Mozek v plamenech

Musím sa priznať, že túto snímku som si vyhľadal výlučne z akejsi zvedavosti, ako sa s danou rolou zvládla popasovať krásna a navyše talentovaná Chloë Grace Moretz (nuž a v mojich očiach to zvládla pomerne na úrovni - verím, že ju čaká zaujímavá herecká budúcnosť). Faktom je, že podobne ladeným drámam osobne príliš neholdujem, nie je to pre mňa to pravé orechové a väčšinou ma takéto filmy svojim spôsobom vyložene ubíjajú, no tentoraz to pomerne ušlo. Hoci to nijak nevybočovalo zo žánrových klišé, ničím to ozvlášť neprekvapilo ani nenadchlo, pozeranie to bolo vcelku príjemné. Keby sa na mňa niekde zhruba koncom prvej polovice - pri stupňovaní sa Susaniných príznakov a tápaní doktorov - nedostavila menšia krízovejšia chvíľka trvajúca niekoľko minút (kedy som pozeral na priebežný čas o čosi častejšie, než by sa patrilo), šiel by som v záverečnom hodnotení možno aj o stupeň vyššie. Takto však zostávam na solídnej trojke s konštatovaním, že šlo o pomerne slušnú záležitosť s dojemným záverom, ktorého myšlienka (resp. odkaz) je vskutku pekná. 60% (04.12.2017)

Vemte jméno hlavní hrdinky a prožeňte googlem. Dostanete se na stránky wikipedie (kterou doslovně film cituje mimochodem), kde se dozvíte o tom “ohni” co má v mozku. Takže film o jedné vzácné existující nemoci (217 diagnostikovaná... tak moc vzácná), kterou chytla novinářka = proflákla to dostatečně mediálně do světa. Kdyby se to stalo řidiči metra, bylo by akorát hovno (a ne kniha a film). To je celé. Chloe hraje fajn, jen ji nebaštím těch udávaných 21 (vypadá na 15 a je jí 18). A jo, je to blbý, že se to může stát. Ale koukat na to hodinu a půl nepotřebuju. (15.01.2020)

Když se Vám ocitne v plamenech kunda, je to dobrý, stačí zamrdat a život zase běží dál. Když se zapalujou lýtka, bude to postupovat k první větě, co jsem napsala, ale když Vám hoří mozek, tak vás čeká jebání max s vašim zdravotním stavem a to žádná zábava neni. Přesně v této situaci se ocitne značně šukézní Chloë a den za dnem prožívá větší a větší peklo a to bez princezny. Začátky nebyly nijak extrémní, vlastně mi to připomínalo můj zcela normální den, kdy nevím kde jsem, co je za den, co mi kdo chce a skilluji svůj trumf - čumění do blba bez mrkání. I tomu starostovi bych se vysmála tím ale všechna podobnost končí a následující škubání se na zemi, postupující ochrnutí, kapající kohoutek co nekape, televize co mě pomlouvá i když mě nepomlouvá a celkově kolosální stav na píču přeci jen nemám. Proto mi při představě, že by se tohle vše dělo mně celkem zamrazilo na hřbetu a jednou jsem tu svou ASS (asijskou sadistickou svini) nechala spát a s hrdinkou skoro i soucítila. Možná ale jen proto, že je fakt šukézní a velmi ráda bych jí utěšovala....tak nic, pořád jsem svině :-( (13.03.2018)

Až do príchodu Dr. Najjara mi to celé prišlo ako nejaké divné sci - fi a ešte aj nemastné - neslané. Potom to začalo byť trochu vážne, a nakoľko som išla do filmu bez toho, aby som o tom niečo vedela, tak ten koniec bol pre mňa celkom prekvapivý. Ale hádam film pomohol s osvetou. Slabúčka trojhviezda. (11.02.2018)

Docela zajímavý film, docela zajímavé téma, docela dobře zahrané (vedl jsem s doktory spoustu podobných rozhovorů)...bohužel všechno tak nápadně vede k diagnóze schizofrenie, že mi bylo poměrně jasné, že všechno bude jinak. To by až tak nevadilo, co vadí je jasně odbytý konec, odehrávající se vlastně asi v pěti minutách (nevím jestli to bylo průhlédné jen pro mě, nebo i pro ostatní?!), ale jinak je to dobrý film, spoustu věcí mi to připomnělo, jen o mně nikdo film nenatočil...70% (09.10.2019)