ukazuje s až zarážející předvídavostí budoucnost, která mohla zničit světové a zejména evropské lidstvo. Fascinující Haas v hlavní roli i monumentální Štěpánek jako diktátor tvoří dva osudové vrcholy filmu. Oproti divadelní hře byla vložena navíc scéna, která posouvá smysl celého děje do jiné, odlišné, optimistické polohy. Nikoliv náhodou tušíme za nejmenovanou malou zemí Československo. Občanská odvaha té doby může - a měla by - sloužit jako zrcadlo našeho dneška. Film by pro své nesporné kvaity určitě zasloužil - pokud již není - převedení na DVD nosiče. (25.08.2007)

Prvorepubliková kinematografie měla něco do sebe - samozřejmě kvalitní předloha udělá také svoje, přesto ale atmosféra i umění herců minula již je dávno passé, přeci jen je dnes jiná doba a diváci chtějí něco jiného. Pomineme-li ty dva malé rozdíly oproti knize, které sice mají dalekosáhlé důsledky, přesto pro celkové vyznění filmu důležité nejsou, dostáváme úžasný snímek - snímek o boji proti válce, možná naivnímu boji proti válce, boj Davida s Goliášem, ale Goliášovi to vyšlo... a doktoru Galénovi jak se to vezme... Důležité je, že kdyby jako doktor Galén byli všichni, není třeba vůbev takových doktorů Galénů... (26.05.2009)

Film mě překvapil svým zpracováním. Na takhle dobrou kameru a práci se světlem jsem nebyl u filmů z 30. let zvyklý. Herecké výkony jsou taktéž skvělé. Zejména pak Zdeněk Štěpánek. Jeho Maršál - zprvu chvílemi až démonický - hnaný snahou splnit své poslání, se stává na konci postavou neuvěřitelně lidskou a tragickou. Těžko zapomenout to světlo v jeho očích, když hovoří o válce. Co je pro mě ale naprosto nepochopitelné, je postava doktora Martina, která se v předloze neobjevuje. Ta totiž závěrečnému vyústění jednoznačně ubírá na údernosti. Není mi jasné, proč se autoři snažili jakkoliv upravit jedno z vrcholných děl génia formátu Karla Čapka. Doslovný přepis Bílé nemoci by mi byl milejší. (04.01.2010)

Čapek byl vizionář sice možná trochu naivní snílek, protože války byli jsou a budou, protože lidi jsou pakáž, ale vizionář byl určitě a tohle perfektně zpracovaný nadčasový dílko to určitě potvrzuje. Docela se divím, že se vůbec zachovalo a Skopčáci se nepostarali o zničení všech kopií, protože některé postavy a scény až tak nepříjemně přesně vystihují budoucí dění až mě to dostalo. Nedivím se, že náckové pak chtěli Čapka odstranit. No naštěstí pro něj i když to zní blbě umřel včas. Každopádně hodně podařenej film.85% (12.04.2016)

Maršál: „Já byl také na vojně, doktore. Ale já jsem tam viděl lidi bojovat za vlast. A já jsem je přivedl zpátky jako vítěze.“ Doktor Galén: „To je právě to. Já jsem viděl spíš ty, které… které jste už nepřivedl zpátky. To je ten rozdíl, pane...“ Galén jako válečný lékař viděl na vlastní oči příliš mnoho utrpení a zbytečné smrti, tudíž z principu odmítá jakoukoli další válku. Maršál oproti tomu nezná jiné volby než zbrojení, válčení a dobývání. Střet dvou ideologií za přítomnosti zhoubné nemoci.. (04.11.2016)