Já, Earl a holka na umření

Tak trochu zvláštně natočený film o věcech smutných, stylem vesele i vážně, očima teenagera, který nejenže hledal sám sebe, ale dokázal být nejbližším člověkem spolužačce s leukémií, spolu se svým kamarádem Earlem. Zajímavý styl členění děje na kapitoly a i když se mi první polovina moc nezamlouvala, nakonec to režisér ustál velmi dobře. I slzička ukápla... (08.02.2020)

Zpočátku je nutno uvést, že Me & Earl & the Dying Girl nemá šanci konkurovat jiným snímkům o smrtelných nemocecg u mladistvých, přeci jen se tu na to jde dost odlišně, ale to nelze považovat za handicap. Komediální nahled je tu totiž snaživým Thomasem Mannem zprostředkován opravdu výborně, nezaostává za ním ani naprosto kouzelná Olivia Cooke. Silné emoce tu příliš nečekejte, ale minimálně štěk Hugha Jackmana musí ocenit naprosto každý! [viděno na Disney+ 23.8.2022] (23.08.2022)

Mám rád tenhle styl vyprávění (bylo léto toho a toho roku a všechno co se toho léta událo nás změnilo atd, viz třeba White Bird in a Blizzard), který má tu moc, že zastaví čas a zakonzervuje momenty, které mění postavy a jejich životy. Me & Earl & the Dying Girl je jedním z dalších indie pokusů jak se zkusit bez patosu vyrovnat s umíráním. Daří se mu to dobře a to má ještě v záloze připravené celkem drtivé finále. 8/10 (11.11.2015)

Kdyby to v závěru nebylo až tak zdlouhavé - i když zde jsou pořád naprosto skvělé scény - asi bych šel ještě výše, možná i na maximum. Ale ke konci už to pro mě něco trochu ztratilo. Tohle je jeden z těch filmů, který krásně ukazuje, že smrt je součástí našeho života a že s tím prostě nic neuděláme. Je to přitom pojato s láskou k člověku a k vztahům, které jsou zde podány celkem originálně. Za tohle si tvůrci zaslouží potlesk. (30.09.2015)

O umírání mezi puberťáky zase trochu jinak. A znovu bez parazitování na vážném tématu. Těmhle dvěma hvězdy sice moc nepřály, leč fanouškům nezávislých romantických dramat ano. Tedy do určité míry. Nebude to úplně o vytahování kapesníků, Earl a další si jdou svou vlastní, jinou cestou. A to je jenom dobře. Nepodbízí se, nehledají viníky. Tvůrci představují tak trochu neviditelné hrdiny, přičemž vše se začne točit okolo okaté holky, kterou zevnitř sžírá leukémie. Zase tu máme mladé hrdiny, které spojuje smysl pro kousavý humor i bystré poznámky. Chemie mezi ústředním duem není tak silná, navrch si troufám tvrdit, že pro Dakotu Fanning (Teď a tady), Josepha Gordon-Levitta (50/50) nebo Shailene Woodley (Hvězdy nám nepřály) tvůrci na podobné téma napsali zajímavější/silnější postavy. Něco mezi třemi a čtyřmi. (26.10.2015)