Zbrusu Nový zákon

Čekal jsem leccos jiného, než pokus o našroubování krátkých, rádoby moralistických storek do neokoukaného rámce. Fest prosraná šance na špičkovou komedii. Vznikl plážově se vlnící filmík, který jednodušším může dodat pocitu, že popatřili na neuvěřitelné umění a ještě k tomu jim docvaklo, o čem to cirka bylo. (28.09.2016)

Při prvním čtení anotace mě napadlo, že ztřeštěnější námět jsem na festivalu ještě nepotkal, má nízká očekávání však byla záhy překonána. Snímek láskyplně vypráví příběh, který, ač založen na úplně absurdní premise, vlastně dává dokonalý smysl a skvěle zapadá do biblických příběhů, jak je známe. Díky jemně přihlouplé zápletce, slušným hercům a dobré režii je Zbrusu Nový zákon odlehčenou, místy sarkastickou zábavou, nad kterou nedoporučuji příliš přemýšlet. 9/10 [KVIFF 2015] (13.07.2015)

Komedie? KOMEDIE? No tak to snad ani ne. Nezasmála jsem se ani jednou. Nevím jestli mělo být vtipný, když chlap tříská malou holku řemenem nebo když se malý chlapec dozví, že za několik dní umře. Jeden z nejvíc deprimujících filmů, které jsem kdy viděla. S velikým přemáháním a s vidinou toho, že tomu dám odpad jsem to dokoukala do konce. Nemám ráda, když mě takhle negativně překvapí film s vysokým hodnocením. Čekala jsem vtip a nějaký smysl jako ve fimu Nedotknutelní. Nedočkala jsem se. ZTRÁTA ČASU!!! (30.01.2016)

Ak by sa takéto náboženské zobrazenie týkalo Mohameda, mám pocit, že tvorcovia by mali veľký problém prežiť. Preto ma neudivuje, že sa pustili do kresťanstva, ktoré je ľahkým terčom, pretože ho nikto nebráni, veď je sloboda prejavu, tak si môže každý hovoriť a myslieť, čo chce. Zastávam ale názor samotného tvorcu hlavnej myšlienky o slobode, J.J. Rousseaua, ktorý povedal: „Moja sloboda končí tam, kde sa začína sloboda druhého.“ Nerozumiem preto, na čo sa točí film, kde sa uráža náboženské cítenie niekoho iného. Ukazovať Boha ako starého ochlastu, ktorý ešte k tomu kruto týra dcéru, to má byť komédia? (28.03.2016)

Když tady čtu čerstvé komentáře z dnešní ČSFD projekce v kině Scala - čertu s věřícími, kteří "nerozdýchají tohle alternativní zobrazení Nejvyššího", aspoň nám nebudou krást kyslík, no ne. Dormaelův nejnovější počin filmařinou hodně připomíná staršího Pana Nikdo, způsob časových narací, hudební motivy, nadsázka. Pro mě je to ale vyzrálejší dílo, ačkoliv hranice mezi hurónským smíchem (velmi časté) a smutnou realitou (smrtelno, velmi procítěné a hluboké a všeobklopující) je křehká a propustná a snímek může snadno působit depresivně. (23.12.2015)