45 let

Malé velké rodinné drama! V předvečer pětačtyřicátého výročí svatby zjišťuje Kate (precizní herecký výkon Charlotte Rampling), že vlastně není co oslovovat, že za dlouhotrvající svazek ze svým manželem Geoffem vděčí jen a pouze dávné náhodě/nehodě. Jelikož zřejmě nebyla pro svého milované chotě "volbou number one" vyjeví se jí život, tak jak si jej odžila (nezastírejme si, že člověk na prahu sedmdesátky nemá mnoho možnosti začít žít jinak), jakožto investice na pytel a tak říkajíc na dluh. A dluhy se musí splácet. Čím že bude Kate platit poslední roky svého manželství? Nevykořenitelnými pochybnostmi a spekulacemi "co by kdyby!! 75 % (30.01.2023)

Charlotte Rampling a Tom Courtenay jsou snad jediným párem důvodů, proč se na 45 let (místy mi to tak opravdu připadalo) dívat. Film je snad natočen podle artové šablony, kterak zaujmout akademiky a nejrůznější ceny rozdávající organizace. Zápletka je vyumělkovaná a u většiny zdejších filmových políček prostě nedostačující. Pokud by problém, na který dvojice narazí, byl spíše zmaterializován nežli jen vkládán do diváckých fantazií, šlo by možná o stravitelnější dílo. V divadle by to možná fungovalo, jako celovečerní film však ne. Nakonec snižuji ještě o hvězdičku. Jedna za každého hlavního představitele. (09.02.2016)

(50th KVIFF) Výborné manželské drama. Podle anotace jsem to čekal vyhrocenější a expresivnější, ono se přitom všechno to drama odehrává především uvnitř postavy Charlotte Ramplingové, která jej divákovi předává především prostřednictvím svého výrazu. Od člověka to vyžaduje poměrně dost pozornosti a schopnost empatie. Na rozdíl od těchto festivalových Rumunů je naštěstí ve 45 Years reálná možnost se něčeho chytit, vcítit se do hlavní hrdinky a prožít její trápení s ní. Já ji zcela chápal. 80 % (11.07.2015)

Ako sa tešiť z výročia, keď sa ukáže, že celý ten čas ste boli pre toho druhého tá druhá a váš doterajší život bol tak trochu klamstvom? Citlivý prístup Charlotte Ramplingovej, jej emocionálne nuansy dávajú jeden z najpozoruhodnejších hereckých výkonov na obrazovke. Cítite všetko, čo cíti jej Kate... (19.02.2016)

Jediný film od Andrewa Haighe, který mě zklamal (tzn. všecky ostatní vřele doporučuji!). *** Funguje tu výborně rozehraný námět, setting i herecké výkony, slabinou je ale nedotažený scénář a pointa zahraná do autu. Člověk by přeci jen raději sledoval, jak se po pětačtyřiceti letech oba partneři vypořádávají s náhle obnaženým vědomím, že pro sebe nebyli ti praví - přičemž ve složitější situaci se ocitá žena, která se nechala ve dvaceti sbalit o pět let starším klukem, který o svoji osudovou lásku nenávratně přišel, zatímco ona ani netuší, že on ji tím připravuje o možnost, aby si k sobě našla toho pravého. A dozví se to až po téměř půlstoletí, kdy se náhle obnaží, že on je viníkem a ona obětí jeho tehdejšího rozhodnutí, jenže mezitím spolu přece jen prožili nějak ne/naplněný život, který je neoddělitelně propojil. *** Jenže tahle nebezpečná a složitá otázka, jak se s něčím takovým vůbec vypořádat, snímkem jen na chviličku prokmitne, jen na chviličku všechno rozechvěje, ale pak je smetena ze stolu vcelku neuspokojivým Geoffovým prohlášením, že Kate pro něj byla ta pravá a jemu je jen líto, že to ne vždycky věděla. Čímž se celý ten vynikající psychologický námět spolehlivě zabije. Je to sice Geoffovo veřejné prohlášení na jejich oslavě pro přátele, podmíněné Katiným výslovným přáním, takže to může i nemusí být pravda, ale film tím každopádně končí, takže je to fuk. A velká škoda. *** (S R. ve Zde, 22. 6. 2024.) *~ (23.06.2024)