VOD (1)
Obsahy(1)
Renomovaný íránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie. (Film Europe)
(více)Recenze (68)
Tvůrce tohoto snímku Jafar Panahí má mé sympatie, obdiv i úctu. Výborný příklad, jak v praxi platí, že "méně je více". Zdánlivě velmi jednoduchý děj i prostředky řeknou divákovi rafinovaným způsobem o Íránu víc, než nějaké výpravné drama. Celým filmem navíc prolíná neokázalý příjemný humor. Doporučuji dokoukat do úplného konce, tedy do místa, kde jsou obvykle závěrečné titulky. Možná jsem přecitlivělá, ale mě to dojalo k slzám. ()
Navzdory potížím, kvalitně a svižně natočený komentář k současnému Íránu. ()
Ať už Panahi veze trpasličího prodejce videofilmů, neteř ze školy nebo umírajícího motocyklistu, ve všech případech si dokáže udržet nadhled a najít dostatek prostoru pro humor. ()
Koukám , že si tam polepšili , kdysi sem v Teheránu tímhle sdíleným taxíkem jel a to měli v těch Pežotech dřevěné lavice potažené koženkou , asi aby se vešlo víc lidu. Jinak suprový nápad , když je člověk v banu , tak si ten film natočí svépomocí tzv. na tajňáka a taky to jde , možná lepší než mnohá současná tvorba ČT. ()
Hodina a půl v tágu a zábavným způsobem , skvělý nápad způsobu natáčení, který přitom film neruší, pitoreskní postavičky co by cestující a hlavní hrdina nad věcí ()
Jezdila jsem taxíkem, pokoušela se komentovat a spoluprožívat a sdílet příběhy klientů, které jsem vezla, nebyla jsem v problematicky svobodném světě. ()